Squat? A je to.
Šest squaterů dostalo veřejně prospěšné práce, sedmý podmínku. Proč podmínku a ne veřejně prospěšné práce zatím nevíme, ale ten první rozsudek je zřetelně rozumný. První zvěsti o "dvou letech vězení" byly komické. Zavřít mladého člověka na dva roky do basy zato, že vlezl do baráku, o kterém se ani pořádně neví, jestli slouží jako zástava v bance anebo ke spekulaci anebo zda bude v dohlednu přestavěn k rozumnému využití, tak to je nepochybně nesmysl. Ale zase na druhé straně je dobře ukázat mladým revolucionářům a zítřejším hofrátům, že existují pravidla a že jsou nějaké meze a že taky existuje něco jako právo a že policajt není blbeček, na kterého dlužno házet kameny a flašky. Takže veřejně prospěšné práce, pokud budou vymahatelné a tudíž pokud budou vykonány jsou nejlepší odpověď. A tím lépe, že to soud dokázal vyřídit zrychleným řízením. Takhle nějak by to mělo vypadat i napříště.

Hlavně, že máme jasno
Agentura Median zjišťovala, jak se dívají lidé na politiku. Dávají přednost koalici socialistů s komunisty. To má svoji logiku, koalice socialistů s ODS vyžaduje takovou míru politické kultury, že na ni bude zralá doba nejdřív za dvacet dalších let. Takže aspoň že by bylo jasno, rudý k rudým, to se hodí.

Pikantní je ale průzkum týkající se premiéra. Koho by lidé zásadně chtěli a koho zásadně nechtěli? Figurují tam předáci všech v úvahu přicházejících stran, ba dokonce i Zelený Liška. Ale výčet zásadně chci je vždy v menšině vůči zásadně nechci. Jediná výjimka: zásadně chci někoho jiného (28%) a zásadně nechci 1,5%. Lidé vědí, co nechtít a nevědí, co nebo koho chtít? Ano, hlavně že zásadně.

PSÍ PŘÍHODY: Pes? Dva psi!
Dominku, a samozřejmě Davida a Thao už na Mrázovce nestřeží jenom Bronx. Přibyla ještě Beruška, dvouletá ovčanda. Měla smůlu nebo štěstí, čert se v tom vyznej, že se jí jedno ucho nepostavilo, chrupavka se pořádně nevyvinula, takže ho má trochu šejdrem a tudíž se nehodí k chovu a musela do služby. Je ostrá jak žiletka. Viděl jsme ji první den, kdy ji David přivezl. Na všechno byla zvědavá, očuchala si nás, všude se byla podívat, i na Bronxe je hodná, jenže běda, když jí Bronx chce sebrat nějakou hračku. Hned na něho vlítne. Ne že by ho kousla, to ne. Má takový grif: doslova vystřelí hlavou tak, že se ocitne tváří na jeho tváři, přilepí mu hlavu k hlavě, ohrne pysk a vycení zuby.

Jak to tak vypadá, Bronx bude mít šéfovou. Nezdá se ale, že by mu to nějak vadilo, on je to takový dobrosrdečný ramenáč, už je velký jak almara, silák k pohledání.
Je to dobrá dvojka a když tak na ně koukám, jak běhají po zahradě, nezávidím chasníkovi, lterý by si umanul přeštípat ostnáč a přelézt plot. Jeho kalhoty bych nepojistil ani za plnou cenu. Raději na to nemyslet.