2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 3. 8. 2009,
  • Chávez nařídil 34 rozhlasovým stanicím, aby ukončily činnost
  • Bývalý íránský prezident Chátamí kritizoval proces s demonstranty
  • Světový trh mobilní komunikace v 1. pololetí zastavil pokles a začíná růst
  • Topolánek bez důkazů stále tvrdí, že na dovolené jej sledovala ČSSD
  • Zelenooranžová Zubová dostane od Soukupa na kampaň 9,14 MKč
  • Squatteři z Prahy obsadili na protest dům v Mostě, policie je vyhnala
  • Rumunští Romové nakonec kempují v Husinci, policie nezasáhne
  • Provozovatel sítě Peprnet.cz, dotované 7,5 MKč, zkrachoval
  • Počasí v Praze: jasno, teplo až 30°C, v neděli večer déšť

    Zkouška antirakety dopadla dobře
    Zdaleka není jisté, zda bude Česko začleněno do celoevropské obrany aktivně . Těžko soudit zvenčí, nicméně i na veřejnost prosákly signály svědčící o tom, že politická labilita České republiky vede Američany k tomu, aby přehodnotili úvahy o tom, kde bude radarová sekce systému umístěna. Pokud bude přemístěna, zpod deštníku nevypadneme. Bohužel nevypadneme ze seznamu zbabělců a ulejváků, věčných ustrašenců a lísalů.

    Z ustrašenosti před Ruskem odmítla naše země Marshallův plán. Pro připomenutí později narozeným: Poválečný americký ministr zahraničí Marshall oznámil v roce 1947, že se Amerika chystá válkou zničenou Evropu podržet a pomůže jí obnovit hospodářství. Postupně daly USA Evropě 13 miliard dolar, které tehdy ovšem měly podstatně větší hodnotu než nyní. Československo projekt odmítlo a ještě dřív, než byl definitivně schválen Kongresem, provedlo komunistický puč.

    Plán protiraketového deštníku je veden stejnou logikou. USA vnímají Evropu jako kontinent za svého přirozeného spojence. Evropská bezpečnost a politická stabilita a s ní spojená prosperita tedy patří k americkým prioritám. Jaderná vydíratelnost Evropy tudíž není v americkém zájmu, stejně jako nebylo v americkém zájmu, aby Evropa po válce nuzovala.

    Je jasné, že protiraketový systém není proti Rusku namířen vojensky: Rusové mají zbraně hromadného ničení v takovém množství a takové technické kvalitě, že deštník není proti nim účinný. Ohrožuje je však politicky, protože zainteresované země nadále vyvazuje ze sféry ruského vlivu. Takto prosté to je. Stejně jako v druhé půli čtyřicátých let je opět volba na nás. Chceme se přichýlit k východu nebo západu? Jaká filiace je pro nás větším přínosem? Odpověď nechť každý zváží po svém.

    Úspěšný pokus samozřejmě nezvrátí převládající náladu v zemi, která je proti radaru, proti deštníku a v důsledcích přitakává Rusku. Nicméně oslabuje argument, že "by to stejně nefungovalo". Tento argument je nesmyslný hlavně proto, že to není naše starost, do jaké míry "to" bude fungovat nebo nebude. Navíc, technický vývoj je rychlý a v krizových situacích se jeho rychlost mnohonásobně zvyšuje, viz vývoj radaru v Americe od roku 1941 do roku 1945. Takže znovu: funguje to. teď jde o to, aby fungovalo to, co nosíme pod čepicí. ZLOBENÍ S ASTONEM: Jak jsem se spletl
    Minulý týden jsem se vypravil s vnučkou Dominkou na Petřín. Jednadvacátého jí byly tři roky, už s ní bývá dvoustranná komunikace, což znamená, že ona rozumí mně a já rozumím, co říká ona. A už se vyptává, co je tohle a co tamto.

    To vyptávání jezvláštní. Tak například jsme byli v bludišti. Tam, jak známo, je výjev či diorama znázorňující střetnutí pražské domobrany se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. To byl ten nešťastný přepad Prahy na sklonku třicetileté války, při kterém Švédové obsadili Hrad a odvezli odtud velkou část sbírek Rudlolfa II. To diorama sestává z pozadí, na němž je namalovaná řež, a popředí - tam je jakoby dlažba a dělo a nějaká mušketa a na zemi se válejí vojenské přilby. Bitva vzadu Dominku nezaujala, ale zato ty klobouky! Co to je, proč tam jsou, kdo je tam nechal. Zdálo by se, že ve svých třech letech spatřila víc bitev než klobouků na zemi.

    No a s tím spletením. Byli jsme i ve hvězdárně. V jedné místnosti mají schemata a fotky a modely projektu Apollo. Tak jsem jí vykládal - protože to chtěla vědět a ptala se "co" a "proč", jak ta raketa letí a že je nahoře modul a tak dále a nakonec dva pánové chodí po Měsíci. No a o kousek dál zase raketa. Tak zase trpělivě vykládám, jak ten modul a semhle tamhle a nakonec koukám, on to není projekt Apollo, nýbrž program Constellation, při kterém má loď Orion v roce 2019 přistát znovu na Měsíci! To bude holce třináct a já docela slušnej dědek. Pokud Orion přistane a my na to budem koukat spolu, přizná sem k tomu omylu. Věřím, že mi odpustí.