ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Komorous odchází, drogy zůstávají
Jiří Komorous odchází z postu ředitele Národní protidrogové centrály. Nikdo neví, co ho k tomu vede, a tak tu zůstává prostor pro dohady a podezření.
On sám se k tomu nevyjadřuje a to je další věc, která mluví v jeho prospěch. V Čechách to bývá jinak. Někdo je na výplatní listině patnáct let a když odejde, chodí a vykládá, jak to tam bylo děsné a k nevydržení. Komorous to nedělá. To ale neznamená, že to tam nebylo děsné a k nevydržení, protože kdyby měl dobré podmínky k práci, neodešel by.

Polívkovo království
Takže Polívku zase jednou opískovali. On si vymyslel Valašské království a s přičiněním soudu ho o něj připravili.- Asi tento skvělý klaun někde nepodal příslušný papír s příslušným razítkem a někdo jaksepatří vychcaný to udělal místo něho. Bohužel, tak to chodí a Polívka není jediný, koho obrali o autorská práva. Patří to k umělecké profesi. Umělec má nápad, začne perlit - a už je tu nějaký hovnivál a zmocní se plodu jeho ducha.
Přejme mu, aby bez Polívky...
No co. On se zahrabe sám. Vždyť, co je Valašské království bez Bolka Polívky?
Blbost.

JAK ŽIVOT JDE: Strýc Podger kuchaří
S tím kuchařenímje to značná nadsázka. Kuchařila Ljuba: než jela do práce, upekla mi kuřecí stehýnka (ano, tak mi podstrojuje) a dala vařit brambory. Načež odjela a já si sedl k práci.

Pracuju a pracuju a koukám na hodiny, hele, čas obědu nastal. Jdu dolů a vidím: hrnec s bramborami. To je divný. Napadlo mě, že Ljuba vaří brambory nasucho.
To byl ten moment, kdy se vypařila poslední unce vody a nastal proces, kterému se ve fyzice říká hoření.
Takže jsem hbitě sundal hrnec s bramborami z plotny, vypnul sporák a najednou cililink, volá Ljuba.
"Dej brambory z plotny," radila mi. "Už budou vařený."
Byly vařený, pražený a částeně spálený. Kuře jsem nespálil, jen přismahnul.
Výsledek: zničenej hrnec a propálená díra na kuchyňské lince.
Já to říkal. Vždyť ten chleba se sejrem k obědu je zdravá a chutná strava a tu umím připravit suverénně, po tolika desetiletích cviku.