2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pátek 28.3. 2008,
  • Kolumbijským levicovým povstalcům bylo zabaven přes 30 kg ochuzeného uranu
  • Americké stíhačky F-15 vzlétly kvůli ruským bombardérům Tu-95, které mířily k Aljašce
  • Topolánek oznámil, že o jeho účasti na zahájení olympijských her rozhodne celá vláda
  • Dohoda mezi USA a Ruskem ohledně protiraketové obrany je na spadnutí, tvrdí Paroubek
  • Komunisti ve své Deklaraci nabízejí socialismus, globální kapitalismus prý odchází ze scény
  • Zdravotnické odbory vyzvaly vládu, aby okamžitě zastavila přípravu privatizace zdravotnictví
  • Senátní komise neodhalila rozpor mezi reurosmlouvou a českým ústavním pořádkem
  • V Praze proběhl pohřeb vojáka, který byl zabit v Afghánistánu
  • Počasí v Praze: zataženo, lehké oteplení

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Ohřátá polévka
    Socdemáckou polévku na kremelském ohni si odjel do Moskvy ohřát Jiří Paroubek. Tam mu prozradili, že dohoda mezi Američany a Rusy o radaru je na spadnutí a k tomu chór Putinových nohsledů vykřikoval své "och, ach, co ti ubozí Češi, když velmoci jednají nad jejich hlavami"! A Jiří Paroubek toto och a ach ochotně tlumočil, neboť ví, že to je přesně to, co prťavé dušičky chtějí slyšet.

    Skutečnost je taková, že obrana kontinentu je vskutku součástí globální strategie a jako taková musí být předmětem dohod rozhodujících velmocí. Až budeme schopni ve Vodochodech vyrobit kosmický protiraketový systém, budou všichni jednat s námi. Zatím to nedovedeme, ledaže by to Paroubek s Rathem zařídili, ale to se stane, až vyhrají volby. Do té doby budou o strategických záležitostech rozhodovat velmoci. Radar má být v Česku, protože je to technicky nejvýhodnější, jak zjistili experti, a je to tedy v zájmu celého kontinentu, aby byl zde. Pokud se Česko odmítne obrany kontinentu aktivně účastnit, radar bude postaven jinde, ale bude méně účinný, protože bude na horším místě, takto prostinké to je. A my budeme zase v roli Švejků a ulejváků a zbabělých padouchů.

    Nicméně zpráva kterou se kremelští potentáti nahrbenému Paroubkovi uvolili odsypat je dobrá, nebo přinejmenším částečně dobrá. Rusko, pokud se potvrdí a bude následována činem, pustí z ruky tenhle šperhák do evropských dveří. Celkem rozumně, protože záminka to byla průhledná, argumentace trapná a zájmy sporné. Za zdání zachování tváře se protestů radaru vzdají, přestanou posílat peníze a také billboardů u českých dálnic ubude. Mají teď jinou páku k vlámání se do Evropy: půjde to přes Balkán, přes Srbsko, přes kosovský problém, který Spojené státy a část Evropy v náhlé ztrátě soudnosti vyhrotily. Proti tomu je brdský radar prkotina, hračka pro malé děti a Paroubky, jíž se Kreml rád vzdá.

    ZLOBENÍ S ASTONEM: Dva brankáři
    Máme s Dominkou takovou hru: ona stojí - s asistencí spolehlivé osoby - nahoře na podestě v patře a já dole v přízemí. Za mnou stojí Bart. Dominka pustí tenisák a ten skáče po schodech a já ho chytám. Je to docela napínavé, tenisák skáče hodně nepravidelně, každý náraz na hranu schodu jeho pád obrátí do nečekaného úhlu, tenisák naráží na stěnu, vrací se na schody, dělá stále větší skoky a už je tu a já ho chytám.
    Někdy se to podaří, někdy ne.
    Když ne, za mnou stojí Bart a ten ho chytne vždycky. Co já pustím, skončí v jeho tlamě.
    Bart chudák špatně chodí, nahoru do schodů se už nedostane, ale vidí dobře, slyší dobře a tenisáky chytá stejně spolehlivě, jako zamlada. Chápe hru,chápe, že musí tenisák vydat, aby se hra opakovala.
    Takže znovu. Hodím tenisák nahoru, spolehlivá osoba ho chytí, předá Domince, děcko jsá, hodí tenisák a ten skáče, odráží se, znovu a znovu.
    Hra je to výborná, ale má jednu vadu: je až moc zábavná a Dominka s Bartem jsou k neutahání. Spolehlivá osoba umdlévá, já umdlévám, ale koloběh tenisáku pokračuje. Jsou i jiné hry, Dominkou a Barte...
    I když chápu, že nejlepší je ta hra, která je teď. Takže znovu: hop!