2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pondělí 10.3. 2008,
  • Srbský premiér Koštunica oznámil demisi, vláda padla
  • Do vesmíru odstartovala první evropská automatická loď - Jules Verne
  • Bush vetoval zákaz krutých výslechů, jsou to účinné prostředky proti terorismu
  • Zelení ministři budou na návrat Čunka do vlády reagovat společně, prohlásil Liška
  • Jednání o radaru by se měla vrátit, pokud v Polsku nebudou rakety, tvrdí Parkanová
  • Vyšlo najevo, že Sobotka odpustil daně i poslanci Váňovi a pokutu 180 MKč Pardubicím
  • V Praze skočil z věže v Jindřišské ulici muž, v Pařížské po sobě stříleli Rusové
  • Ďáblova bible se vydává z pražského Klementina zpět do Švédska
  • Počasí v Praze: polojasno, relativně teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Další kolo dobových tanců
    Zelení pohrozili odchodem z vlády, kdyby kvůli Čunkovi odešel Karel Schwarzenberg. Takovou práci to dalo, aby se do ní dostali a teď by vše mělo ztroskotat proto, že se jejich ministr pokusil chovat se tak, jak se chovají politici v civilizovaných zemích! Je z toho pěkně začarovaný kruh: jejich ultimativní hrozba může Schwarzenbergovi posloužit za omluvu, že svůj slib, či hrozbu, nenaplní činem. Čímž se z charismaticky klímajícího ministra stane obyčejný pišišvor, jakých máme v našich vládách dvanáct do tuctu, tedy pišišvor plácající páté přes deváté a když dojde na lámání chleba, skutek utek. Když odejde, odejdou tedy zelení (leda by neodešli, čímž by se stali pišišvorní stranou).

    Schwarzenberg i Čunek ovšem mají svoje manévrovací prostory. Po operaci srdce se Schwarzenberg může prostě hodit marod, čímž zbaví zelené nutnosti zachovat se charakterně a nevystaví je nebezpečí pišišvorizace. A Čunek může Schwarzenbergovi předložit účty a tím by ministra zbavil povinnosti podat demisi.

    Mohli bychom uzavírat sázky - já bych vsadil na toto vyústění, vycházející s předpokladu, že ryby se rády hrdinsky otírají o výpusť rybníka, ale velmi se chrání, aby si ho nevypustily. Ani zelení, ani lidovci si nemohou při zdravém rozumu přát vládní krizi za situace, kdy je opozice v preferencích výrazně před nimi (třebaže je formálně rozdělené poté, kdy komunisté podtrhli socialisty při volbě prezidenta a doufejme i poté, kdy se přihlásili k únorovému převratu z roku 1948 s jeho znásilněním politických svobod a lidských práv). Takže s největší pravděpodobností jde o dobové tance, jež nepovedou k ničemu konkrétnímu.

     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Kvete kandík psí zub
    V těchto dnech na úbočí Medníku poblíž obce Pikovice kvete vzácná květina Kandík psí zub (Erythronium dens-canis). Slýchal jsem o ní od dětství a zařadil jsem ji do seznamu bájných bytostí, jako je jednorožec a pták Noh. Na kandík jsem s ani nepomyslel, když jsme v sobotu v Kamenném Přívozu nastoupili na Posázavskou stezku, tedy turistickou trasu vedoucí po břehu do Pikovic. Šli jsme na výlet, Ljuba, náš pejsek Iriska a já, toť vše.

    První zastavení bylo u muže s pilou. Cesta byla zavalena padlými smrky, obětmi uragánu Ema.

    „Trvalo to dvě minuty,“ vyprávěl. „Byli jsme po snídani, v devět ráno. Pak to přišlo. Podívejte na tu spoušť! Bylo na něm vidět, že je trochu pyšný na to, že je účastníkem dramatu. Zastavení druhé, o kilometr dále, tam, kde stojí chalupa a u ní je kladka a na kladce visí čarodějnice na koštěti. Potkali jsme Roberta, kamaráda ze cvičení taichi. I on měl v očích divý lesk.

    „Ota je v Číně,“ hlásil. „Cvičí tam taichi u čínského mistra. Je ve Wudangu!“ Vám to asi mnoho neřekne, ale je to něco takového, jako kdyby Ota byl katolík a ministroval ve Vatikánu Svatému otci. Robert byl nadšený. „Spí tam na zemi v cele, kde je pět stupňů. Je v klášteře, mezi mnichy. Jí jednu misku rýže denně.“

    Třeba ho mistr i tluče, napadá mě a dívám se na čarodějnici nad Robertovou hlavou. Je to plastová manekýna z výlohy, sedí na koštěti a třímá flašku fernetu. Myslím na čarodějnice a poslouchám Robertovo líčení blaženosti života v klášteře, kde se spí při pěti stupních po nášupu misky rýže. Dávám najevo závist a vyslovím přání, kéž bych mohl být na Otově místě, a jdeme dál. Potkáváme kamaráda Norberta. Už třetí muž se září v oku. „Kvete kandík. Viděli jsme kandík! Jděte se podívat na kandík!“

    Až teď vstoupil kandík psí zub do okruhu naší pozornosti. Musíme ho také uvidět! Jenže není snadné objevit kandík ani na úbočí kopce nikterak velehorských rozměrů, jako je Medník. S námi pátrají dva mladí lidé, pán se slečnou či mladou paní. Pán láteří, že má pět dioptrií a skrz tlustá skla brýlí vidí tak leda borovici, nikoli kandík. Ten objeví až jeho družka. Tentokrát se šťastným jasem rozzáří jeho pětidioptriové brýle a on volá: „Pravil klasik, mučte si mě, trapte mne chlebovou polévkou, ale to mi nevezmete, že jsem viděl Rychlé šípy! A já viděl kandík!“ Pokračujeme v cestě a spatříme ještě mnoho kandíků a mnoho nadšených lidí. Lehají si na zem, aby mohli fotografovat zblízka. To už je mi jasné, že tuto sobotu se Medník stal magickým místem, kde osud naděluje nadšení, jež přichází z různých, mnohdy i nečekaných směrů. PO zelené značce stoupáme lesem a míříme k obci Třebsín. A tam, nedaleko vrcholu, potkáváme muže, který září blažeností od temene hlavy až po špičky bot, jako by ho obklopovala aura vídaná kolem světců. A taky mistrů taichii ve Wudangu.

    „V Třebsíně v hospodě jsou vepřové hody. Jdu odtamtud. Ale pozor, v Třebsíně jsou hospody dvě. Hody jsou až v té druhé, tak se nespleťte. Už se toho hodně sežralo,“ připouští starostlivě, „ale třeba na vás něco zbude!“ Popřeje hodně štěstí a valí se dál lesní stezkou. Dorazíme do Třebsína. A tam nás naloží do svého favorita pán, který se jel přesvědčit, zdali vichřice něco neudělala jeho chatě. Září štěstím. Neudělala. A my se vezeme přes Krňany a Hostěradice a záříme štěstím, že jsme potkali tolik zajímavých lidí, viděli kandík a nemuseli zbývajících pět kilometrů pěšky.