2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

prosinec / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.-17.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
čtvrtek 8.11. 2007,
  • Paroubek by podpořil radar, kdyby íránské rakety nebyly pouze virtuální
  • Rusko pozastavilo účast ve Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě
  • Čunek podal demisi na post vicepremiéra a ministra, předsedou KDU-ČSL zůstává
  • Růžový panter se obrátil na senátory, chce zlepšit přezkoumatelnost prověrek NBÚ
  • Julínek odvolal profesora Klenera, ředitele Ústavu hematologie a krevní transfúze
  • Vláda neuloží BIS, aby prošetřila úniky informací z policie a státních zastupitelství
  • Transportéry nevyhověly zkouškám, ministerstvo zvažuje odstoupení od smlouvy
  • Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 77 let herec Petr Haničinec
  • Počasí v Praze: další ochlazení, mrholení

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Luxus zbabělosti
    "Ukazuje totiž, že ČSSD má v čele předsedu, který si vůbec neuvědomuje, v jakém světě žijeme. Kdybychom čekali s přípravou účinné obrany až na chvíli, kdy bude mít Írán jaderné zbraně a ještě dokonalejší balistické rakety, než má dnes, mělo by to fatální následky," komentoval premiér Topolánek poslední "Paroubkův půlobrat ve věci amerického radaru. Druhá část sdělení je zcela přesná. Smysl obranného úsilí vystihuje onen středověký obraz rytíře, který praští mečem o stůl, řka: Dej Bůh, abych tě nepotřeboval. Odstoupení od obranné iniciativy, podřízení se ruskému tlaku (vedeného snahou pokořit Západ a zalíbit se Jihu,jedno i druhé je důkaz iracionality ruské diplomacie a politiky obecně, která má za důsledek, že v současnosti se ruská říše rozkládá na nejmenší ploše v jejích moderních dějinách) by jen podpořilo válečnické tendence islamistických teokracií.
    Ale že by si Paroubek neuvědomoval, v jakém světě žijeme?
    On moc dobře ví, že naše bezpečnost nebude ohrožena, i kdyby Američané byli donuceni umístit součást globálního protiraketového systému jinde. My bychom se pod deštník vešli, úkradkem, zbaběle, bez přičinění. To Paroubek a jeho rádci moc dobře vědí. A taky moc dobře vědí, že značné části jejich voličů tenhle chalupnický postoj vyhovuje. Proč si tedy nedopřát luxusu zbabělosti?
     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Návštěva ze starých časů
    Jedu onyndo takhle do Prahy. S potěšením jsem si všiml, že už jen málo lidí předjíždí. Myslím si, že předjíždění je zdroj mnoha neštěstí - škoda, že policie není schopná předkládat veřejnosti tvrdá data o příčinách nehod, že čteme pořád ten stejný blábol o nepřizpůsobení jízdy atd., ale co doopravdy bylo příčinou, to se nedozvíme - ani Besip není v tomto ohledu hodnotnější zdroj informace. Top je přece úžasná blbost, když čtu: Nejčastější příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadá 61 557 (tj. více než 65 %) nehod řidičů motorových vozidel (viz Profit). To je jasné, že kdyby ti lidé jeli správně, tak se nenabouraj, vole!
    Ale budiž, tohle nezměníme. Takže jedu, lidi nepředjíždějí, protože předjíždění v ranní špičce nemá smysl - každý manévr je riskantní, žere benzín a přiblíží mě cíli o zlomek vteřiny. A najednou koukám, ono se předjíždí! Do aut přede mnou vjel život. Šup, a červené auto s nasazením života předjelo. Šup, stříbrné auto totéž. Šup, a proklouznul tam citroen před haubnou desetituny. Co se to sakra děje, říkám si!
    No jo, pochopil jsem.
    Dojel jsem wartburga, tu hnusnou smrdutou potvoru. Přirozeně že jsme ji předjel tak rychle, jak jen to šlo.
    A zatímco jsme větral, vzpomínal jsem na doby naštěstí minulé - ve kterých by se tak moc líbilo voličům komunistické strany a sociální demokracie - ve kterých tyhle smrtonosné pojízdné plynové komory patřily k běžnému obrazu provozu na našich silnicích.