2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
středa 10. 10. 2007,
  • Erdogan povolil přeshraniční zásah proti kurdským povstalcům
  • Paroubek nebude kandidovat na Ústecku, v průzkumu mínění pohořel
  • Zachránce českých dětí sira Wintona navrhují studenti na Nobelovu cenu míru
  • Lužný se moc nelíbí ODS ani lidovcům, protože pochybují o jeho odbornosti
  • Nejvyšší státní zastupitelství znovu otevřelo případ takzvané Kubiceho zprávy
  • Paroubek stále hledá Antiklause; Rath tvrdí, že ODS se domlouvá s KSČM
  • Bývalý ředitel BIS Randák odmítá svou spojitost s únikem informací
  • Podle Medianu by volby vyhrála ODS s náskokem 4% před ČSSD
  • Počasí v Praze: zataženo, chladno

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Sněžný muž na Hrad!
    Jakýsi most mezi Václavem Klausem a komunisty si lze snadno představit. Klaus pokládá komunisty za veličinu překonanou dějinami. Ještě nějakou dobu tady budou, ale už nikdy se nestanou takovou hrozbou, jakou byli, když ruské impérium ohrožovalo celý svět a nestanou se ani obdobou předválečné KSČ, jejichž šéf veřejně prohlašoval, že se učí v Moskvě metodám jak vraždit demokraty. Jsou pro něho politickým přežitkem, se kterým je třeba nějak vyjít.
    Komunistům naopak Klaus vyhovuje, protože se na ně neškaredí, nevystrkuje je za dveře a jedná s nimi jako s jakoukoli jinou parlamentní stranou. Tím velice přispěl k jejich vyvedení z politického ghetta. Přispěl k tomu, že už jen pro menší část lidí jsou komunisté "ti s nimiž se nemluví". Nepodařilo se položit rovnítko mezi nacisty a komunisty, a Klaus k tomu přispěl. Zde odbočka: ono by se to nepodařilo ani kdyby Klause nebylo, příliš mnoho lidí bylo komunisty, včetně disidentských předáků. Těm pak byla milejší teze, že za všechno může obyvatelstvo, protože si nechalo vládu komunistů líbit a tuto tezi vynalezli a dodnes namnoze podporují, protože jim jde do krámu víc, než teze o zločinné odpovědnosti komunistické strany, kdysi jejich rodné.
    Zpátky k tématu.
    Další výhoda Václava Klause pro komunisty je v tom, že ho znají, že ho "dovedou". Kdo ví, jaký ptáček by se vyklubal s Pačesa nebo Švejnara. Takže lepší Klaus v hrst, nežli Pithart na střeše.

    Nicméně, dohody se budou péct, až skutečně k volbě dojde. Povyk Davida Ratha o spiklenectví ODS a komunistů je komický, zvláště pak za situace, kdy se komunisté a socialisté stávají siamskými dvojčaty. Komický dvojnásob za situace, kdy "prezidentský kandidát levice" je stejně mýtickým tvorem, jako sněžný muž nebo jednorožec. Všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl.
     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Strýc Podger a rozbitá sklenice
    Na některých mých příhodách vidím jedinou výhodu - dá se o nich dobře psát do Neviditelného psa. Jinak bych musel příhodu, kdy - například - jsem shodil na podlahu sklenici a tase rozcákl na tisíc kusů - zapsat do seznamu ne zcela podařených kousků.
    Takže se stalo, že se včera večer sklenice rozbila (já jsem rozbil sklenici). Vstal jsem tedy a projevil snahu škodu napravit.
    "Jdi od toho, prosím tě," řekla Ljuba. Znáte to "prosím tě". Ve výkladovém slovníku se píše prosím tě = ty pitomče (v ženské mluvě) . Z komory jsem vynosil vysavač. Vynosil, protože my máme složitý vysavač, který nemá filtr, špínu ukládá do hrnce s vodou. Je to monstrózní stroj, musí se nosit minimálně nadvakrát a pak se skládá dohromady.
    Složili jsme vysavač a Ljuba podlahu vysála, jistě mnohem líp, než bych to udělal já. Nespílala mi, nekomentovala nijak,že jsem sklenici rozbil. Prostě, stalo se, a ona to napravila.

    Abych taky přiložil ruku k dílu, ujal jsem se závěrečného úkolu: je třeba vysavač rozložit na díly a nádobu se špínou nasátou do vody vylít do záchodu. Rozložil jsem tedy vysavač, popadl nádobu, oběma rukama, samozřejmě, odnesl na záchod, opatrně, abych nezakopl, protože toto vše se dělo večer, tedy v hustém šeru. Jen díky bystrosti zraku jsem v té tmě rozeznal mísu, chrstnul jsem tedy do mísy vodu s promíseným nasátým sklem a ... oops, na tom záchodu byl dekl, rozumějte, nikoli jen prkýnko, ale na prkýnku dekl. Díra do hajzlu zacpaná, dodám pro čtenáře s menší hajzlovo - prostorovou představivostí.
    Ano, v té chvíli mě napadla opravdu jediná myšlenka s pozitivním obsahem: aspoň mám o čem psát do Neviditelného psa.
    Obávám se, že v mysli mé milé Ljuby v tu chvíli nevznikla ani jediná myšlenka s pozitivním obsahem.