2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pondělí 3. 9. 2007,
  • Írán instaloval a zprovoznil 3000 odstředivek na obohacování uranu
  • KLDR podle USA slíbila, že se do konce roku vzdá jaderného programu
  • Gandalovič řekl, že garantuje hladký převod Budvaru na akciovou společnost
  • Paroubek připustil, že nemusí hledat kandidáta na prezidenta se SZ a KDU
  • Kuchtová prohlásila, že nárůst platů o 1,5 procenta je závazný i pro školství
  • Paroubek předloží novelu, která má zachovat sníženou sazbu DPH
  • Sobotní požár liberecké Kolory šetří policie jako obecné ohrožení
  • Domažlicko má už jen digitální televizní vysílání
  • Počasí v Praze: oblačno, poměrně teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Neodolatelný tlak
    Je to historická chvíle, jejíž ohlas dnes čeří mediální hladinu a za pár let si na ni vzpomenou jen specialisté: televizní vysílač na Vranním vrchu přešel z analogového na digitální vysílání a Domažlicko přešlo do nové éry televizního vysílání. My jsme začali a Finové skončili - právě prvního září je celá země kryta digitálním signálem. Ještě dříve než Finové přešli na digitální vysílání Nizozemci a Luxemburčané. V Německu, Rakousku, Švédsku a Švýcarsku se analog na digitál postupně přepíná a ostatní státy jsou "v procesu". Ve Spojených státech by přechod měl skončit v únoru 2009, u nás je takovým mezníkem 10. říjen 2010. V technicky supervyspělém Japonsku to bude až v červenci 2012, není divu s ohledem na jejich složité přírodní podmínky. Nejsme tedy tak strašně daleko na chvostu, jak si občas rádi sebemrskačsky říkáme.

    Není sporu o tom, že vše mohlo začít dřív, mohli jsme být dál a závěr mohl být bližší. Důvody jsou mnohé. Nevyjasněnost kompetencí Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byla a jedním z nich. Podstatný důvod je politický. Naše politika se řídí ozvěnami výzkumů veřejného mínění a veřejné mínění se řídí tím, co jim televize nakukají. Dost možná, že to druhé není stoprocentní pravda, ale podstatné je, že si to politici myslí a televizí se bojí. Proto se propásla možnost prosadit nové podmínky při prodlužování licencí. Zdaleka totiž nejde o to, zdali divák uvidí svůj oblíbený seriál prostřednictvím analogu nebo digitálu. Digitální televize technicky - v ideální podobě - umožňuje prvky interaktivní televize. Nemění se jen přenos, ale podstata televize jako média. No a jelikož touha po změnách je v člověku stejně silná, jeho nedůvěra ke změnám, vždy záleží na tom, co se prosadí, zda pokrok nebo zpátečnictví. Vinou slepoty a zbabělosti politických elit opakovaně vyhrává to druhé. Nedůvěra k novotám je ovšem patrná i na straně televizí, zdaleka nejen u nás. Změna podstaty jakéhokoli provozu hrozí personálním zemětřesením, a kdo by chtěl přijít o své jisté.

    Ve prospěch věci však hraje základní důležitý faktor: digitální televize jako technický prostředek existuje a prosazuje se. Vytváří tlak, kterému nelze čelit. Vzpomeňme na vzdor někdejších dinosaurů v Telecomu vůči mobilní telefonii a internetu. Digitální vysílání u nás začalo a to je zpráva, která svým pozitivním nábojem převáží všechna četná negativa.
     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Sláva ve Zvoli
    Měli jsme štěstí, včera odpoledne bylo docela hezky, takže slavnostní otevření dětského hřiště se vydařilo. Pan starosta Pudich vedl krátkou řeč, poděkoval všem, kdo se zasloužili prací nebo finančním příspěvkem, paní starostová nůžkami přestříhla pásku, nezbedové otevřeli dětské šampíčko Rychlé špunty a paní starostovou polili, jako s e polívají vítězové na formuli jedna - a do právě otevřeného hřiště vtrhly dětičky vedené smečkou agilních holčiček, které obsadily houpačky.

    Přišlo mi to všechno jako něco starodávně krásného. Tak to bývalo ve světě, ve kterém byl pořádek. Okrašlovací spolky okrašlovaly obce, budovaly hudební pavilóny pro nedělní korzo a stavěly rozhledny. Takhle nějak občané získávají vztah k obci. Přitom právě ten vztah k obci, to je něco, co se nedá obnovit výnosem ministerstva nebo nějakou privatizací.

    Večer jsem pak šel s Ljubou na procházku s Iriskou. Ve vratech jednoho domu stály dvě holčičky.
    "Třídíte odpad?" ptaly se.
    "Třídíme," odpověděl jsme po pravdě.
    "To je dobře. Když se netřídí odpad, umře nějaké zvířátko," řekly holčičky.
    Byla to zelená ideologie zdrcnutá do opravdu lapidárně formulovaného nesmyslu, nicméně je fakt, že třídit odpad je správné a taky je fakt, že ho doma třídíme. Ještě aby byly peníze na častější odvoz přetékajících kontejnerů, ale za to opravdu ty holčičky nemohou.
    Jsou u nás hodně čilé ty holčičky, obsazují houpačky a bdí nad tříděním odpadu. A chlapečkové?
    Na slavnosti jsem si jich taky všiml. Seděli u stolečku nedaleko vchodu do hřiště a zobali z mísy cucavé bonbóny.
    Fotky z otevření objevíte zde a bonbóny požírající chlapečky najdete na snímku číslo 39.