2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 26. 7. 2007,
  • EK chce otevřít frekvence GSM telefonů i dalším technologiím
  • FBI varovala před pokusy teroristů nosit bomby do letadel po částech
  • Vláda přijala nabídku USA na financování likvidace zastaralých raket
  • Topolánek popřel, že by ČR vyjednávala s Libyí o odpuštění jejího dluhu
  • Vláda se sešla naposled před dvoutýdenními letními prázdninami
  • Na přípravu studia totality dohlédne ředitel archivu MV Žáček
  • Nákladní doprava ČD se oddělí, jízdné v Pendolinu podraží
  • Cestovní kanceláře I´m travelling a Detur vyhlásily bankrot.
  • Počasí v Praze: oblačno, teploty okolo 24 stupňů

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Peněžní sprcha
    Dotace se neosvědčily, pročež je zvýšíme, to není text z nějakého papírku - pamatováčku, která zbyl ve vládní zasedačce po socialistické vládě. Je to rozhodnutí liberální vlády, která hlásá, že podporuje volnou tržní soutěž bez přívlastků a pokud možno bez korupčních vlivů státu. Svědčí to o jednom: mlékařská lobby funguje stejně dobře za socialistů jako za občanských demokratů. Až budou zase vládní heroldi brojit proti dotovanému nájemnému, měl by jim někdo připomenout, že z peněz daňových poplatníků podporuje vláda jedno dítě z pěti, to dítě, které má rádo mléčné výrobky. Proč je zvýhodněna jogurtová Anička a nikoli salámový Pepíček? To ví jen ministr Gandalovič, s ním lobbisté jednají. Třeba ten uzenářský už přešlapuje v předpokoji. A že děti nejsou z dotovaného mléka nadšené? Nevadí. Vláda bude dotovat automaty. Možná, že dojde i na pumpování mléka rovnou do ústních dutin. Vždyť by se jinak muselo vylít, anebo, nedejbože, prodat na trhu někde jinde!
    Expertem na ekonomické hokus pokusy tohoto typu je samozřejmě Evropská unie. Salámoví lobbisté přijdou v dohledné době zkrátka, ale naději mají lobbisté zelinářští. Zeleniny je moc, zelenina se kazí, zelenina jde na kompost, proč ji tedy nevykoupit a nedat ji dětem, aby ji spásly? Možná, že děti nahází dotovanou mrkev a kedlubny do koše a odtud se zelenina přece jen dočká toho kompostu. Ale mez tím bude osvěžena peněžní sprchou, která nakonec skončí v kapsách výrobců.
    A kde zůstala zásada, že stát se má starat o to, co není v dosahu postarání jednotlivce? K čertu s takovými zásadami, z nichž nic nekápne!
     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Pekelná jízda
    Dnes naposled o výletu na Rujánu, který jsme s Ljubou (a Iris) podnikli minulý týden. Bydleli jsme tam v našem obytném busíku v kempu v Lobbe a podnikali výlety do okolí na kole. Lobbe leží na jakési šíji, jsou tam tedy hned dvě mořská pobřeží. Hned ten první den jsme si vyjeli na kole do Lobbe (Iris jsme nechali v busu, naštěstí, jak se záhy ukázalo). Prohlíželi jsme si kostelík, obdivovali venkovské domky s doškovými střechami... a padal soumrak, byl čas na návrat. Nechtělo se nám vracet se ani po cyklostezce (těch tam je spousta), ani po silnici - uviděli jsme neupravenou cestu a šipku hlásající, že cesta vede ke "strandu", tedy na pláž, na to pobřeží, kde leží náš kemp.

    Takže jsme se po této cestě vydali. Co následovalo jsem prozradil v názvu příspěvku. Ukázalo se, že cesta vede přes pastvinu, ta je rozbahněná, rozšlapaná pasoucím se dobytkem - a obývaná miliardou komárů, kteří se na nás s nadšením vrhli. Nebylo cesty zpátky, museli jsme pořád vpřed. Před sebou přes louku jsme už viděli silnici, tam jezdila auta, jezdili tam i cyklisté, všichni v pohodě a poklidu a netušili, že nedaleko nich zběsile uhánějí dvě lidské bytosti v závodu o život.

    Později večer jsme to už v kempu probírali a oba jsme došli k závěru, že nás to mohlo napadnout.
    Ale nenapadlo, jak by řekl vodník Čochtan.