2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 25. 7. 2007,
  • Bulharský prezident omilostnil Kaddáfím propuštěné zdravotníky
  • Povodně ve střední a západní Anglii kulminovaly, postihly statisíce lidí
  • Vláda chce odvolat velvyslance při EU, podle ČSSD jde o politickou čistku
  • Ministerstvo pomůže suchem postiženým zemědělcům odkladem jejich plateb
  • Vedení policejního prezidia vyzvalo k odchodu šéfa dopravní policie Bambase
  • Klaus odpověděl na dopis matce desetileté Terezy výzvou k dohodě s otcem
  • USA nabídly 600 000 USD na likvidaci zastaralých raket sovětské výroby
  • Úřad vlády vyhlásil veřejnou soutěž na logo pro české předsednictví EU
  • Počasí v Praze: oblačno, teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Literárně nezajímavý případ
    Do análů absurdních rozhodnutí české justice vepsal Obvodní soud pro Prahu 6 další kapitolu. Dva někdejší pokladníci pošty přepadené lupiči jsou odsouzeni platit poště každý po miliónu, kdežto tři podezřelé pachatele, kteří se pravděpodobně loupeže dopustili, naše spravedlnost nedokázala usvědčit a nechala je běhat na svobodě, pro nedostatek důkazů. Samozřejmě odběhli, a pokud jsou to opravdu pachatelé, tak i s lupem.

    Při podrobném přezkoumání by se jistě i tentokrát ukázalo, že soudce Vladimír Hašana nemohl dělat nic jiného, než co učinil - dokonce oběma nešťastníkům "pomohl" tím, že je odsoudil k uhrazení "jenom" miliónu. Pošta chtěla těch miliónů padesát. Také vedoucí orgány pošty si pravděpodobně byly vědomy nesmyslnosti celé kauzy, ale ani ony nemohly nic jiného dělat. Předpisy jsou předpisy, jako zákony jsou zákony, a lidský osud je proti jejich síle nicotná veličina. Příběh pokladníků Heleny Baudyšové a Karla Molodčenka by mohl být námětem pro román - a tak oběma nešťastníkům by mohlo literární zpracování dát aspoň nějakou satisfakci. Jenže žádný literát do toho nejspíš nepůjde. Ten román už je napsaný a je světově slavný. Jmenuje se Proces a napsal ho Franz Kafka.

    Nicméně, myslím si - aniž bych byl policajt či soudce či cokoli mezi tím: ono to bylo nejspíš tak, že ti lupiči si všimli, že se v bance otevírá okno od kasy do ulice a vyčíhli si horký den a přijeli s autem a žebříkem. Jistě to nebylo tak, že šli kolem a řekli si, hele, okno, a pak běželi shánět žebřík atd. se vším co s tím souvisí.

    No a pak má v té bance být šéf a tomu by to mělo sepnout, že těm lidem je asi horko a otevírají okno a měl by si toho všimnout a měl by objednat mříž a bylo by když ne po ptákách, tak po loupeži. Jenže to je všechno moc složité: objednat mříž, usvědčil lupiče… Ono je nejjednodušší zničit život dvěma chudákům, pro které je milión stejně lunárně nedostupná suma jako padesát nebo sto miliónů. A tak to v našem světě chodí: hlavně být z obliga a hlavně najít někoho, kdo to všechno odsere.
     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Ještě o vratech
    Minulý týden jsme byli s Ljubou na třídenním výletě v Německu, na Rujáně. Bydleli jsme v našem obytném volkswagen transportéru v kempu v Lobbe. Do kempu se vjíždělo a vyjíždělo bránou, která měla dvojí závoru:jednu pro cestu tam, druhou pro cestu ven. V recepci nám dali kartičku s čárovým kódem a přidali poučení. Mámě kartičkou zašmrdlat ve čtečce a závora se otevře.

    Vcelku uspokojivě to fungovalo při vjezdu. Zašmrdlal jsem, závora se zvedla, my vjeli, utábořili se a tři dny pak jezdili ven a zase dovnitř na kole - tedy mimo závoru. Po třech dnech jsme vyjížděli ven.

    Šmrdlám rychle, šmrdlám pomalu. Čárovým kódem na jednu stranu, pak na druhou. Přichází první hodná paní a udílí rady, přichází druhá s opačnými radami. Nakonec vítězství - závora se otevírá - načež dřív než jsem stačil zařadit jedničku nějakej chlap vjel dovnitř na kole a závoru mi zaklap! Přesně tak, jak nám zavírá vrata Iriska doma ve Zvoli...

    Takže jsem uvažoval: někde je nějaký comp a ten si myslí, že jsem vyjel, takže mi závoru neotevře. Takže musím nejdřív otevřít vjezdovou závoru, aby si myslel, že jsem se vrátil a teprve pak budu mít šanci otevřít závoru znovu.

    Nebudu z toho dělat drama. Dopadlo to tak, že jsme se dozvonili na recepci a oni nám otevřeli závoru sami. Nicméně, pointu to přece má.

    Já poodjel a trochu sadisticky jsem čekal, jak si bude počínat další řidič, co jel za mnou, Němec.
    A co myslíte?
    Vrazil tam kartu, udělal šup a jel! Nenaštvalo by vás to?

    PSÍ PŘÍHODY: Vrchní přetínač - odezva
    Na včerejší povídání o tom, jak Iris přetíná paprsek brány ve Zvoli, mi napsal pan Jansa:

    Pěkný podvečer přeji,
    k Irisiným toulkám skrz infrabrány vrat je možno přistoupit jako k důvodu pro přeprogramování řídící jednotky brány. Stačí tam většinou přepnout jeden DIP přepínač a automatické zavírání se konat nebude. To však zřejmě donutí Iris k vylepšení své přetínací činnosti, stane se přetínačem - stavěčem. Bezpečnostní funkce závory brání v pohybu brány v okamžiku kdy je paprsek přerušen. (Tedy měla by, je li správně nastavená automatika).
    Víte ono mít 2 psy, přičemž pes je paličatý dandie dinmont terier a fena je vyčuraná německá ovčačka (dělající smutné oči a nasazující štěněčí výraz dle potřeby i přes věk moudré dámy ;-) ), to zakládá na jisté pochopení pro lidi jiných psů.
    Tak hlavně nestavět motorku mezi vrata ;-), jinak by měla Iris průšvih a lepiči plastů práci.
    Váš věrný čtenář, majetek několika psů a partner jedné jednostopé stařenky
    Vašek Jansa

    Děkuji za milý a poučný mail!
    -->