2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 5. 6. 2007,
  • Bush zahájil cestu po sedmi evropských státech návštěvou Prahy
  • Rakouská vláda si dopisem stěžuje na Temelín, žaloba by byla nemožná
  • Koaliční kabinet přijal návrh na zvýšení trestů za korupci veřejných činitelů
  • Tlustý má v úmyslu podpořit vládní reformu financí v prvním sněmovním čtení
  • Výzvu ke změně přidělování státních peněz podpořilo již přes 760 starostů
  • Policie zatrhla protiamerickou demonstraci na Hradčanském náměstí
  • Komunisti demonstrovali proti radaru před americkou ambasádou
  • Kapsch vybuduje mýtné brány pro celou tuzemskou dálniční síť
  • Počasí v Praze: skoro zataženo, bez srážek, oteplení

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Konfrontace už je v chodu
    Demonstrace moci nebudí sympatie a tak se opravdu nedalo čekat, že Evropskou, dříve Leninovu třídu budou lemovat davy vítajících občanů s vlaječkami v rukou. Pozornost se soustřeďuje na jeden z bodů agendy, na americký radar. Václav Klaus ve svém článku v Lidových novinách správně v pondělí upozornil, že naše eventuální angažmá v této věci je nepoměrně menšího významu, než náš vstup do NATO. Jenže v minulém desetiletí byla genetická vzpomínka na život v ruském impériu příliš živá a tak se tehdy jen málo kdo ozýval proti našemu zařazení do západní obranné aliance.

    Lidem ale otrnulo. Mladí lidé už vůbec nevědí, co to je Rusko a jeho vliv. A mnozí starší a staří sice vědí, ale z mnoha důvodů vzpomínku zkreslují nebo bagatelizují, takže to vyústí do absurdního konstatování Jiřího Paroubka, že "Rusko je náš spojenec".
    Rusko je náš ob-soused, na kterého si musíme dát setsakra pozor a musíme si ho držet tak daleko od těla, jak jen je to možné. A zde je jádro celé mely kolem radaru.

    Velmi mi připomíná "spor" kolem Marshallova plánu po válce. Nešlo o nic jiného, než o ekonomickou pomoc válkou zničené Evropě. Naše země nebyla válkou zničená, naopak, důsledkem toho, že se naše reprezentace zachovala zbaběle, na válce jsme v podstatě vydělali a rozhodně jsme jí byli zasaženi méně, než jiné země. A právě selhání československé politické reprezentace využilo Rusko a jeho věrný (dodnes věrný) spojenec komunistická strana, aby zavleklo Československo do své sféry vlivu.

    O totéž jde dnes. Nejde jenom o přípravu na (proti) příští válku. Konfrontace už jede, a spor o radar je součást. Hranice je jasná, zdali půjdeme na západ nebo na východ. Klaus ve zmíněném článku velmi opatrně váží slova a nabádá k "žádnému hurá". Musí, protože je prezident a zná své Pappenheimské. Já bych ale radil:
    Ano, ale hurá na západ. Pryč od Ruska. Je směšné, že Putin vyhrožuje "závody ve zbrojení" a přitom nasazuje novou raketu s multihlavicemi. On, hlava státu, který nedokáže svoje vlastní lidi pořádně nasytit, obléct a ohřát. Je směšné, že hřeje svoji chudou "šči" na jakémsi radarovém ohýnku, přičemž ví, že mu od Ameriky a Evropy žádné nebezpečí nehrozí. Reálné nebezpečí mu hrozí zase jen od těch děsných, temných fanatických států, které nenávidí Rusko stejně jako Evropu a Ameriku.
    A kdyby, nedejbůh, došlo na lámání chleba a Rusko bylo od těchto států napadeno, zase bude brečet a žebrat o pomoc, jak to udělalo poté, co ho napadl jeho donedávna spojenec Adolf Hitler.
    Tohle by měl mít na paměti hlavně Jiří Paroubek, až bude přes tlumočníka sypat na hlavu klimbajícího Bushe svoji socdemáckou "šči".
     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Folie en trois
    Našel jsem si v posledních týdnech poněkud ujetou zábavu. Nosím z lesa suché klacky. Jinak jsem duševně zdráv.
    Ty suché klacky ovšem nenosím samoúčelně (psychiatr vám řekne, že každý šílenec dokáže odůvodnit, proč sedí na ledničce a dělá vrků). Topíme často v krbu a ty suché klacky z lesa, napůl trouchnivé, jsou skvělé dřevo na podpal: máme samozřejmě nakoupené palivové dřevo, jenže to je dosti čerstvé a špatně hoří, takže to dříví z lesa dodá ohni patřičný žár a pak v krbu hoří i to napůl azbestové dřevo koupené. Takže, minimálně ráno a večer, když nejsem přes den ve městě, tak tedy třikrát denně se vracím s Iriskou z lesa a nesu klacek, někdy víc. Lidi po mně zvědavě pokukují a už jsem několika z nich vysvětloval, proč to dělám. Taky jsem slyšel "jé, tak to já budu hodit pro klacky taky", ale zatím jsem ještě nikoho z nich s klackem neviděl.
    Včera jsem byl na procházce i s Ljubou. No a vraceli jsme se oba s klackem. Psychiatr by vám řekl, že tomuto jevu se říká folie en deux, tedy šílenství ve dvou - stává se, že zmagořenec sebou strhne i partnera.
    Takže až jednou půjdu s Ljubou a poneseme klacky a před námi poběží Irda taky s klackem v hubě, bude to vzácný jev zvaný folie en trois.