2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 28. 5. 2007,
  • Írán prý odhalil organizované špionážní skupiny organizované USA
  • USA budou pokračovat v protiraketovém štítu i přes námitky Ruska
  • Topolánek po výkonné radě ODS nepotvrdil, že by dosáhl dohody s Tlustým
  • Summit 16 prezidentů skončil, největším diskutovaným problémem bylo Kosovo
  • Mladí konzervativci protestovali dvě hodiny na hranici proti rakouským blokádám
  • Odmítnutí radarové základny může podle Vondry vést k návratu povinné vojny
  • Komunisti, socialisti a zelení protestovali na Václaváku proti radaru
  • U Dobré Vody tančilo 700 technařů, bez incidentů
  • Počasí v Praze: parno, bez kapky deště

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Základny a vojenská služba

    Základny a vojenská služba
    Zpřetrhání spojeneckých svazků v rámci NATO by mohlo případně vést ke obnovení povinné vojenské služby v České republice, řekl vicepremiér Alexandr Vondra. Měl raději mlčet. Tím nahrál odpůrcům kolektivní obrany na smeč. Jeho tvrzení je neopodstatněné a neodůvodnitelné, prostě hloupé a je kupodivu, že se k něčemu takovému propůjčil - snad se ukáže, že šlo o mediální dezinterpretaci. Rozhodnutí o profesionalizaci armády nemůže být odvislé od jedné mezistátní smlouvy o jedné radarové stanici, která bude podepsána nebo nebude podepsána. Vondrův odkaz na NATO, přinejmenším v mediálně podané interpretaci, je zcela mimo, jelikož má jít o smlouvu se Spojenými státy, nikoli s organizací NATO jako takovou.

    Chce se věřit, že jde o nějakou zlovolnou dezinformaci, která bude uvedena na pravou míru - ale i pak zanechá nepříjemnou pachuˇ%t v ústech. Nebylo by divu, kdyby šlo o šikovně nastavenou past. Jde totiž v zásadních důsledcích o to, zdali budeme nadále ve východní nebo západní sféře přitažlivosti. Pokud se komunistům, fašistům a zeleným s přispěním socialistů podaří naše angažmá na kolektivní obraně zhatit, bude to vítězství ruské, tedy východní diplomacie a ukáže se, že vítězný Únor nebyl nějaký úlet historie, nýbrž naplnění niterného českého směřování.
    Takže: nestraším povinnou vojenskou služnou, to je pitomost. Straším Ruskem, to není pitomost, to je realita.

    Zapeklitý uzel
    Ministr spravedlnosti navrhuje zákon, podle něhož by se mohli odvolávat soudci. Tedy, odvolávat ve smyslu zbavovat soudcovského úřadu. Na jedné straně je to jistě dobrý nápad: každý jsme zodpovědní za výsledky práce, a když ji budeme dělat špatně, přijdeme o ni. A co soudci? O jejich přehmatech by se daly vyprávět hodinové litanie. Jenže na druhé straně soudy, aby měly smysl, musí být nezávislé, a hrozba vyhazovem, to je páka hodně dlouhá a nebezpečná a záleží na to, kdo by ji držel v ruce. Ministerstvo? To je čistě politická instituce. Je to zapeklitý uzel. Chtělo by se říci - páni a dámy soudcové a soudkyně, a co kdybyste svoji práci dělali pořádně a bylo by po zapeklitém uzlu? Ale to je příliš smělá myšlenka, raději na ni ani nemyslet.

    PSÍ PŘÍHODY: Bouřkové počasí
    Iris se bojí bouřky a když napíšu, že se Iris bojí bouřky, mám tím na mysli, že se strašně bojí bouřky. Když jsme ještě bydleli v Praze, schovávala se pod bouřkou pod postelí: nasoukala se pod ni, a když nebezpečí pominulo, museli jsme postel nadzvednout, jinak jsme ji nedostali ven. Panikařit začíná, už když zaslechne první vzdálené zahřmění. Říkáme tomu "Pelhřimov", to znamená, že u Pelhřimova je bouřka a naše Irda se už začíná klepat. V sobotu takhle vyváděla, lezla mi na klín a olizovala mi nos. Zřejmě si myslí, že můj nos je nějaký bouřkový vypínač, který se ovládá psím jazykem. Správně olíznutý nos vypne bouřku. Strašně vyváděla a nos mi olízala skoro až na lebku. Pak bouřka pominula a my jsme šli ven.
    A co myslíte, že tam před barákem udělala naše hrdinná Iris?
    Osopila se na obrovskou novofoundlačku, pětkrát větší a těžší, než je ona sama!

    Hrátky s bouřkou se opakovaly i včera, v neděli. Bouřka nás obcházela, zahřmělo nad jižním obzorem a pak zase nad západním obzorem a Iris se klepala, div se nerozsypala. A bouřka nepřišla.
    Až v noci, někdy ve dvě ráno. Obrovská řacha, uhodit muselo v nedalekém lese. Slejvák, doslova průtrž.
    A Iris?
    Ta jen zvedla hlavu a ani se nevyštrachala z pelechu. No co, prší, co má bejt?