2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
27. 2. 2007,
  • Antitemelínisti hrozí kancléři Gusenbauerovi dalšími blokádami hranic
  • Podle soudu v Haagu není za genocidu ve Srebrenici zodpovědný srbský stát
  • Odboráři ČT vyzvali k rezignaci Janečka, část členů vedení i většinu členů Rady
  • Paroubek chce dál jednat s advokátem Altnerem, nabízí mu 126 milionů korun
  • V ČSSD sílí obavy ze zániku, předsednictvo prý přípravuje založení nové strany
  • Podle Stehlíkové nastal čas na debatu o adopcích dětí homosexuálními páry
  • Po objevu nových fakt vyšetřuje protikorupční policie znovu nákup gripenů
  • Odvolací soud zrušil verdikt o nevině exministryně zdravotnictví Součkové
  • Počasí v Praze: zataženo, bez srážek

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jazykové zmatení
    Paroubkova akce modernizace strany nabírá na obrátkách. Jistě se bude diskutovat o návrhu obsazovat kandidátky předepsanou kvótou žen. Přinese to i problémy jazykové. Když se řekne, že na kandidátce je kandidátka, nebude na první pohled patrné, jestli to znamená, že na kandidátce, tedy na seznamu kandidátů je žena, anebo že jedna kandidátka skáče druhé kandidátce po zádech. Tohle jazykové zmatení může mít nedozírné následky. Jakpak se volič dozví, kolik kandidátek je na kandidátce, když nebude vědět, jestli se mluví o kandidátce nebo o kandidátce, a to ani nechci pomyslet na příšernou situaci, když jedna kandidátka bude na dvou až třech kandidátkách, anebo co nastane, když tři kandidátky budou na jedné kandidátce, přičemž kvóta bude dvě kandidátky na kandidátku?
    Pravda, tento jazykový problém je úplně okrajový. Otázkou zůstává, co by příval žen do politiky přinesl. To, co nastrkali do takzvané vysoké politiky Zelení, zrovna moc nadějí pro budoucnost nedává. Kéž by měli oranžoví se svými kandidátkami na kandidátkách šťastnější ruku.

    Kauza Lidový dům
    Vůdcové sociální demokracie mají zamotanou hlavu kvůli advokátovi Altnerovi, který po straně chce 176 miliónů za to, že pro ni vysoudil Lidový dům. Proč mu ale neřeknou, že je to úplný nesmysl? Sociální demokracie se přece nedomohla sociálně demokratického Lidového domu na našich nezávislých soudech proto, že by pan Altner byl génius. Ona se ho tenkrát domohla proto, že vyhrála svobodné volby.

    
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Veselé příhody z natáčení
    V neděli ráno jsem se vrátil s výpravou Institutu digitální fotografie IDIF EXPEDICE AFRIKA 2007. Název to byl patřičně honosný, připomínající výpravu doktora Emila Holuba do země Mašukulumbů. Skutečnost byla prostší, navštívili jsme Jihoafrickou republiku, která svou civilizační úrovní je v mnohém výš, než co známe u nás - kupříkladu silnice jsou zde neporovnatelně kvalitnější, než t naše.

    Ale věru že nemíním otravovat nějakými turistickými postřehy. Dnes se zmíním o tom, co vyprávím, když se mě někdo zeptá "jak bylo v Africe".
    To jsme takhle jeli ze Simon´s Town na Mys Dobré naděje, to je jižně od Kapského města. Jedeme a najednou vidíme u silnice paviány. Byla to dospělá zvířata, ale také mláďata, maličká paviánčata. Zastavili jsme tedy, abychom si je vyfotili, byli jsme přece výprava fotografická. Nebyli jsme ostatně sami, zastavovala i další auta.
    Tak tedy chodíme a fotíme a najednou mi poklepá na rameno jeden Jihoafričan.
    "Máte v autě opici," povídá.
    Svatá pravda! Veliký pavián seděl docela vzadu a pořádal tam pytlík buráků. Moje dveře byly dokořán, tedy dveře řidičovy, co se otevírají do silnice (v Jižní Africe se jezdí vlevo). Kolegové se na mě dívali vyčítavě: Neff nezavřel dveře! Jenže ten Jihoafričan mě zachránil:
    "On si ten pavián ty dveře umí otevřít!"
    První poučení: když vidíte opičáky, pamatujte, že mají možná šikovnější ruce než vy, takže za sebou zamykejte.
    Jenže jak vypudit paviána ven?
    Podařilo se to díky tomu, že jsme fotografická výprava. Vzadu v kufru jsme měli trojnožku, tedy stativ. Stačilo otevřít u paviána dveře a pak zezadu, zadními dveřmi, se k němu blížit vysunutou nohou stativu. Pavián se nechtěl o stativ tahat, jen se ohlédl a důstojně vyšel ven a pak kráčel kolem aut a bral za kliku a zkoušel, jestli někdo náhodou nezapomněl zamknout.

    Opičák sedí vzadu, zatímco majitel pytlíku buráků opatrně přihlíží.

    Nyní je třeba prověřit ostražitost ostatních automobilistů.