2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 7. 2. 2007,
  • Ruský velvyslanec řekl, že jeho země možná názor na základnu USA změní
  • Teroristé v uniformách irácké armády unesli v Bagdádu íránského diplomata
  • Vesecká je nespokojena s prací Vrchního státního zastupitelství, ale Kulvejt zůstává
  • Poslanci rozhodli, že Velký pátek státním svátkem nebude a MDŽ se nevyřadí
  • Vsetínská radnice podá trestní oznámení na Čunkovu bývalou sekretářku
  • V obci Trokavec na Rokycansku vyhlásili místní referendum kvůli radaru
  • České republice může za několik let chybět elektřina, tvrdí odhadci
  • Se zesnulým skladatelem Svobodou se přišly rozloučit tisíce lidí
  • Počasí v Praze: ochlazení a sněholení

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Slabý silný muž
    A já jsem se tak snažil, mohl si zaplakat Paroubek poté, co se setkal s ruským velvyslancem v Praze Alexejem Fedotovem. V pondělí hodil hrdinně na hlavu americkému velvyslanci Graberovi projekt radarové základny, takže jistě čekal od Fedotova pohlazení, možná i karamelu. Místo toho studená sprcha v podobě Fedotovova prohlášení, že postoj Ruska k obraně Evropy není tak absolutně negativní, jak to vypadalo ze začátku. Rusové totiž mají dost rozumu v hlavách aby věděli, odkud jim kouká skutečná hrozba. Ne od nějakých radarů, ale od raket našlapaných atomovými hlavicemi a to je bohužel i pro ně perspektiva, která je do deseti letech reálná přinejmenším v Iránu.
    Také ruská politická reprezentace citlivě rozeznává, co jsou skutečné zájmy státu a co jsou nálady veřejnosti. Aby se udržela u moci, musí brát nálady veřejnosti v úvahu. Ty jsou obvykle na hony vzdálené racionální úvaze. Odpor proti všemu, co zavání americkým vojenským angažmá je do ruské společnosti zažrané jako sedmdesátiletá špína. Realita je ovšem jiná. Žádné americko - ruské napětí neexistuje, americká hrozba Rusku je nesmysl postrádající reálný obsah. Tohle ruské vedení samozřejmě ví. To je důvod, proč ruský velvyslanec projevil více důvtipu než Jiří Paroubek, který vsadil v mocenské hře na "hop nebo trop" a vyšlo mu "trop" a teď se snaží udělat cokoli, aby se udržel nosními dírkami nad hladinou vody.

    Z literární filmové historie známe příběh "malého velkého muže". Paroubek nám předvádí příběh "slabého silného muže".

    
border=

    PSÍ PŘÍHODY: Není zač
    Včera večer tahala hodná paní doktorka na psí klinice v Praze Libuši naší Irisce štychy ze zahojené rány v zádech. Posledně jsem popisoval, jak se Iris rozklepala, sotva jsme se přiblížili ke klinice na půl kilometru. Včera se pro jistotu klepala ještě než vlezla do auta.

    Dojeli jsme ke klinice. Ljuba zůstala s Iris ve voze, já šel dovnitř. Paní doktorka měla v péči nějakého kvílejícího pejska. Trvalo to asi pět minut, než pás s tím pejskem vyšli z ordinace. Byl to ovčák velký, no, ne jako hora, ale jako docela slušně velký ovčák. Hnal se ven, jako by nebyl u doktora, ale v muzeu mučení, kde sloužil jako hlavní figurant.
    Přišli jsme na řadu. Vyšel jsem z domu a mával na Ljubu, že už můžeme jít. Ljuba vystoupila, Iris taky, ale to byl poslední pohyb, který byla ochotna udělat. Pak zapustila tlapy do asfaltu a byla ochotna podniknout zkoušku, co se přetrhne dřív, zdali vodítko nebo její krk. Musel jsem ji tedy vzít do náruče a do sálku odnést, a v náruční jsem ji svíral i během té několikaminutové procedury, ostatně zcela bezbolestné. Akce končila úprkem.
    Proč se tenhle příspěvek jmenuje tak, jak se jmenuje?
    V recepci mají na pulte psí misku s dobrotami pro pejsky.
    Na misce je napsáno: ZA STATEČNOST.
    Není zač, pravím. Není zač.