2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 18. 1. 2007,
  • Zahraniční agenti varovali Rusko, že zemi hrozí teroristické útoky
  • Chávez prohlásil, že zotavování Castra je pomalé a není bez nebezpečí
  • Mimořádná schůze PS trvala 15 minut, ČSSD převolbu Vlčka vzdala
  • Vláda schválila programové prohlášení včetně požadavků Melčáka a Pohanky
  • Podle Paroubka ČSSD asi zůstane v tvrdé opozici, předčasné volby odmítá
  • Kalousek stopl Tlustého plán na emisi státních dluhopisů ve výši 163 GKč
  • Po Melčákovi požádal o ukončení členství v ČSSD i Pohanka
  • Hašek oba zběhlé poslance vyzval, aby se vzdali mandátu
  • Počasí v Praze: oblačno, večer vyjasnění

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Podfuk proti podfuku
    V tuto chvíli to vypadá, že jsou kostky vrženy a že podfuk ODS zvítězí nad podfukem sociální demokracie. Topolánek získal dva přeběhlíky a sociální demokracie teď může už jen bezmocně prskat a vyzývat odpadlíky, aby se vzdali mandátu. Což oni sotva učiní. Půvabná by ale byla jiná šaráda - kdyby naopak proti Topolánkovi hlasovali poslanci z jeho tábora, například stoupenci předčasných voleb. Nic tím nenaznačuji, nemám žádné signály, nicméně představa je to zajímavá. Vyčkejme tedy až do pátku, politických zvratů jsme si užili za sedm měsíců víc než dost a překvapení nelze vyloučit.

    A co dál
    Statut dvou přeběhlíků je zajímavý. Kdyby jim šlo o osud republiky, mohli se domluvit a odstřelili by Paroubka při třetím pokusu, až by se on pokoušel protlačit třetí pokusnou vládu parlamentem. Pak by následovaly předčasné volby a ty by mohly karty rozdat jinak.
    Nestalo se tak. Přeběhlíci přeběhli, nad oběma otazníky: udělal Pohanka opravdu všechna ta svinstva, která s ním spojují? A je Melčák opravdu ten zavilý levičák, jak se o něm tvrdí?
    Buď jak buď, co dál? Uplácaná vláda s Kuchtovou jako ministryní (šílená představa) má před sebou víc než tři roky fungování. Pak budou nové volby. Co s Melčákem (levičákem) a Pohankou (kriminálníkem)? Přestoupí k ODS? Odejdou z politiky a začnou se živit prací?
    Všechno je to divné, všechno je to nepožehnané.

    Návrat legendy
    Nostalgická vzpomínka na šeď
    Poprvé ji mohla širší veřejnost spatřit loni v březnu na Výstavišti na výstavě Motocykl: maličký motocykl Pionýr, v jeho typicky tmavočervené barvě. A co víc, byl to Pionýr, který byl blíže tomu původnímu, které dodnes vídáváme na vesnických silnicích a cestách, včetně toho nejstaršího modelu, jemuž se pro tvar jeho sedla přezdívalo "pařez". Loni byl tento "new Pionýr" kuriozita z několika důvodů, nejen proto, že se někdo výrobně vrátil o půl století dozadu: stroj vznikal v Číně a u nás se jen montoval z dovezených součástek.
    Letos se ocitáme o krok dál ke skutečnému oživení legendy. V Krnově by mohla vzniknout továrna, kde by se "new Pionýr" vybavený čtyřtaktním motorem Honda vyráběl. Má to snad znamenat podobný projev nostalgie, která způsobila komerční úspěch produktu ze zcela jiného oboru, totiž limonády Kofola? Střízlivě uváženo, jak Pionýr, tak Kofola jsou svědkové bídy a šedi "báječných let pod psa". To je jedna stránka věci. Druhá je ta pozitivní - byla to léta mládí nás, kteří jsme je zažili. Proto tak rádi nasedneme na "fichtla", byť napůl čínské výroby, a posilněni Kofolou vyrazíme třicetikilometrovou rychlostí do drsné skutečnosti moderní doby.


JAK ŽIVOT JDE: Povídání o Vernovi
Včera jsem se v Městské knihovně účastnil veřejné besedy o Julesi Vernovi a obecně o sci-fi a ještě obecněji o dnešní době. Debata se několikrát stočila na zajímavou otázku: o čem by Verne psal, kdyby psal dnes? Ve své době psal o parním slonovi, o ponorce Nautiulusu, o měsíční střele. O čem by psal dnes? O biotechnologiích? O myslících strojích?

Jak by skládal Mozart, kdyby psal dnes? Napsal by Dona Giovanniho? Tahle otázka je zřejmě absurdní a stejně si myslím, že je otázka, jakby psal Verne dnes. Třeba by nepsal vůbec, a pokud by psal, psal by úplně stejně jako kdokoli jiný a je pravděpodobné, že bychom se o něm nikdy nedozvěděli a rozhodně by z něho nebyl ten velikán čtený a milovaný a diskutovaný ještě po více než sto letech od jeho smrti. Génius je průsečík osobnosti a doby, jak říká můj oblíbenec Maurice de Boulignard (největší belgický myslitel, kterého bohužel nikdo nezná). Verne patří k devatenáctému století. Jím byl okouzlen a inspirován a ke stáru zklamán. V něm potkal nakladatele Hetzela (nejdřív staršího, pak mladšího), svého dobrodince i vydřiducha, dobrodince protože ho přiměl k výkonu a vydřiducha, protože ho nelítostně okrádal. Bez těchto vlivů by neznamenal nic nebo jen málo.

Jazykový dodatek
V Městské knihovně mají hezkou kavárnu. Před besedou jsem si tam chtěl dát kafe. Za pultem byla mladá žena, jak se ukázalo, Ruska. Jak jsem pochopil, byla tam, aby prodávala limonádu, na kafe tam byla kolegyně. Respektive, nebyla tam kolegyně (i to je jazykový kotrmelec: ona tam byla ve smyslu že byla od toho, jenže ačkoli tam byla od toho fyzicky tam nebyla).
"Šla si odběhnout," pravila Ruska.
Čili odběhla si, což v češtině znamená, že se vzdálila na krátkou chvíli, odešla, avšak aby zkrátila dobu nepřítomnosti, poběží na místo, kam se potřebuje odebrat a pak zase poběží zpátky.
Ovšem "šla si odběhnout" má také svůj obsah. Ona v reálu neběžela, šla jistě pomalu. Čili odešla, je pryč a pak přijde a tento akt se jmenuje "odběhnutí. Čili obrat "šla si odběhnout" má stejnou legitimitu, jako kdyby to znělo "šla si zatelefonovat" nebo "šla se projít".
V každém případě výsledek byl ten, že jsem kafe nedostal a šel jsem besedovat na sucho.