2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

Srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 7. 12. 2006,
  • Začala vysílat celoplanetární televize France 24
  • Ministr Schäube tvrdí, že o volných hranicích se rozhodne až v listopadu 2007
  • Topolánek slíbil předložit Klausovi jména nových ministrů své vlády příští týden
  • ODS představila návrh programu vlády Sedm statečných reforem pro budoucnost
  • Policejní prezident nařídil prověřit postup policistů v kauze vražd v nemocnici
  • Poslanci si začali rozdělovat regionální dotace, tzv. pomníčky, ve výši 4 GKč
  • Jihočeské matky a Calla podaly trestní oznámení na kolaudaci JETE
  • Podle Kapsche je systém výběru elektronického mýtného připraven
  • Počasí v Praze: skoro jasno, teploty nad 10°C

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Náš poslanec za naše peníze
    Teď už je trochu pozdě plakat ne nad rozlitým mlékem, ale nad penězi rozházenými na poslanecké pomníčky. Protestovat jsme měli v předvolebních dobách, kdy se kandidáti předháněli. V jaké že disciplíně? Předháněli se ve sportu vpravdě ušlechtilém: kdo urve víc z peněz daňových poplatníků a urvaný „kus medvěda“ předhodí k snídani svým voličům.

    Je to začarovaný kruh. Poslanecké pomníčky, někdy tak absurdní, jako je nákup informačních technologií pro golfovou federaci, to je samozřejmě uplácení voličů a čistočistý populismus. Jenže, bohužel právě takovým populismem jsou „upřímné pokusy“ zakázat takové počínání. Zakázat to samozřejmě nelze a tak jsme se mohli potěšit kupříkladu podívanou na Petru Buzkovou, která slibovala – pár měsíců před tím, než praštila s politikou – že se zasadí o zmrazení jízdného. Která že chytrá hlava by vymyslela zákon proti nesmyslným slibům? To taková dostavba spartanského stadiónu z veřejných peněz, to je jiné kafe! Možná, že by pomohlo jiné zveřejnění jmen těchto korupčně laděných poslanců, ne na webu parlamentu, ale třeba v Blesku. Ale pochybuji, že by to pomohlo. Spíš něco jako zákon proti tomuto druhu podplácení? Zelení něco takového navrhují, ale i ti mohou být v podezření, že tennávrh nemyslí vážně, ale zase s populistických důvodů. Ano, je to začarovaný kruh.

    Co je ale na tom všem nejsmutnější, kromě toho, že tomu zabránit nelze: že si občan (právem) pomyslí o volených zástupcích jen to nejhorší a bohužel nabude velmi ošklivé mínění o zastupitelské demokracii. Která je skvělá ve svém principu, ovšem v praxi vnímáme hlavně ty její horší stránky. Pokud nebydlíme na Kunštátsku a „náš poslanec“ nám za peníze daňových poplatníků neprořezal lípy a kaštany.

    Kauza vražd v nemocnici
    Že to ale trvalo! Normální mysl napadlo hned, jak je možné, že to policajtům trvalo dva měsíce, než sebrali člověka, jehož jméno mohli mít na talíři první den, kdy dostali na stůl trestní oznámení. Třebaže formálně bylo na "neznámého pachatele", kdyby ti policajti zvedli prdel ze židle a šli se zeptat, měli by to jméno okamžitě k disposici. Takže, chvála bou, ministr vnitra nařídil prověřit postup policistů v kauze vražd v nemocnici,.
    A teď otázka pro chytré hlavičky. Jak to, že mu to trvalo týden, než na ten nápad přišel? Je to skutečně kompetentní člověk na svém místě? Neměl by právě on podat demisi?
    Odpověď: nemohl, protože je celá vláda v demisi.
    Stát, ve kterém se toto děje, se jmenuje Česká republika.

    JAK ŽIVOT JDE: Kdy jindy, než...
    Kdy jindy píchnete pneumatiku, než... když prší? Takže včera večer jsem se vrátil k autu, parkuju na okraji Prahy a dojíždím metrem. Nasednu, jedu kousek, a říkám si, to je nějaký divný! A bylo divný, levá zadní pneumatika prázdná. Naštěstí bylo kousek od toho místa prázdné parkoviště. Zajel jsem na ně, abych mohl v klidu a pohodě kolo vyměnit.
    Samozřejmě pršelo, sice drobně, zato vytrvale. Což ale nebyl ten hlavní problém.
    Mám na aute litá kola, připevněná čtyřmi maticemi. Tři jsou klasické, čtvrtá bezpečnostní. Ta bezpečnostní je krátká, kulatá se zářezy. Na ně se musí nasadit taková převlečná potvora a pak teprve jde odmontovat. Věděl jsem,kde převlečnou potvoru mám a dokonce jsem ji našel, kupodivu bez dlouhého hledání.
    Jenže tahle bezpečnostní matka je chráněná plechovou čepičkou. Jak se hýml ta čepička sundá?
    Hmoždil jsem se s tím, marně. Pak jsem si vzpomněl, že existují bombičky s tlakovým vzduchem. P"jdu k pumpě,koupím bombičku a kolo nafouknu dojedu do Zvole.
    U pumpy tuhle bombu zrovna doprodali. Zastavil jsem taxíka a jel k jiné pumpě. Neměli, U další ani nikdy o ničem takovém neslyšeli. Vzbudil jsem svým, zoufalstvím zájem hodného pana taxikáře. Zajel se mnou na parkoviště, že se pokusí. Hmoždil se, marně.
    Načež se ukázalo, že za rohem je taxikářský autoservis, otevřený i v noci!
    Takže nakonec všechno dobře dopadlo. Teď je ráno, jedu zase do Prahy, nechám auto na kraji města... A pak, při návratu, zajedu do Ohrobce do pneuservisu.
    A tentokrát fakt budu koukat panu pneumatikárníkovi do ruky, jak se ta zatracená čepička sundavá! A do auta si dám pláštěnku. A...
    A už nikdy nepíchnu.