2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 27. 11. 2006,
  • Přes dohodu o příměří v Gaze začaly létat rakety palestinských teroristů
  • Kandidatura Royalové na francouzského prezidenta byla oficiálně představena
  • Sestavování vlády nepokročilo, čtyři dny se čekalo na úradek Lidového domu
  • Filip tvrdí, že současná moc v ČR má fašizující tendence, Paroubek souhlasí
  • Kalousek popřel, že by mohl potenciálně podpořit vládu ČSSD a KSČM
  • Paroubek odmítá čtyřkoalici, navrhne ČSSD přerušit jednání o vládě
  • Gandalovič zvažuje další zásah do pravidel nájemního bydlení
  • Pozice prezidenta ČLK Kubka je po sjezdu silnější než dřív
  • Počasí v Praze: inverze, teploty přes deset stupňů

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dalík je kdo?
    K defenestraci opakovaně vyzývá kolega Miroslav Macek a má pravdu! Když politik "první ligy" Jiří Paroubek po půl roce stoprocentní nečinnosti vrcholných orgánů hovoří o jakémsi Dalíkovi jako o zásadní překážce k ústavnímu řešení politické krize, zasloužil by si vyhodit z okna, pod podmínkou, že by pod tím oknem byla misgrubna hluboká tři metry a rozhodně plná tím, čím misgrubna má plná být.
    Správné řešení by samozřejmě byly nové volby. Na nich by se mohli dohodnout takzvaní vrcholní politici z takzvané vrcholné politiky už první týden poté, co se ukázalo, že u těch regulérních voleb vzešla plichta, nerozhodný stav. Protože jim je bližší upocená košile papaláše placeného z peněz daňových poplatníků než kabát veřejného zájmu, vedou politická jednání, která nemohou vést k ničemu jinému, než k velké koalici, tak či onak maskované. S důsledky, které mohou jedné straně pomoci, druhé uškodit, nevíme, jak to dopadne při příštích volbách. Jichž se samozřejmě všichni bojí, protože mohou přidat, mohou ubrat, a je velmi české držet se toho mála, co je.
    Takže shrnu: pro Jiřího Paroubka by neměl nějaký pan Dalík být partner v oblasti vizuální rozlišitelnosti. Že se o něm zmiňuje a nějakými jeho výroky podmiňuje další vývoj politických jednání je trapné a věru že si zaslouží defenestraci. Bohužel, poslední Čechové vykrváceli na Bílé Hoře, a byli to navíc Moravané (německy hovořící, jak zjišťují prameny, ale to s věcí samou nemá co dělat).

    Novináři by měli vyhlásit stávku: o takových blbostech nebudeme psát, když už chybí síla vyházet blby z oken.

    JAK ŽIVOT JDE: Dědek de!
    Tady u nás ve Zvoli je takový zapadlý kout - schovaný za ponurým místem zvaným "prasečák", kde dnes už nejsou prasata, ale cosi jako stavební ohrada. No a z jeho druhé strany je to, co děti a mládež miluje - je to neudržovaná plocha, bůh chraň aby byla proměněna ve hřiště, protože teď je to hřiště, kde se dá provozovat všemožná kalost i nekalost. Z vyvezené hlíny tam jsou navršeny kopce, takže mládež tu zkouší dovednost na horských kolech i na terénních motocyklech.
    Šel jsme onehdy s Iris na procházku. Šli jsme lesní cestou a teď, když listy spadly, je na tohle hřiště - nehřiště trochu vidět. A co vidím: přes ten kopec, co mládež běžně sjíždí na kole, někdo jezdí autem! Šel jsem se tedy podívat z větší blízkosti. Nasadil jsem masku vlídného úsměvu, abych signalizoval, že nejsem ani hajnej ani policajt ani nenávistník, že jsem sympatizant a že opravdu se jdu jenom potěšit.
    Jenže zafungoval efekt zvaný dědek de... Pamatuju si to, jako by to bylo včera. Dědek de, to je nejvyšší stupeň poplachu. Dědek de, a s ním přichází nadávání, žaloby rodičům a hlášení škole. Dědek de...
    Onen řidič zastavil v půli toho kopečka. Za okny jsem viděl upřené oči - kluci byli uvnitř tři!
    Co jiného, než se diskrétně vzdálit? Jiným úkonem nelze magickou formuli "dědek de" zrušit, zrušit a oživit pohádku technologické rošťárny.