2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Neděle 29. 10. 2006,
  • EU a Ukrajina podepsaly dohodu o snadnějším udělování víz
  • V pařížských autobusových linkách byly posíleny policejní hlídky
  • Ve 27 obvodech republiky začalo druhé kolo voleb do třetiny Senátu
  • Přestože se Senát netěší velké popularitě, lidé by volit měli, řekl Klaus
  • Paroubek předpokládá, že Pohanka bude hlasovat stejně jako klub ČSSD
  • Pohanka říká, že o podpoře jakékoli vládě se s Paroubkem vůbec nebavil
  • Na silnicích probíhala akce zaměřená na pravost dálničních známek
  • Unipetrol prodal Spolanu polské chemičce Anwil, divizi PKN Orlen
  • Počasí v Praze: skoro zataženo, padl teplotní rekord

    První přeběžné výsledky voleb:
    17.00
    ODS získala definitivně 14 senátorských křesel, ČSSD 6. Petr Pithart vyhrál o 24 hlasů.
    16.00
    ODS a ČSSD by v případě uzavření velké koalice mohly společně měnit Ústavu. V Senátu i sněmovně mají ústavní většinu. ODS získala 16 senátorských křesel, ČSSD pět. Paroubek prohlásil, že varianta úřednické vlády padá a v úvahu připadá buď menšinová váda nebo vláda velké koalice.
    15.00
    Po sečtení 25,93 % okrsků vychází volební účast na 19,05 %. Vede ODS se 17 ze 26 možných mandátů. Druhá ČSSD má 5 křesel, lidovci 3. Tomáš Töpfer má velkou naději, že bude v Praze 4 zvolen senátorem. Podle předběžných výsledků mu dalo svůj hlas 70% voličů v Praze 4. Volební účast bídná, asi 20procentní, ale v roce 2004 to bylo 18.41%.

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Máme dva vítěze, jednoho většího
    Oba hlavní rivalové české knoflíkové války v české politice mohou slavit vítězství - jak ODS, tak i ČSSD má pět senátorů navíc. Nejen to. Veřejnost, přinejmenším její část, čekala, jak dopadnou přímá utkání ODS versus ČSSD v jedenácti obvodech, ve kterých stáli po prvním kole soupeři velkých stran proti sobě. Toto "utkání uvnitř utkání" dopadlo vítězně pro ČSSD poměrem 6:5. Parita ověřená parlamentními volbami je tímto soupeřením potvrzena a na výsledku nic nemění fakt, že volil jen jeden volič z pěti: volil kdo chtěl a kdo má o politiku zájem a to je podstatné.
    Statut politické mrtvoly si potvrdila Unie svobody a další výprask dostali lidovci, kteří obhajovali osm mandátů a obhájili jen čtyři. Převaha ODS v senátu je ovšem zásadní, nadpoloviční. Jak asi teď Topolánek a jeho pomocníci litují, že se více nezasazovali o to, aby senát získal větší podíl na zákonodárné tvorbě!

    Toto dvojvítězství znamená, že obě velké strany mají zásadní vliv na dění v republice a ty ostatní jsou odsouzeny do role statistů. Paroubek vidí těsně po volbách řešení buď ve velké koalici nebo v menšinové vládě. Velká koalice je svůdná vidina pro profesionály moci. Jak by se asi zaradovali všichni ti šíbři a šibalové modří stejně jako oranžoví, kdyby k velké koalici došlo! Slyšeli bychom jen mohutné mlaskání a nářek požíraných. Potěš nás pánbůh, jen nic takového. Menšinová vláda? Záleželo by na tom, čí by měla být. Rozhodli by o tom ti tři, kteří do klubu velkých nepatří, komunisté, lidovci a zelení. Kdyby se komunisté byli reformovali už dávno a stali se standardní demokratickou stranou ne pouhým nátěrem fasády, ale přebudováním celé kostry domu, pak by bylo vše jasné a žádný pat by nenastal a měli bychom levicovou vládu už čtvrt roku. Jenže kdyby jsou chyby, komunisté jsou pouhými udržovači ohně a čekači na "historickou příležitost", aby mohli znovu vstoupit do hry jako "revoluční strana".

    Cesta k dohodě bude i nadále klopotná. Obě strany "porazily ty druhé", ale vzájemně se nadále drží v šachu. Buďme optimisty,je to pořád lepší, než kdyby držely v šachu nás. Ovšem to nebezpečí tady hrozí.

    Prezidentův projev
    Václav Klaus promluvil k národu v sobotu večer, když udílel žády a vyznamenání. Povznesl se do výšin takřka havlovských a v podstatě opakoval svoji tezi formulovanou na závěr posledního jendání s předáky parlamentních stran, že je třeba shody, že je třeba ubrat i přidat. Jistě by se mu líbila velká koalice, protože by mu zajistila druhé funkční období na Hradě. Ovšem sebehavlovštější morální apely ho nezbaví zásadního rozhodnutí určit toho, kdo se pokusí sestavit vládu a nabídne ji parlamentnímu hlasovacímu procesu.

    Rozhovor s jordánským princem
    Na serveru Aktuálně je zajímavý rozhovor s princem Hassanem bin Találem . Princ v něm m.j. říká na otázku, co by vzkázal lidem, kteří se bojí teroristů:
    Nemohou soudit skoro dvě miliardy muslimů na základě akcí jedné skupiny. Kdybych žil někde, kde existuje Ku-Klux-klan, také bych mohl říci, že se kvůli tomu bojím křesťanství. Ale to přece nejde.
    K tomu vzkazuji princovi toto:
    V naší společnosti je Ku-Klux-klan předmětem posměchu a pohrdání, a kdyby podnikl nějakou teroristickou akci, dejme tomu by vypálil mešitu nebo vyhodil do povětří muslimskou cukrárnu, křesťané by netančili radostí na ulicích. Naopak, styděli by se za své "spoluvěřící" a žádali jejich přísné potrestání. Navíc, zmíněný Ku-Klux-klan mešity nevypaluje a cukrárny do povětří nevyhazuje. Přesto je třeba ocenit princův postoj, želbohu v muslimském světě - dokonce i v komunitě českých muslimů - absolutně ojedinělý.

    JAK ŽIVOT JDE: Sedm proti jednomu
    Proč je třeba do poslední chvíle tajit jména žen a mužů, kteří budou odměněni řádem či vyznamenáním při příležitosti státního svátku 28. října? První důvod: dělalo se to vždycky, je to tradice. Druhý důvod: utajení dodává aktu metalizace na důležitosti. Třetí důvod: utajení přidává na důležitosti lidem, kteří metalizaci připravují, mohou se tvářit v souladu s významem chvíle a odbývati zvědavce. Čtvrtý důvod: publiku se chystá moment překvapení, lidé si mohou šuškat a drobný hradní personál může vynášet zadním vchodem důvěrné informace. Pátý důvod: tisk může spekulovat a zveřejňovat zavádějící informace a poté vše přivádět na pravou míru, což je poutavé. Šestý důvod: zavřou se zobáky závistivcům, kteří budou moci špinit a pomlouvat až po metalizaci, kdežto kdyby to dělali už před metalizací, metalizované by tím rozmrzeli. Sedmý důvod: Hrad může na poslední chvíli cuknout, kdyby se kupříkladu stalo, že čekatel metalizace byl přistižen v samoobsluze při krádeži šišky salámu (a prasklo to na něho). Důvod proti utajování je jediný: každé utajování z jiného důvodu, než je ochrana bezpečnosti a majetku, je trapné a hloupé. Jenže tento jediný argument nemůže proti sedmi výše uvedeným obstát.