2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

Srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 24. 10. 2006,
  • Občané Panamy se v referendu vyslovili kladně pro rozšíření průplavu
  • Condoleezza Rice zpochybnila slib KLDR nepodnikat další jaderné zkoušky
  • Topolánek si tam, kde to není nutné, nepřeje na radnicích koalici ODS s ČSSD
  • Paroubek podá žalobu na TV Nova a ÚOOZ kvůli informování o kauze Doležel
  • Langer chce zřídit na čísle 199 jedinou protikorupční linku, a to pod správou TI
  • Odboráři chystají hromadný výlet do Prahy za nákupy a do restaurací
  • ÚOOZ rozbil gang podezřelý z ozbrojených loupežných přepadení
  • NKÚ podá trestní oznámení na Správu státních hmotných rezerv
  • Počasí v Praze: zataženo, poměrně teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Paroubek a jeho silná slova
    Jiří Paroubek straší "modrou totalitou". On sám prožil značnou část svého života v té skutečné totalitě, zřízené předchůdci jeho současného politického partnera. Totální znamená "úplné". Totalita je takový režim, ve kterém nějaké politické uskupení, zpravidla politická strana, ovládne všechny páky moci, ovládne zákonodárnou, výkonnou i soudní moc. Se státem a jeho obyvateli si pak může taková strana dělat co chce, může je okrádat o majetek, zavírat do kriminálu, věšet a vyhánět za hranice, právě tak, jak to činila Komunistická strana Československa s větší či menší intenzitou přes čtyřicet let. Totalita je kolektivní zločin té nejvyšší třídy, jelikož umožňuje neomezené množství zločinů nižšího řádu. Je to tedy takříkajíc zločin zastřešující. O to hůře, že díky ovládnutí zákonodárné moci totalita diktuje zákony a svým zločinům vtiskává zdání legality - stalo se to také u nás a důsledky toho neseme dodnes.
    Bylo by dobré, kdyby politici nezneužívali takto silných slov se zdrcujícím emotivním nábojem. Někdy má takové zneužití pojmu i bumerangový efekt - připomeňme jedno takové zneužití, kdy ODS provolávala "mobilisaci" proti levici, aby se sociálními demokraty v zápětí uzavřela "opoziční smlouvu": i tato "opoziční smlouva" byl pojem z kulišácké slovní dílny, protože býti v opozici a uzavírati s protivníkem smlouvu přinejmenším oslabuje, ne-li rovnou vylučuje jedno s druhým.

    Paroubek se tedy zmocnil slova "totalita", které oprávněně vyvolává nepříjemné pocity v mnoha lidech střední a starší generace, aby dal dohromady stádo vyděšených voličů, kteří ve strachu… před čím? zvrátí výsledky druhého kola senátních voleb v neprospěch ODS. Spoléhá na to, že nebude muset vysvětlovat, jak si takovou "modrou totalitu" chce představit. Bude snad "modrý senát" diktovat zákony? Nemůže, protože zákony hlavní tíhu zákonodárné práce nese dolní sněmovna a v ní nemá ODS žádnou rozhodující většinu, dokonce nemá žádnou většinu a dokonce nemá ani dost spojenců proto, aby tu měla vůbec nějakou většinu. Ustanoví snad "modrý senát" vládu? Založí senátní Modré milice? Obnoví koncentrační tábor v Bytízu? Uzavře hranice a zavede dvojí měno s tuzexovými bony?

    Otázky jsou o to směšnější, že se týkají senátu, tedy instituce, kterou velká část veřejnosti pokládá za slepé střevo naší politiky, a kdyby toto slepé střevo bylo odoperováno čili zrušeno, našlo by se (kromě senátorů a mračna úředníků a podúředníků) jen málo lidí s očima zarudlýma od pláče.

    JAK ŽIVOT JDE: Byl jsem "profesóre"
    Někdy před patnácti lety jsem obědval v originál italské restauraci v New Yorku a velmi mě zaujalo, že mi vrchní říkal "dottore". Připadal jsem si jako postava z Felliniho filmu! Nemohl vědět, že mám doktorát. Poznal to podle jiskry intelektu v oku? Podle tvaru lysé hlavy? Radil jsem se o tom s jedním znalcem poměrů.
    "Říká dottore každému nad padesát. Za deset let ti bude říkat professore."
    Od té doby jsem v New Yorku nebyl a nevím, zdali se poměry v italských restauracích změnily. Rozhodně ale po dnešku budu titul "professore" vyžadovat! Vedl jsem řeč na novinářské vysoké škole, tedy v té škole, kde jsem sám studoval a doktorát posléze vydobyl na základě doktorské práce o francouzském studentském anarchismu.

    Byl to zvláštní pocit. Samozřejmě, že jsme zvyklý na promluvy k shromážděním - vždyť vedu semináře v našem Institutu digitální fotografie IDIF. Jenže vysoká škola je vysoká škola. Cítil jsem se tam jaksi uctivě. Jsem si vědom toho, že kdo umí umí a kdo neumí, učí a jelikož o novinařině a její praxi vím opravdu hodně, připadalo mi trochu pitomé o tom někomu vykládat. Nejlíp se vykládá o něčem, o čem nemáte ani tušení.

    Nicméně mě uklidnilo, že poměry jsou pořád stejné, jako za mých časů. Učenosti nezabírají. Stačí ale nastolit nějakou bombastickou tezi a úspěch je zaručen. Takže zde tato teze:
    Internet je jako veliké rozsáhlé město. Jsou zde malé útulné domky i velké paláce, jsou zde zábavní centra a nevěstince jakož i školy a svatyně, samozřejmě obchodní domy. A pod tím je síť kanálů - to jsou komentáře pod články, v nich tečou splašky a zvratky a když se tam náhodou někdo slušný namočí, zděšen prchá.

    Ta se líbila nejvíc a na to téma mají vzniknout hned dvě klauzurní práce. Už se na ně těším!