2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 11.9. 2006,
  • Jednání v OSN o konfliktu v Libanonu opět nepřinesla žádný výsledek
  • Britská policie odhalila plán útoků na letadla mířící do USA a zatkla 21 teroristů
  • Letiště Praha zpřísnilo bezpečnostní opatření na lety do Velké Británie a USA
  • Strany souhlasí s dočasným šéfem Sněmovny z ČSSD, mají ale různé podmínky
  • KSČM nepodpoří menšinovou vládu ODS ani trojkoalice, menšinovou ČSSD ano
  • Paroubek prohlásil, že funkce předsedy Sněmovny by nebyla jeho prohrou
  • Kabelový operátor UPC koupí firmu Karneval za 322,5 milionu eur
  • Na Frýdecko-Místecku utonuli při koupání v Ostravici dva mladíci
  • Počasí v Praze: skoro zataženo, bez srážek

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kdo to platí?
    Toto se přímo netýká českého politického cirkusu, ale politicmkého cirkusu se to týká, tím síš, že letím v pondělí do Ameriky. Napsal mi jeden čtenář:
    Kolik asi tak může stát jedna raketa, vystřelená na Izrael? Ačkoliv média propírají, kolik už operace stály Izrael (1,6 MLD USD), nikde jsem nedokázal vypátrat, kolik muselo stát oněch více než 3.300 raket odpálených Hizbaláhem. Předpokládal bych, že se cena jedné rakety asi nebude pohybovat ve stokorunách :-). Kdyby existoval seriózní odhad, bylo by z toho poměrně zjevné, že se Izrael dlouhodobě nepotýká jen "s pár vousáčema s kalašnikovem", ale mají proti sobě nepřítele, který je mocně sponzorován mnoha arabskými spojenci...

    Na to jsem odpověděl:
    Zcela souhlasím. Zrovna dnes večer jsem povídal mé paní, že už nechodím na střelnici střílet, protože mi cena střeliva lezla do kapsy a opravdu nejsem sociální případ.
    Jeden kamarád na střelnici komentoval - střílel magnum střelivem:
    "Zmáčknu spoušť, bum, a letí pivo!"
    Ti chlapci si s tím hlavu nelámou. Kdo to platí?, ptám se s naším čtenářem.

    PSÍ PŘÍHODY: Různá zvířata
    Včera jsem sekal trávu. Jedu sekačkou a najednou koukám - v trávě se motá maličká ropuška, velká jak dvacetikoruna. Vzal jsme ji tedy do hrsti a uložil do schválené nádoby. Do schválené? Od té doby, kdy Ljuba vyhodila cedník, kterým jsem lovil ropuchu z čističky našeho zahradního rybníčku si dávám pozor, abych neskladoval ropuchy v míšeňském čajovém servisu.
    Tím spíš, že míšeňský čajový servis nemáme.
    K polapení ropušky byl tedy určen vyhoditelný hrníček reklamní. Ropuška uložena, já pokračoval v práci a když bylo vše hotovo, chystal jsem se,ž e hrneček popadnu a odnesu ropušku k lesu, tam kde jsou tůňky a kde teče voda ve struhách.
    Ropuška se měla v šálku k světu a snažila se vylézt. Neúnavně roztahovala nožky celou tu dobu, kdy jsem ji nesl. A tam,u lesa, jsem šálek položil k tůňce, maličko ho naklonil, aby ta osůbka vylezla sama.
    Abych v ní vytvořil falešný dojem, že ona sama se osvobodila, aby si mohla vybudovat legendu, že je statečný únikář, žabí Houdini.

    Jinou příhodu měla Ljuba později večer. Byla s Iris na procházce a už se obě vracely od lesa, podél jednoho z polí, které zůstává nezklizené, patrně je zaseto za účelem dotačním. No a v obilí zahlédla dva tmavé hřbety a pak za sebou zaslechla dusat kopýtka na asfaltu silnice.
    Hleděly se odtud ztratit. Jako žabí Houdini z reklamního šálku.