2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Sobota 17.6. 2006,
  • Bill Gates se rozhodl opustit Microsoft a věnovat se své nadaci
  • Radikálové z Hamasu se distancovali od vládní nabídky Izraeli k příměří
  • Katolická církev definitivně uspěla ve sporu se státem o katedrálu svatého Vita
  • "Stát" ovšem s rozsudkem nesouhlasí a chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu
  • Týmy ODS, lidovců a zelených se shodly na rozdělení křesel ve vládě v poměru 9:3:3
  • Nejvyšší správní soud obdržel do vypršení desetidenní lhůty 66 stížností na volby
  • Nová sněmovna zahájila zasedání, ustavující schůze bude ale zřejmě až 27.6.
  • Pět lidí zemřelo při srážce dodávky Ford a Škody Favorit na Břeclavsku
  • Počasí v Praze: jasno, vedro, vpodvečer začaly hrozit bouřky

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Právo vítěze, pokusy poraženého
    Trpká je chuť prohry, byť by to byla prohra ani ne o prsa, ale o vous. Vítězem voleb se stali občanští demokraté a právem vítěze sestavují vládu. To, jak to dělají, může být předmětem kritiky, úžasu nebo i posměšku - nominace tří zelených do ministerských křesel, to je výsměch na adresu zelených, kteří žehrají na volební systém a označují ho za nespravedlivý, protože je připravil o poslanecká křesla. Až na to, že politický systém a logika jeho fungování jim přisoudily tak velké místo v exekutivě, které neodpovídá jejich významu a volebním výsledkům. Ještě neměli příležitost přeložit jedno stéblo přes druhé a už prokázali tak velkou mocichtivost, že lidovci ze zlatých dob Josefa Luxe mohou jen závistivě zírat.

    Tato logika vychází ze skutečnosti vratké rovnováhy. Každý z hráčů s ní musí počítat. Počítají s ní samozřejmě i sociální demokraté, kteří těsně prohráli a od té doby se nezabývají ničím jiným, než vyspekulovat, jak by mohli těsně vyhrát. S nejnovější fintou přišel Zdeněk Škromach. Podle něho by sociální demokraté mohli eventuálně tolerovat menšinovou vládu, pokus by ale byla pořádně menšinová. Tedy jen s občanskými demokraty a lidovci. Zelení by museli být hozeni přes palubu, aby vláda byla menšinová jak se patří.

    Je to myšlenka zábavná svou prostoduchostí. Odkopnutím zelených by "zbytková koalice" zároveň podkopla židličku z pod nohou Bursíkovi a najednou by se ukázalo, že předseda zelených má celou dobu oprátku na krku. Zavedl stranu do pravicových vod a strana mu to dovolila, protože sliboval úspěch a v politice se úspěchem označuje jen podíl na moci. Při šesti poslancích znamenají tři ministři ve vádě úspěch rovnocenný jackpotu ve Sportce, tohle se už nikdy nebude opakovat. Debakl by politicky nemohl přežít a strana by v nastalé vichřici odlétla tam kam přirozeně patří, tedy na levicovou stranu. Čímž by se rovnováha změnila v kýženou nerovnováhu, na kterou Paroubek čeká od chvíle, kdy v osudné sobotní noci na chvilku věřil ve stojedničkové vítězství oranžovorudých.

    Tato varianta navrhovaná Škromachem, podobně jako varianta úřednické vlády, je čistě chimérická a Topolánek dobře dělá, že nadále sestavuje vládu a připravuje ji třeba i ke krátkodobému vládnutí bez parlamentního posvěcení. Vždyť i ta krátká doba může být užitečná - například k vytahání oranžových kostlivců ze skříní.

    JAK ŽIVOT JDE: S Canonem na vrabce a jiné zvířectvo v ZOO
    Vrabce jsem v ZOO neviděl, to byl čistě verbální žertík v podstatě nedůstojný. S firmou Canon jsem včera v ZOO byl, potud je to pravda - byla to velká akce, při které Canon předváděl svoje fotoaparáty. V přednáškovém sále byly prezentace, za Institut digitální fotografie IDIF tam přednášel Honza Březina o objektivech a já, taktéž coby oud Idifu, jsem podvakráte prošel malinkou část ZOO s lidmi, kteří o to stáli.

    Co s e mi nejvíc líbilo?
    Samozřejmě, ZOO je úžasná a pan ředitel Fejk ji skvěle zvelebil a jediné, co mi vadí, jdou Fejkovy řeči o tom že s tím chce praštit! Fejka by měl nějaký soud odsoudit k doživotnímu ředitelování ZOO a soud vyšší instance by mu měl přisoudit věk nejmíň do dvou set let.

    Ale zpátky k zahradě, uvedu jen jednu malinkou příhodu.
    Tučňáci mají nový výběh, obrovský bazén zapuštěný bokem do svahu a z jedné strany je tlustým sklem vidět dovnitř, tedy pod vodu, takže nahoře vidíte toho holomka, jak plave a dole vidíte bříško a mrskající se nožičky.
    Dívala se na to maminka s chlapečkem batolecího věku a chlapeček řval:
    "Gól! Gól!"
    Načež maminka omluvně vysvětlila kolemstojícím:
    "To on takhle huláká vždycky, když se mu něco líbí, od začátku toho fotbalovýho mistrovství!"

    PSÍ PŘÍHODY: Do toho nejdu
    Ráno šla Ljuba s Iris vyhodit tříděný odpad. Kontejnery máme od našeho domu tak dvě stě metrů, kousíček, za rohem. Šly, ale nepřicházely. Až po chvíli, která by odpovídala ne dvěma stům kilometrům, to bych přeháněl, ale která by jistě odpovídala mnohem delší vzdálenosti.
    "Na ulici seděl ten velký zrzavý kocour,"vysvětlovala Ljuba. "Když uviděl Iris, naježil se. Iris se zastavila pokrčila pravou přední tlapu a zůstala stát a civěla na něho. Takhle tam strnuli a koukali na sebe."
    "No a co ty?" chtěl jsem vědět.
    "A já? Já musela odklánět dopravu."