2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 6.6. 2006,
  • Volby nerozhodně, Paroubek zřejmě po 13 měsících své vlády dovede ČSSD do opozice
  • Paroubek označil za viníky média pracující v žoldu ODS, lháře v řadách policistů a zločince
  • Klaus je šokován a nehodlá se s tím smířit, Paroubek podle něj neunesl porážku
  • Podle ODS není Paroubek ochoten nechat vyšetřit korupční skandály své vlády
  • Růžový panter upozornil na neregulérnost voleb - peníze SNK ED zadržené Sobotkou
  • Pokud je Paroubkův projev názorem ČSSD, velká koalice je vyloučena, řekl Nečas
  • Sociální demokraté na Vysočině i jinde nesouhlasí s Paroubkovými výroky
  • Klaus zatím Topolánka sestavením nového kabinetu nepověří, sdělil Jakl
  • Počasí v Praze: chladno s přeháňkami

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kam se propadá Paroubek
    V posledních dnech se Jiří Paroubek dopustil dvou osudných úletů. Především, před objektivy televizních kamer a před mikrofony pronesl větu "nechte pana Kočku na pokoji", čímž se neodlepitelně spojil s osudem jedné - přinejmenším - pochybné figury českého veřejného života. Mirek Topolánek k tomu právem připomněl, že "každý Pražák ví, kdo je pan Kočka". Teď půjde o to, aby se to dozvěděla i policie a soudy a aby se svědci k soudům dostavili, s hlavou na krku a ochotní mluvit.

    Horšího úletu se dopustil ve vrcholný volební den, kdy nepřiznal porážku a volby označil za zmanipulované. Dá se pochopit jeho osobní selhání. Bezesporu věnoval těmto volbám všechno, co v něm je. Angažoval veškerou svoji energii, a že jí nemá málo, nasadil se na sto deset procent a výsledek pro něho musel znamenat obrovské osobní zklamání. Lze pochopit, že jednal v afektu, v "mimořádném psychickém stavu". Ale že má kolem sebe tak trapnou partu kývalů a kašparů, takové čičmundy, že mu nikdo neřekl, "Jirko, neblbni, tohle nejde", to je nepochopitelné. Samozřejmě, že první, kdo naskočil na tuhle udičku, byl soudruh Filip. Tomu samozřejmě vyhovuje jakákoli nestandardní situace, která lodičku jím nenáviděné parlamentní demokracie rozkýve. Stačilo tohle málo a už komunisté vyrukovali s novou verzí Národní fronty, s jakousi vládou národní záchrany, či jak se to jmenuje. Jen slepý může nevidět, jen hluchý může neslyšet, a stydět by se měli kolegové komentátoři, kteří před volbami bagatelizovali nebezpečí komunismu a tvářili se, že se nemůže nic stát, protože Rus je daleko a my jsme v NATO.
    Stačilo jedno nestandardní hlasování ve volbách a šup, už je tu Národní fronta.
    A nejen toto.
    Všimněte si, že volby už zcela smyly hranici mezi sociálními demokraty a komunisty. Už se hovoří o "patu sto na sto". Jakápak sto na sto! Sociální demokraté jsou standardní demokratická strana, kdežto současní komunisté jsou nástupci zločinecké organizace, která kradla, lhala a vraždila. Bohužel, každodenní starosti nás odvádějí od vnímání širších souvislostí a ten fakt, že současným komunistům je zabráněno krást a vraždit a beztrestně smějí jenom lhát, tento fakt vyvolává dojem, že jsou neškodní a že od nich nehrozí žádné nebezpečí. Hrozí od nich nebezpečí. Už teď navrhují cosi jako Národní frontu a zaplaťpánbůh, tentokrát i sociální demokracie nezapomněla na základní instinkty a tuto hanebnou "iniciativu" odmítla.

    V této souvislosti je pak komické, že se o zelených hovoří jako o "pravici". Zelení jsou jasně levice. Je to strana výrazně ideologická. Smysl jejich počínání je posílení státu vůči jednotlivci ve smyslu ochrany všeho možného, od mokřadel po brzníky, libovolně dle okamžitého úsudku, hlavně že bude upevněna pozice. Pan Bursík je inteligentní, sympatický, pohledný, vychovaný a ke všemu ještě bohatý a světaznalý. Jeho vystupování mezi politickými matadory je osvěžující. Jen on mohl prorazit bariéru volitelnosti pro svoje stoupence. Z šesti poslanců SZ známe kromě něho jenom Kateřinu Jacquesovou - ženu, která se porvala s policajtem. Doufejme, že od ní povstanou konstruktivnější iniciativy.