2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 9.5. 2006,
  • Ahmadínežád v dopisu Bushovi navrhuje "řešení současné světové situace"
  • Bush chce uzavřít věznici na Guantánamu, čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu
  • Německé kamiony začaly do spalovny v Sasku odvážet nelegální odpad z Libčevsi
  • Na Vítkově proběhla vzpomínková akce k 61. výročí osvobození Československa
  • Vojáci složili na Hradě slavnostní přísahu, osm důstojníků bylo povýšeno na generály
  • Kvůli pravidelné kontrole přestal na necelý den dodávat elektřinu první blok JETE
  • Za nečinnost při zákroku vůči Jacques padl první trest snížení platu
  • Přerovští piloti vrtulníků zahájili výcvik s brýlemi pro noční vidění
  • Počasí v Praze: krásný, teplý den, později zataženo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Marťané přicházejí
    Jakmile kterákoli vláda zveřejní informaci, že netřeba se obávat útoku z vesmíru, je zaděláno na paniku. Vláda britská tutlala šest let výsledky výzkumu ministerstva obrany o tom, že nejsou žádné důkazy o existenci mimozemského inteligentního života. Zároveň ovšem tato zpráva zavdává důvod k podezření, že existuje inteligentní život na ministerstvu obrany - velmi znepokojivé zjištění! Tento inteligentní život trávil čtyři roky bádání a vyplodil elaborát čtyři sta stran tlustý o tom, že UFO jsou smyšlenka. Musel to být dokonce extrémně inteligentní život, aby přesvědčil nadřízené a držitele kont o účelnosti takového výzkumu!

    Co se bude dít dál? Takovéto informace mají svůj život, také do jisté míry inteligentní. Naznačím scénář vývoje: proč ministerstvo obrany začalo v roce 1996 bádat nad fenoménem UFO? Protože si někdo chtěl čtyři roky mastit kapsu, zní jedna varianta odpovědi. Za pravděpodobnou i pokládá i autor této poznámky. U části veřejnosti bude populárnější druhá varianta: protože zpráv o výskytu UFO přibývalo a vojáci museli reagovat. No a čtyřsetstránkový elaborát má negativní vyznění prostě proto, že vláda chce fakta o zelených mužíčcích potlačit.

    Zpráva je britská, takže ji můžeme posuzovat zpoza hranic zvědavě, kriticky nebo s úsměvem, podle nálady a vlastní letory. U nás se nic takového nemůže stát. Naše ministerstvo obrany Marťany zkoumat nebude. Bylo by to protiústavní, neboť Marťané, jak známo, se stali součástí našeho politického života.

    JAK ŽIVOT JDE: Švihákovy trampoty

    Začalo to tím, že jsem si udělal díru na džínách. Přesněji: dvě díry, na obou zadních kapsách. Bylo to divné, jak symetricky byly obě díry umístěné. Nicméně, když si uděláte díru na džínách, je celkem zbytečné uvažovat o jejich tvaru nebo netvaru, o symetrii nebo nesymetrii. Díra v kalhotách je dírou, i kdyby byla ideálně okrouhlá, a neztratila by nic na své dírovitosti, kdyby měla tvar Madagaskaru.
    O to hůř, že to byly takzvané lepší džíny. Koupil jsem si je loni ve Vrchlabí, za bedlivého dohledu dvou prodavaček a Ljuby. Usoudily, že právě tyhle džíny nejlépe kamuflují trapný fakt, že mám tlustou prdel a krátké nohy (dámy to takhle neřekly, ale faktický obsah výpovědi byl právě tento) a že je tedy víc než žádoucí, abych si je koupil. K čemuž došlo. V duchu jsem nadával, že jsou hnusně drahý, ale dámy byly spokojeny. To je základ mužské stupidity: chlapi dělají mnohou kravinu proto, aby byly dámy spokojeny, například, že si kupují hnusně dragé džíny.
    Mám několikatery džíny. U nás neplatí žádný antidiskriminační zákon a není rovnosti mezi džínami. Právě tyto džíny z Vrchlabí byly prohlášeny za moje nejlepší džíny. Nosil jsme je k saku, naparoval se v nich, dělal ze sebe šviháka - a najednou bác, díry na prdeli!
    Marně jsem si lámal hlavu, jak jsem k nim přišel. Vypadalo to, jako kdybych se podvakrát (a symetricky) vystavil někde v dílně brusnému kotouči. Nebo že bych sjel pískovcovým žlabem. Nebo...
    Nic takového jsem v těch džínách nedělal. Kdo by ve svých nejlepších džínách jezdil pískovcovým žlabem! Ostatně, já bych v žádných džínách nejezdil pískovcovým žlabem.
    Takže, po nějaké době chmurných úvah, jsem se s problémem svěřil Ljubě.
    "Mám díry na prdeli," pravil jsem. "Na těch nejlepších džínách."
    Čekal jsem lamentózo typu tobě je škoda kupovat za tak hnusně drahý oeníze tak krásný džíny!
    Prostudovala kalhoty.
    "No ovšem," řekla. "Ty díry tam jsou schválně. Vždycky tam byly. Proto byly tak hnusně drahý! Vždyť je to móda! Děravý džíny jsou nejdražší."
    Já nosil kalhoty s dírama na prdeli celou tu dobu!
    Strašné to zmatení.
    Byl jsem švihák, jelikož jsem měl díry, a byl jsem šťasten, že jsem švihák, šťasten jen proto, protože jsem nevěděl, že mám díry na prdeli a teď věru nevím, jak se zachovat, protože s dírami na prdeli nechci chodit a to nebudu švihák, ale zase na druhou stranu nechci být švihák, za tu cenu, abych měl díry na prdeli.
    Ano, těžký je život švihákův. Koupím si jehlu a nitku a díry zaštepuju.
    Třeba přijdou do módy zaštepované díry.