2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 6.4. 2006,
  • Nizozemská prokuratura potvrdila, že Miloševic zemřel přirozenou smrtí
  • Lukašenko se až týden po volbách objevil na dvacet sekund v běloruské televizi
  • Ze zprávy o kontrole v NBÚ vyplývá, že pod Kadlecem se úřad dopustil závažných chyb
  • Sobotka s Rathem dohodli degresivní marži na léky, která by měla v ČR platit od srpna
  • Vláda schválila navýšení rozpočtu o 5 GKč jako rezervu na odstraňování povodňových škod
  • Amnesty International tvrdí, že v Praze během pěti let přistála dvacetkrát letadla CIA
  • Telecom oznámil, že v květnu zdraží paušální poplatky u všech tarifů pro domácnosti
  • Náhodný kolemjdoucí nalezl tělo šestiletého chlapce, který v neděli utonul
  • Počasí v Praze: zataženo, velmi chladno

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Z výjimek pravidlo
    Článek 50 Ústavy České republiky dává prezidentovi důležitou pravomoc, totiž vetovat zákon schválený Poslaneckou sněmovnou. Ta se musí zákonem znovu zabývat a schválit ho většinou plného počtu poslanců, tedy sto jedním hlasem. Prezident Havel ve svém prvním odbobí užil svého práva veta devětkrát, poté se mu to zalíbilo, přitvrdil a vetoval celkem sedmnáct návrhů. Jeho nástupce Václav Klaus ho brzy dožene, za své první tři roky ve funkci to udělal devatenáctkrát a včera to udělal opět, když vetoval zákon o drahách a živnostenském podnikání.

    Na počátku své prezidentské dráhy byl rozhodnutý užít práva veta jenom ve zcela výjimečných případech. Dvě desítky výjimek už činí pravidlo. Počet zákonů odmítnutých Hradem roste. Znamená to, že se z prezidentského úřadu stává třetí až čtvrtá komora parlamentu - pokud budeme Ústavní soud, jak se to někdy říká, pokládat za třetí komoru?

    Ve prospěch prezidenta vypovídají důvody, proč zákony vetuje. V tomto posledním případě vyjadřuje "nesouhlas se snahou téměř každou lidskou činnost podrobit státní regulaci." Podrobně a přesvědčivě pak dovozuje, že zákon o lyžařských vlecích nemá jiné opodstatnění, než právě v regulačních snahách státu. Prezident tu tedy funguje jako systémový regulátor, nikoli jako šťoura dolující ze srsti zákonů paragrafické blechy. V jeho neprospěch však svědčí statistika - jen dvakrát jeho veto uspělo. Z vážného státního aktu se proto stává jen výkřik, upozornění, slovo do diskuse poté, co byla uzavřena. Což asi bude napříště osud i dalších zamítnutí, dokud bude vnitřní přesvědčení hlavy státu v rozporu s většinovým názorem aktuálního parlamentu. Což dnes je, přinejmenším do voleb, názor socialisticko - komunistický.

    JAK ŽIVOT JDE: Zatržený dráp / Proč svítí planety
    Zatržený dráp
    Jednou to přijít muselo a kupodivu, že to přišlo tak pozdě - Iris si něco udělala s drápem na levé přední tlapě. Ona je běhač, třicet kilometrů pro ni není žádná extra dlouhá štreka a nejraději běhá terénem, přes kameny, poražené kmeny, štěrkem a možná i nasekanými žiletkami. Nožičky má jak hůlčičky a když stojí v protisvětle, na některých místech jí světlo prosvítá - ať se propadnu, není-li to pravda. Zatím si nikdy nic neudělala, až teď.

    Jeli jsme do veterinární kliniky v Libuši, tam jí nohu ofačovali, po dvou dnech na převaz a pan doktor nabádal, že si Iris nesmí tlapu lízat. Takže musí doma nosit na tlapě fusekli. Jak myslíte, že rychle dokáže Iris tu fusekli sundat?
    Podivuhodná je schopnost našich pejsků a kočiček svléci se z ochranných opatření, jež jim brání v sebezničení. Bájný Houdini, který se dokázal vymanit z olověné rakve ponořené na dno moře byl jejich učitelem. Je to zápas o fusekli, vyčerpávající pro obě strany.
    Během zápasu se dráp hojí, aspoň doufám.

    Proč svítí planety
    Nemohl jsem v noci spát a oknem na mě zírala hvězdička, nejspíš planety, dle velikosti soudě. Hvězdy svítí proto, že jsou to Sluníčka. Planety svítí proto, že na ně svítí Sluníčko.
    Pak mě napadlo, zdali je to pravda. Onehdy jsem četl, že není pravda, že bezmračné nebe je modré kvůli rozptylu světla v prachových částečkách, že nejvíc je modré tam, kde žádný prach není, tedy ve velkých výškách a že se vlastně moc neví, proč je nebe modré. To mě zdrtilo. Na co člověk zírá déle, než na modré nebe? To mohl za tu dobu přijít na to, proč je modré. A není-li modré nebe modré kvůli rozptylu prachu, co když planety...
    Uvažoval jsem: jsou sice veliké, ale světlo se odráží na všechny strany. Kdyby někde byla čočka a soustřeďovala paprsky, pak by bylo celkem přirozené, že bych planetu na tu dálku viděl. Není žádná čočka. Nebo je to tak, že se rozptyluje všemi směry a úhrn těch rozptýlených, které jsou odraženy ausgerechnet tím směrem, kde mám oko, je dost velký na to, abych ho vnímal jako oslnivou záři?

    Při té úvaze jsem znovu usnul, takže si myslím, že nebyla tak neužitečná.
    Měla přinejmenším stejnou hodnotu, jako počítání oveček.