2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 31.1. 2006,
  • Počet obětí pádu haly v Polsku vzrostl na 67, mrtví Češi zřejmě tři
  • Palestinští policisté obsadili parlament, Izrael požaduje odzbrojení Hamásu
  • Klaus stanovil termín voleb do Poslanecké sněmovny na první červnový víkend
  • V případě privatizace Unipetrolu se objevila závažná fakta o vyřazení Gazpromu
  • Na protest proti krokům Ratha stáhlo na tři hodiny rolety nejméně 90 % lékárníků
  • Vesecká požaduje vysvětlení k odložení kauzy koupě bytu expremiéra Grosse
  • Pár měsíců před volbami začal Kühnl pranýřovat nedostatky české armády
  • Soud zahájil líčení s Vladimírem Železným kvůli podezření na daňové úniky
  • Počasí v Praze: jasno, oteplení o pár stupňů
    Workshop o kontaktu s Mimozemšťany má nové příspěvky a je zde otevřena i diskusní stránka.

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Prostor pro tvořivost
    Prostor pro tvořivost zvanou lidová otevírají předpisy Evropské unie stran snížené daně z přidané hodnoty. Pokud je přítomen sociální aspekt, je možno aplikovat sníženou sazbu. V zemi úsměvů se změní republika, kde majitelé vil a šestilitrových mercedesů vykazují daňovému úřadu permanentní insolvenci! Sociální bydlení, toť například dům do výměry 150 čtverečních metrů. Nemusíte být věku kmetského abyste si pamatovali doby reálného socialismu, kdy rodinný dům nesměl přesáhnout výměru obytné plochy 140 metrů čtverečních, a jaké paláce se tehdy stavěly! Ano, tohle umíme, tomu rozumíme, v socialismu jsme vyrostli a v bruselském prostředí „sociální solidarity“ se snadno naučíme orientovat. A do oboru „sociální výstavby“ zařadíme i repliku Karlštejna v měřítku 1:1.

    Pikantní na této kličce s daňovými výhodami pro „sociální bydlení“ je to, že platila už před tím, než začala tahanice o prodloužení přechodného daňového období: ani Češi, ani Poláci nevěděli, že existuje nějaká „příloha H“, která manipulaci umožňuje. Hádanka pro chytré hlavičky: proč asi se domy této rozlohy dostaly do kategorie „sociální bydlení“? Nejspíš proto, že v takových bytech a domech žijí úředníci, kteří o předpisech Evropské unie rozhodují. A dobře tak. Vždyť sociální domek za tři české by byl dražší o čtyři sta dvacet tisíc!

    RODINA A PŘÁTELÉ: Nepatřičné oslovení
    Dnes mi nějaká ženská v metru řekla "mladej pane". Asi byla slepá. Docela mě to vzalo. Už si ani nepamatuju, kdy naposledy mi tohle někdo řekl. Snad před mnoha lety v Moskvě, v Gumu, kam jsem si chodil kupovat vodku (jinde ji neměli, nechápu, jak to ti Moskvané zařídili, všichni byli ožralí a nikde vodka nebyla k dostání, jen v Gumu). Tam mi říkala ta ženská, co brala třírublovky "molodoj čelovek".
    Když mi bylo pětadvacet a byl jsem v Bratislavě na vojně, tam zase mě ujišťovala jedna mladá dáma, že "jí starý lidi nevaděj", čímž myslela mě. Ono je to opravdu relativní, s tím věkem. Tak dlouho je člověk mladej, až ho najednou mladá holka pouští v tramvaji sednout - i to se mi už stalo.

    Copak asi mi ta ženská v tom metru chtěla? Nejspíš po mně chtěla dvacku na chlast - nevím, zrychlil jsem krok, protože jsem tušil komplikace. Nebo mi chtěla - jak se píše v novinách - nabízet sexuální služby. To zase znám od tatínka z vyprávění o starých časech, že sexuální pracovnice za první republiky oslovovaly pány: "Mladej pane, šel si to se mnou zafilipínkovat."
    Mladej pán nejsem, dvacky nerozdávám, o sexuální služby nestojím, zafilipínkovat si nechodím, vodku nepiju.
    Dosti na tom, že se cejtím jako mladej pán, ať si o mně každý myslí, co chce, v kterémkoli věku jeho i mém.

    PSÍ PŘÍHODY: Noční procházka s Bartem
    Bart se nedostane moc často v noci na procházku. Včerejší výlet mohl považovat za svátek. Pro mě je takový noční výlet s Bartem taky tak trochu svátek - většinou se mi chce maximálně tak do postele, tím spíš, když takhle mrzne. Jenže včera to tak nějak na mě přišlo, že se podívám ven i v pokročilou dobu.
    Procházka se odbyla bez zvláštních příhod - v jedenáct v noci bývají psi jedlí i nejedlí už dávno doma a hlavně - nevyskytují se ňafající pudlíci bázlivých babiček (Bart si nevšímá ani pudlíků, ani babiček, ale přece jen je to takové poněkud znervózňující). Bartovi se moc noční procházka líbí, chodí do nejtemnějších koutů čmuchat.
    Tak se stalo i tentokrát. Bart zmizel a já trpělivě čekal pod lampou. Snažil jsem odhadnout normální čmuchací čas. Pak už mi to přišlo jako dlouhé čekání, zapískal jsem, zavolal jsem Barta - a nic. Začal jsem se obávat, jestlipak Bart nezdrhnul? Zatím to ještě nikdy neudělal, ale co když si zvolil tuto ledovou noc ke své zdrhací premiéře? "Barte! Barte!" volám.
    Ticho.
    A do ticha zafunění.
    Otočil jsem se - a Bart stál dva metry za mnou (kdo ví jak dlouho) a posmíval se mi, jak tam legračně poskakuju a povykuju!