2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

Srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 24.1. 2006,
  • Slovensko drží státní smutek na památku obětí leteckého neštěstí
  • Írán oznámil, že bude-li věc projednávat RB OSN, obnoví obohacování uranu
  • Podle Euro OnLine nevyhoví ÚOHS podnětům a vítězem tendru zůstane Kapsch
  • V Praze začali jednat zástupci Hyundai s představiteli MPO a CzechInvestu
  • Z prověrky NSZ vyplynulo, že žalobce Dolejší Krejčířovi k útěku nepomohl
  • Podle Eurobarometru nyní podporuje naše členství v EU jen 44 % Čechů
  • Policie obvinila čtyřicetiletého Albánce z únosu Krejčířova partnera
  • Kauza Grosse spjatá s koupí jeho bytu zůstane i nadále odložena
  • Počasí v Praze: jasná obloha, zima jako v... zimě

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nová profese
    Zrodila se nám nová profese, dejme jí název "poližer". Měkké "i" je správně. Náplní práce této profese nespočívá v mnohosti žraní, jak by se při povrchním pohledu zdálo. Spočívá v tom, že politik volně přechází do manažerské funkce a naopak. Tvrdík odešel z armády do civilních aerolinek, aby z bidýlka manažerského přelétl do politiky. Naopak donedávna poslanec za sociální demokracii František Koníček usedne na nove zřízené bidýlko ve státním ekonomickém molochu Lesy české republiky, pod něž spadá polovina všech šumících borů, co jich máme. Někteří poližerové nejsou politiky přímo, ale mají politiky za zády. Bez "politické podpory" z míst nejvyšších by se na uvolněné generální bidýlko v ČSA nedostal dosavadní člen představenstvo ČEZu Radomír Lašák. A jako posilu mu přichází mladý manažer Libor Lukášek se zkušeností z politiky, pracoval na ministerstvu obrany a na Úřadu vlády. Toto volné personální propojování politiky a ekonomiky by mělo občana znepokojovat víc, než skandály a skandálky zaplňující (na den, dva) obrazovky a stránky novin. Zatím je existence poližerů vnímána jako jakési novum a vyvolává pozornost a komentáře. Hrozí ale nebezpečí, že to bude povolání s definitivou.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Pád obrazu giganta šikovnosti
    Bydlíme ve Zvoli už čtvrtý měsíc. Tento víkend dozrál k úklidu v garáži. Úklid? To je slabé slovo. V garáži se zatím shromáždilo všechno, co nemůže být nikde jinde (ostatně, tohle asi platí o každé garáži...). V sobotu jsme intenzivně pracovali a v neděli to nebylo jiné. To, co se v garáži nashromáždilo, bylo třeba umístit do skříní, které byly v našem bývalém bytě vestavěné do zdi.

    Mnoho příležitosti pro giganta šikovnosti ve stylu strýce Podgera od Jerome K. Jerome! Prozradím dva mé vrcholné výkony, oba spolu souvisejí.
    Práce vrcholily, načež se ukázalo, že bude třeba přišroubovat čtyři nohy na dřevotřískovou desku. Vše mají v OBI, ochod je vcelku nedaleko, v Modřanech, auto před barákem, konkrétně před garáží.
    Vyšel jsem tedy domovními dveřmi, usedl do auta a uvědomil jsem si, že jsem si nechal peněženku s penězi a doklady uvnitř. Otevřel jsem tedy roletu garáže (elektrický pohon)... načež na mě vypadla ta deska, kterou jsem si před tím vtipně opřel o roletu zevnitř. Takto povzbuzen a nabuzen jsem odjel do OBI, koupil nohy, nechal si poradit od šikovné prodavačky, jaké šroubečky jsou vhodné, s nohama a krabičkou šroubečků odjel s vozíkem ke kase, tam jsem si vyměnil několik duchaplností s kasírkou a pak jsem odjel s nákupem domů, abych zjistil, že kvůli tlachání s kasírkou jsem šroubečky nechal tam, u kasy.
    Ve škatuli se spojovacím materiálem jsem našel spoustu jiných šroubečků, ale pocit dokonalé profesionality, ano, ten mi i tentokrát utekl hodně daleko. Někam do Modřan ke kase.

    PSÍ PŘÍHODY: Zase rvačka se svatozáří
    Bart si už musí připadat jako Limonádový Joe. Opět se střetl a zvítězil, avšak mu náleží bez nejmenších pochyb bílý klobouk: agresorem byl TEN DRUHÝ! Já se tedy divím, proč ti pejskové na Barta pořád útočí, když od něho vždycky dostanou nakládačku. Tak se stalo i tentokrát. Bart na vodítku a s košíkem na hubě, protivník z rodu ridgebacků, s pruhem obráceně rostlých chlupů na zádech, prý vyšlechtěný v Africe k lovu lvů (moc s e mi tomu nechce věřit, já je v té Africe viděl, ty lvy, chudáky hubené potvory, ale takového ridgebacka by přerazil i hodně hubený lev ocasem na dva kusy), vyletěl na Barta ze křoví. Z téhož křoví, ze kterého na něho vyletěl před mnoha lety první Bartův jedlý pes - když byl Bart skoro ještě štěně, důvěřivý a radostný, jen by si s pejsky hrál a vůbec se nepral; tenkrát ho napadl velký černý chlupatý pes, Bart se během deseti vteřin naučil prát, psa zpráskal a od té doby se mu pojídání jedlých psů líbí nade vše na světě.
    Zpátky k aktuální rvačce. Byla velmi krátká. Bart nemůže kousat, takže používá hlavy jako beranidla. Máchne a bum, napálí útočníkovi ránu, jako když kopne bejk, a lví pes se válel na zemi a Bart se smál, až se za břicho popadal. To se mu to pere, s bílým kloboukem na hlavě!