2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 12.1. 2006,
  • Evropská komise zažalovala ČR kvůli diplomům zubařů
  • Írán trvá na právu na jadernou energii, svět je znepokojený
  • Vyjádření poslance Krause přestává věřit i poslanecký klub ČSSD
  • Občanští demokraté si myslí, že Kraus by kvůli Ghaně měl odstoupit
  • Podle Fenyka se MSp pokoušelo o ovlivňování nejen kauzy katarského prince
  • NKÚ zjistil ve VZP nevýhodné nákupy počítačů i dodatečné opravy účetnictví
  • Odboráři ČSA odmítají snahu dosadit do dozorčí rady podniku Tvrdíka
  • Tepelná inverze už začala negativně ovlivňovat i severní Čechy
  • Počasí v Praze: zcela jasno, mrzne
    Worhshopu na téma Kontakt s Mimozemšťany má od včerejška už 32 příspěvků. Workshop navštivte zde a budete-li sami chtít přispět se svým nápadem, jak by takový kontakt mohl vypadat nebo jací jsou Mimozemšťané atd., napište! Další aktiualizace bude v pondělí 16.1.
    Aston

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nereálný požadavek
    Otep sena hodil stát kulhající kobyle zdravotnictví a tři miliardy korun, zaslané do pátku Všeobecné zdravotní pojišťovně, by měly ucpat ústa křičících lékařů. Pokud se k nim dostanou, což není podle nové úhradové vyhlášky nikterak jisté.Dopadlo to tak, jako to zatím vždycky dopadlo, když si dostatečně početná a vlivná skupina vyšlápla na státní úředníky. V tom se sociální demokraté chovají stejně, jako jejich předchůdci, když proti nim vyrukovali pro změnu železničáři.

    Otýpkou z kobyly dostihového koně stát neudělá. Ani udělat nemůže - toto zdravotnictví je socialistické a co horšího, plně v socialistických kolejích se ubírá smýšlení obyvatelstva. Vláda nechce žádnou reformu a je to radostné nechtění, protože reformu nechce ani obyvatelstvo. Kdyby ji chtělo, už ji máme dávno zavedenou do praxe, tak prosté to je. Sociální demokraté už připouštějí, že osmiprocentní spoluúčast obvyklá v naší zemi je míň než poloviční oproti situaci v Evropě. Před volbami to ale bude jen tichounké připouštění. Ani ODS asi neudělá ze spoluúčasti pacientů velký volební hit. Řeči o nutné a nenutné péči jsou jen čeření vody, aby se zdálo, že se něco děje. Každá péče je nutná, i kapičky proti rýmě jsou nutné. Pro začátek by aspoň stačilo, kdyby vláda upustila od líbivých gest. Ale to je v předvolebním čase asi tak realistický požadavek, jako že by se měla naučit lítat v povětří.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jak je to s Mimozemšťany
    Literární workshop, který jsme vyhlásili v měsíčníku Ikarie,se úspěšně rozvíjí. Na webu už je dvaatřicet příspěvků a další přicházejí každý den! Jako scifistu mě zajímá a přiznám, že poněkud překvapuje, kam se ten workshop sune. Čekal jsem, že budou přispívat fanoušsci sci-fi a že většina příspěvků bude v duchu Star Treku anebo Hvězdných válek. Zatím z těch skoro třiceti autorů (někteří poslali víc příspěvků) ani jeden nepojal kontakt jako space operuv tom smyslu, že kosmické lodi někam doletí a kosmonauti něco najdou a nastane kontakt. Převládá přesvědčení, že pokud by nějaký kontakt byl možný, tak na bázi něčeho úplně jiného, než je to, co známe nebo dokonce co tušíme dnes. Což je ostatně i můj názor. Už Clarke předpokládal přechod lidstva do nějakého jiného stavu oproštěného od hmoty - a nemyslel to nijak nábožensky nebo mysticky.

    Samozřejmě, že tu jsou i skeptické příspěvky, které předpokládají, že je kontakt principiálně nemožný. Za závažný pokládám například (a nejen ten!) příspěvek Josefa Kočího o tom, že "okna kontaktu" jsou příliš úzká i za předpokladu, že je ve vesmíru civilizací jak naseto. Každá má počátek a konec a je nepravděpodobné až na hranici nemožnosti, že by se ve vhodném čase setkaly - že by naproti sobě otevřely svoje "okna kontaktu".
    Leda že by to bylo všechno úplně jinak...

    PSÍ PŘÍHODY: Velká bojovnice Iris
    V pondělí jsem se zmiňoval o limitovaně statečném kocourovi, který nejdřív dělal ramena a pak přeskočil plot. Zachoval se moudře, ten kocour. Kéž by se Iris chovala vždycky tak! Někdy se totiž chová jako cvok. Třeba dnes - metelila se na zahrádce a koukala, jestli se tam někde nepotulují nějaké nedovolené kočky, když tu najednou vylítla, začala ječet a proběhla otevřenými vraty na ulici. A kolem šel pán s tím největším psem, který se tu v okolí vyskytuje. Oba strnuli a s úžasem se točili a koukali, co po nich ta hubendíra chce!
    Zvláštní věc. Dovedl bych to pochopit, kdyby byla na vodítku, neřku-li v náručí. Pejskové na vodítku se cítí jako by v protektorátu svého pána a skrze vodítko sčítají vlastní nepatrnou velikost s pánovou patrnou velikostí. Takový pejsek by ale zalezl a ztratil by se, kdyby vodítko zmizelo a s ním i pouto svazující ho se zdrojem udatnosti.
    Kdepak asi byl zdroj Irisčiny udatnosti? Snad někde uvnitř její pošetilé hlavy. Třeba si občas myslí, že ji Bart naučil už všemu,co je třeba k úspěšnému pojídání jedlých psů umět. No, jedno ji ale nenaučil: jak se stát padesátikilovým rotvajlerem.
    Chvála bohu.