2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 27.12. 2005,
  • Svět si připomněl první výročí ničivé vlny tsunami v Banda Acehu
  • Šaron nařídil armádě zabránit Palestincům v odpalování raket z pásma Gazy
  • Kvůli zakázaným látkám začala plošná kontrola sportovních potravinových doplňků
  • Vrtulník zachránil pětapadesátiletého muže, který se topil v rybníku Nezmar
  • Mladík a jeho přítelkyně se v Plzni pokusili zabít skokem z okna paneláku
  • Odborníci varují proti padělkům léku Tamiflu prodávaným přes internet
  • Ve Vltavě si při Memoriálu Alfréda Nikodéma zaplavalo 71 borců
  • Počasí v Praze: sněholení, teplota kolem nuly

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Šťastná a veselá média
    Kdyby přiletěli Marťani a chtěli vědět, co se v těchto dnech dělo, vyděsili by se. A kdyby jim chtěl někdo vysvětlit, že jsme prožili milé svátky oslavující slunovrat, v křesťanské tradici narození Spasitele, v židovské tradici "svátky světel", mysleli by, že došlo k nějakému omylu. Zde jsou titulky ze zpravodajství těchto dní: Auto vyletělo ze silnice, spolujezdec zemřel; Tonoucího vytáhl z ledové vody až vrtulník; Zloději zbili cyklistu, vzali kolo za 50 tisíc; Policie našla ve vyloupeném skladu 20 lidí, odnášeli trpaslíky; Opilá dívka zaútočila na zdravotní sestru zlomila jí nos; Žena sražená na zastávce zemřela mladý Polák čeká na obvinění; Policie dopadla uprchlého devianta na útěku přepadl ženu; Muž se polil benzinem a zapálil, do nemocnice letěl s hlubokými ranami.
    A tak dále.

    Ale taková je podstata médií - a plyne z podstaty lidské povahy. Samozřejmě, že nikdo nechceme spadnout do vody, aby nás musel tahat vrtulník a nebudeme skákat z okna a krást trpaslíky a lámat nosy zdravotním sestrám. To jenom jakási potměšilá hlubina duše nás vábí k tomu, abychom po očku nahlédli do neštěstí cizích lidí.

    Nebudu moralizovat, to je mi věru cizí.Jen konstatuji, že to tak je a až někdo bude moralizovat, připomeňte si, že média jsou zrcadlo lidí. Čímž přeji hezké mezisvátčí.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Případ neviditelného pianisty
    NMůžete si myslet, že z neviditelnosti mi šíbe, že kvůli neviditelnému psu vidím kolem sebe všechno neviditelné, včetně pianistů. Nicméně je to fakt. Povím o neviditelném pianistovi. Na Boží hod jsme byli s Ljubou na koncertě Mistra Suka na zámku Štiříně. Konají se tam v zámecké kapli každoročně koncerty v tuto vánoční dobu. Po koncertě jsem zašli na krátké posezení ve stoje, nebo jak to nazvat, na krátké popovídání v prostorách zámku, kde se scházejí ve vánoční dobu Mistrovi obdivovatelé a přátelé.
    Jak tak stojíme a rozmlouváme, slyším z vedlejšího sálu klavír. Jdu se podívat, kdo to tam hraje, a vidím:
    V kotě stojí krátké křídlo od firmy Yamaha. Nikdo u něho neseděl a ono přece hrálo, i kláves se pohybovaly. Mělo pootevřenou horní desku. Šel jsem se podívat blíže. Nahlédl jsem dovnitř. Nespatřil jsem struny - prostora uvnitř byla zakrytá jakousi akusticky propustnou tkaninou.
    Byl to úžasný... jak to nazvat? Nástroj? Jak mě později poučili, dá se na to hrát jako na jakýkoli jiný klavír. Kromě toho to umí generovat tóny mnoho dalších hudebních nástrojů. A umí to hrát samo, jak bylo vidět a slyšet.
    Ptal jsem se Mistra, co tomu říká, jestli nemá z toho stísněný pocit.
    "Ne," zněla odpověď. "Mám to doma taky."
    Opravdový Mistr se "hi-tech" bát nemusí.

    PSÍ PŘÍHODY: Polapený Bart
    Řeknete si možná, kdopak asi mohl Barta polapit, pokud ho aspoň trochu znáte z mého vyprávění. Ano, i to se mohlo stát je to jen náhoda, že se to stalo v čase vánočním. Navíc, nestalo se to někde v divočině, nespadl do pasti na mamuty, nezaběhl do Minotaurova labyrintu. Ztratil se na zahradě našeho domu na Mrázovce, tedy dnes už v centru Prahy.
    Padla noc a Bart najednou byl nebyl, zmizel, ztratil se. Samozřejmě, že to vyvolalo neklid. Když Bart zmizí, jdu se nejdřív podívat dolů do přízemí do pracovny mého otce, která dnes ¨slouží jako knihovna. Bart tam občas někdy proklouzne a nedovede otevřít dveře, protože se otevírají dovnitř a jsou tak situované, že je nemůže tlapou zachytit. Jinak totiž si Bart umí otevřít veškeré dveře, ať už otevírací k sobě, nebo od sebe.
    V tátově pracovně Bart nebyl.
    Marně jsme ho hledali na zahradě. Samozřejmě mě napadlo, že si otevřel braku a vyběhl ven a tam sežral nějakého jedlého psa. Branka však byla zamčená, jak se patří, na dva západy.
    Vysvětlení bylo vcelku prosté.
    V koutě zahrady jsem nechal povaloval žebříček, který kdysi vedl z balkonu na plochou střechu. Nechal jsem ho dělat v krušných časech, kdy jsme dokončovali stavbu prakticky bez peněz - byl svařený z armovacích drátů, jen pruty, a na konci ohnuté. a Bart, jak se večer po zahradě potuloval, nějak nešikovně se ochomejtl kolem zahnutého konce žebříčku, ten se mu zahákl za řetěz kolem krku a Bart tam uvízl.
    Kdyby zakňučel, zaštěkal, kdyby na sebe jakkoli upozornil. Ne. Čekal tam mlčky, ani nehlesl. Mistr sebeovládání, nebo prostě hňup, charakterizujte to podle své letory.