2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 21.12. 2005,
  • Bush opět odmítl rychlý odsun amerických jednotek z Iráku
  • Ústavní soud zrušil restituční tečku pro přímé restituenty a jejich dědice
  • Výbor PS proti vydání Doležala, Paroubek poručil poslancům ČSSD hlasovat pro
  • PS schválila deregulaci nájmů, od ledna 2007 porostou průměrně o 14,2% ročně
  • Hejtman Vysočiny vyzval Paroubka, aby se zasadil o zvýšení bezpečnosti na D1
  • Paroubek tvrdí, že pořad České televize Bez obalu nebyl zrušen na jeho popud
  • Díky novele zákonu už rodinné domy nebudou potřebovat stavební povolení
  • Odboráři v Českých drahách si pro příští rok prosadili růst platů o 5,7 %
  • Počasí v Praze: zataženo, občas mrholení

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Paroubek blízko dna
    Premiér bývá přirovnáván jednou k buldozéru, jindy k parnímu válci. Proč ne, složitá osobnost zaslouží různorodé příměry. Proč tedy ne potápěč, který se snaží klesat hlouběji a ještě hlouběji…
    V pátrání po balkánsky temných hlubinách české žurnalistiky se tento mistr ponoru dostal už hodně hluboko. Pod politickým tlakem zrušilo vedení České televize pořad Bez obalu, v němž nezávislí publicisté vyjadřovali své názory na poměry v zemi. Paroubek je první premiér, kterého pořad nepřežil. Takových pořadů a možná i celých médií bude jistě víc, pokud Paroubek nechá připravit novelu tiskového zákona ve svižném běloruském stylu. Ovšem to vše je slabý výkon oproti tomu, co předvedl premiér na úterní tiskové konferenci, kdy se dnu přiblížil hodně nablízko. Prokádroval si novináře Karla Steigerwalda. Budiž. Že mu vytýká pozici "normalizačního scénáristy", to opravdu sedí od člověka, který v téže době, kdy Steigerwald psal scénáře, tedy za normalizace - dle svých vlastních slov - pracoval až do roku 1990 jako ekonom v různých vedoucích funkcích v podnikové sféře. Ale že mu předhodil, že je manžel Salzmanovy dcery, to už se dostal dnu na dohled.
    Ale na dno se ještě nedostal. Jak vypadá skutečné dno, to víme od klasiků bolševického hulvátství. Paroubek se mu teprve učí a přejme jemu i nám všem, aby těch lekcí zanechal.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Popudil jsem prodavačku oříšků
    Mám rád slané kešu oříšky a občas si koupím pytlíček a mlsám. Prodávají se ve velmi jemných sáčcích, ze kterých se těžko dolují. Ale i to má svoji výhodu. Sáček se totiž časem trhne, oříšky se vysypou a já pak mohu i druhý a třetí den objevovat mezi klíči a mobily a dalšími proprietami tu jeden, tu dva zapomenuté oříšky. Ale to není důvod, proč to vyprávím.
    Kupoval jsem si ty oříšky v obchůdku v podzemí stanice metra Hradčanská. Prodává je tam sympatická mladá dáma s vlasy spletenými do dredů, takže to vypadá, jako kdyby měla na hlavě vzorník smutečních švihadel (měla černé vlasy). Navážila mi oříšky, podala mi pytlík, já zaplatil a vkládal jsem si peněženku do vnitřní kapsy bundy.
    Tedy, vkládal. Ona je to nějaká patentní kapsa a ta šrajtofle tam ne a ne vlézt.
    Dredová prodavačka oříšků mě nechápavě pozorovala, načež povídá:
    "No téda! Čtyři dny před Jéžou a někdo má tak tlustou šrajtofli, že se mu nevleze do kapsy!"
    No jo, milá prodavačko oříšků. Není vše takové, jak se zdá. Svět je plný klamu. A moje šrajtofle je plná papírků, účtů od benzínu (které musím vykázat, anžto jezdím služebním autem), všelijakých karet včetně karty pojištěnce VZP a legitky a řidičáku a technického osvědčení a externistické legitimace Českého rozhlasu, na kterou mě v kapitalistické cizině pouštějí zadarmo do muzejí a galerií a slevenku na 10% z výborné restaurace Mediterané v paláci Village Cinemas na Smíchově (třeba mi za tu reklamu dají ještě větší slevu), zkrátka, tlustá šrajtofle ještě není totožná s tou plnou šrajtoflí, o jaké se může zdát prodavačce oříšků ve stánku podchodu stanice metra Hradčanská. Nebo kterékoli jiné slečně.

    PSÍ PŘÍHODY: Kam jdeš? Nechoď nikam
    Odcházel jsem za jakýmsi Veledůležitým posláním do města. Bart tuší, kdy jdu pryč a zalejzá. A Iris? Ta se postavila proti mně, začala se třást na celém těle a drkotala zuby. Ano, bylo slyšet, jak jí to v tlamě haraší. Upírala na mě žalostné oči. Ocásek měla stažený hluboko mezi nohy, až se jí špičkou dotýkal bříška. Byla nahrbená jako výměnkářova chaloupka. Uzlíček neštěstí. Nejdřív jsem si to nedával do souvislosti s odchodem, teprve po chvíli mě napadlo, proč by to mohlo být. Ne snad, že by to bylo poprvé, kdy se Irda třese a drkotají jí zuby. Vždycky, když je někde nad Pelhřimovem (natož pak blíže) bouřka, Iris to ví a začne se bát.
    Takže jsem je vzal na procházku. Obešli jsme obvyklý okruh a vrátil jsem je domů, zmáčené a šťastné. Teprve pak jsem odjel.
    A jak jsem tak jel, myslel jsem na ně a napadlo mě, že se Bart vykodrcal ze svého pelechu a šel k Iris, dekorativně stočené na neměkčím polštáři na nejpohodlnějším křesle, a říká:
    "Tak co, byl to ode mě blbej nápad, sehrát na toho starého troubu dojemnou scénu?"