2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

prosinec / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 7.10. 2005,
  • Právní výbor EP doporučil odejmout imunitu Železnému
  • Asi 2000 soukromých lékařů požadovalo odvolání Emmerové
  • Klaus vrátil novelu zákona o zemědělství, protože je podle zákonodárců sporná
  • Senát má výhrady vůči plánům EU, jak se vyrovnat se stárnutím evropské populace
  • Senát schválil výslovný zákaz propagace komunismu a nacismu, a to i v názvech stran
  • Zákaz propagace komunismu je podle Paroubka nesmysl, protože komunisty stmelí
  • Katolíci trvají na ratifikaci státní smlouvy s Vatikánem, a to v již vyjednané podobě
  • Počasí v Praze: stále velmi pěkně

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dobré mravy
    Bez dobrých mravů nemůže fungovat právní stát, uvedla ústavní soudkyně Ivana Janů na okraj případu okradené ženy, která se u českých soudů nedomohla spravedlnosti. Teprve ústavní soud se postavil za matku, které její syn upřel peníze utržené za prodej domu a ještě ji donutil z důchodu splácet daň z převodu nemovitosti. Je to případ nabitý takovým nábojem nemorálnosti, že nad ním zůstává rozum stát. Je dobře, že ústavní soud překročil mantinely právního positivismu a uvedl na scénu prvek tak starodávný, jako je úcta k rodičům. Cti otce svého a matku svou, to je čtvrtý paragraf Mojžíšova zákoníku, který se vešel na jednu kamennou desku. Naše soudy nižší instance zajímalo jen promlčení případu. Jeho lidská postata zaujala až soud ústavní. Aspoň že tak!

    Je dobře, že se tak stalo. Ovšem opravdu dobré by bylo, kdyby tento případ osvítil – když ne duchem svatým, tak duchem lidskosti – jednání našich soudů i napříště. V jednadvacátém století nelze čekat soudní výkony hodné krále Šalamouna. Rozumná míra lidskosti by se ale mohla i do pokrouceného stroje sestaveného z paragrafů vejít. Pak by se z práva mohla občas zrodit i spravedlnost. Případů podobných kauze okradené matky je jistě víc a všechny čekají na spravedlivé rozhodnutí.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Šlauch od plynu
    To je slovo, které mladá generace nezná. Šlauch, to byla gumová hadice. Patří do mého vzpomínání na dětská léta. Dnes to zní neuvěřitelně, ale bylo tomu tak. V bytě mého dědečka a babičky byl rozvod plynu trubkami - po všech místnostech, a tu a tam byla odbočka s jakousi pípou nebo kohoutkem či uzávěrem. K tomuto objektu se připojila pomocí gumové hadice kamínka, bez odkouření.
    Šlauch, to patřilo k výbavě domácnosti stejně jako smeták nebo lopatka. Hadice, těžko po létech odhadnout, jak tlustá, čtvrt coule? Asi tak. Ne moc. Gumová, opletená textilem. V přísně vedených domácnostech byly děti bité právě tímto šlauchem. Ukazovaly pak jiným dětem jelita po šlauchu.
    Je to kupodivu, že vinou takto technicky šíleného řešení nevybuchovaly domy a nehořela celá města. Ale tak to bylo a nebylo to zase tak moc špatné.

    PSÍ PŘÍHODY: Záhadné vyválení
    Byl to dnes složitý den. Ljuba měla volno, já řízení ve městě a chtěli jsme si dát sraz v restauraci U tří sester. To je skvělý podnik nedaleko Zvole, přesněji v Březové. Moc rádi tam chodíme. Ale o něm ještě jindy, dnes k té schůzce.
    Volal jsem z Prahy, že končím a vracím se a Ljuba na to, že dobrá, že tedy půjde pěšky s Iris přes pole a les do Březové ke Třem sestrám s Iris a že se tam sejdeme a poobědváme. Než jsem stačil dojet, volala znovu, že se vše poněkud zkomplikovalo.
    Jak? Iris v hnutí mysli zdrhla a zmizela a když se vrátila, ukázalo se, že se vyválela v jakési hnusotě. Bylo to divné, protože měla čisté tlapy a bříško a hnusotu měla jenom na zádech, ale zase - nebyly to hnusoty toho druhu, ve kterých se hodní pejskové rádi válejí. Iris vypadala, jako kdyby na ni někdo převrhnul káď s notně špinavou vodou.
    Kde k tomu přišla? Byla Ljubě z očí minutu, nebo dvě, nejvýš pět. Jaký to děj se odehrál?
    Nakonec to dopadlo tak, že Iris přečkala obědovou dobu v autě a když jsme se vraceli, připomněl jsem si velmi důkladně, jaké to je - smrdění mokrého psa.