2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 26.9. 2005,
  • V Polsku zvítězila pravicová strana Právo a spravdlnost
  • Gross rezignoval, Paroubek se přihlásil ke (spolupráci s) KSČM
  • Paroubek vyzval ODS a KDU-ČSL, aby vyvolaly vypsání předčasných voleb
  • ODS tedy vyzvala k předčasným volbám, Paroubek ovšem odstoupit odmítl
  • Komunisté i unionisté shodně odmítli výzvu ODS k volbám ještě v letošním roce
  • Kvůli výroku o KSČM jako zločinecké organizaci chce Filip žalovat Kalouska
  • Klaus označil usnesení předsednictva ČSSD za útok na hlavu státu
  • Počasí v Praze: krásně, jasno a přes den i teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Utkání mluvidel
    Víkend byl ve znamení ostrých přestřelek. Kdyby se odehrály v ringu a rozhodčí by dělali čárky, nejtvrdší údery rozdával Jiří Paroubek. Psychologové a psychiatři jistě bedlivě pozorují jeho řečnické výkony. Mohou psát klinické zprávy o procesu "jsem zlý, zlejší, jsem nejzlejší". Řečník mluví tvrdě a jeho vlastní tvrdost ho opájí a žene k tvrdosti ještě důraznější. Je to samovývoj agrese. Výrok o Marťanech, s nimiž je Paroubek ochoten schvalovat zákony "ve prospěch lidu této země" nebude hned tak zapomenut. Slušný politik se liší od neslušného právě tím, že není ochoten se spolčovat s Marťany. Že není ochoten a schopen udělat cokoli a jít do holportu s kýmkoli. Ještě před nedávnem Paroubek spojoval spolupráci s komunisty podmínkou, že se komunisté promění. To teď padá. S komunisty je spojen a je mu jedno, že ani náznakem nehodlají jeho podmínku splnit. Dokonce to vypadá, že je tou vidinou opojen. I to by zasloužilo psychologický rozbor. Závazky bohumínského sjezdu zakazující spolupráci s komunisty vytvořily jakési traumatizující tabu. To je teď porušeno a nastává fáze jakési hysterické euforie. Bohumínský sjezd? Na ten… Ministr Jandák by napověděl vhodný výraz.

    Paroubek se dopouští zásadního omylu. Lidovci mu nekopají do kotníku. Oni prosazují to, na co mají mandát od voličů. Sociální demokracie poslední volby nevyhrála tak, aby si mohla "dělat, co chce". Koalice jí byla přisouzena ne bohem, ne čertem, ale voličem. Vůle lidovců není vydírání. To je důsledek výsledku voleb.
    Sociální demokraté neslíbili voličům, že se spolčí s komunisty, a ti jsou, řečeno s Kalouskem a já s tím souhlasím, zločinecká organizace. Kdyby spolčení s nimi připustili, mnoho lidí by je asi nevolilo. Každopádně, výsledky voleb by byly jiné. Sociální demokraté vystupovali před volbami jako demokratická politická strana, která nechce mít nic společného se stranou usilující o zvrat nazpět, k totalitním pořádkům. Teď si s nimi Paroubek padá do objetí. Je to smrtící objetí. Stačí si přečíst dokumenty na komunistické webové stránce o jejich plánovaném "přechodném období" omezené demokracie, abychom věděli, odkud vítr fouká.
    Toto vše nyní Paroubek zakopává pod koberec a fanfarónsky hovoří o Marťanech.
    Marťané vraždili jen v románu H.G.Wellse. Komunisté ve skutečnosti. Není to pro ně minulost. Je to pro ně,jak doufají, budoucnost. Paroubkův výrok je politickou oplzlostí nejhrubšího zrna. Špatné je, že to není jenom výrok, je to program.
    A nejhorší je, že ten program ponese ovoce, neboť, jak víme, je historie učitelka s nejblbějšími žáky.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Schyluje se ke stěhování
    Teď už to není žádný projekt, žádná vize, ale realita - pozítří se stěhujeme do Zvole.Ač to zní legračně, je to pravda - po 52 letech se vracím na venkov! Což je samozřejmě tvrzení více méně legrační a platné pouze administrativně, protože do 10 let i ta Zvole bude součást Prahy a už dnes odtud jezdí červený, tedy městský autobus, pendl k metru, takže jakýpak venkov.

    Už jsem ale odvezl první kus nábytku, tedy židli a dnes, v pondělí, k nám přijdou pánové od stěhováků omrknout, co bude třeba ke středeční akci zařídit. U benzínových pump vyžebrávám krabice a zprávy o počasí teď sleduju se zájmem mnohem větším, než kdy jindy.
    Ono se to jistě změní, ale momentálně nám v domě ve Zvoli nefunguje ani topení, ani teplá voda! Bojler, vydolovaný s nemalými útrapami je odvezen a druhý, nový, stojí zatím zabalený ve velké krabici v předsíni. Kotel samozřejmě v domě máme, ale ze systému je vypuštěná voda od té doby, kdy jsme proráželi nové dveře obvodovou zdí a podívejme, co se to tu objevilo, ony trubky od topení.

    Včera jsme seděli ve zvolském domě v kuchyni a koukali se ven prosklenými dveřmi a říkali jsme si, že rozumem chápeme, že tu budeme od středy bydlet, ale vnitřně, pocitově, nám to ještě nedochází. Ani teď, když píšu tyhle řádky, tomu vnitřně nevěřím. Jenže dnes začne devastace bytu, začneme demontovat lustry, krabice se budou kupit v předsíni a byt, který Ljuba vypracovala za ty dva roky velmi do úhledna, se promění v neladné skladiště. Tahle hnusná fáze má terapeutický efekt - bude se snadněji odcházet.

    PSÍ PŘÍHODY: Stopař se psem
    Včera jsem žádného stopaře nebral, nikdo na mě nemával. Jednoho jsem viděl na stopovat opačnou stranu, než jsem jel já. Byl to mladý muž a u nohy mu seděl právě tak mladý vlčák. Tvářil se vlídně a sympaticky. To mu asi někdo poradil - lidi raději berou vlídné a sympatické stopaře, než nějaké umouněné zarputilé týpky.

    Stopování s dítětem je mnohem snazší než stopování "single", to je známá a osvědčená věc. Sám jsem takto stopoval jen jednou, když byl můj David malý. Bylo to v Jugoslávii na ostrově Hvar. Zastavil mi tam letitý Němec v Bavoráku. Slovo dalo slovo a vylezlo z něho, že sem jezdí pravidelně, že to tu zná, že tu bojoval za války! Opravdu, vypadal jako nějaký esesák na odpočinku.
    "Tady jednou bude občanská válka tak krutá, že lidem zůstane rozum stát," prorokoval ten esesák.Díval jsem se z okna bavoráku na levandulová pole a na domečky na úbočí skal, v nichž místní obyvatelé vedli svoje chudobné životy. Tady měla být válka? Kdo by ji proboha vedl? Támhle ten hubený chlapík, co vede kozu?
    Ano, třeba právě on uřezával uši mrtvých obětí a věšel si je na opasek jako Indián z mayovek skalpy.
    Zpátky ke stopařovi se psem. Někdo mu asi zastavil, protože když jsem za dvě hodiny jel zpátky, už tam nestál. Stopoval před psím cvičákem na Zbraslavi. Právě tam jsem chodíval s Bartem na výcvik - psával jsem o tom do Neviditelného psa pravidelné referáty, jak se Bart učil chodit po kladině, jak nepochopil smysl revírování, jak jsme spolu sledovali stopu...
    Jenom na auta jsme spolu nemávali. Tuhle vzpomínku zažitou nemám, tu musím přenechat tomu mladému muži, mávajícímu na auta v opačném směru.