2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 23.9. 2005,
  • Hurikán Rita dosáhl 5. stupně nebezpečnosti a míří k Texasu
  • Občanští demokraté pokračovali v kritice vlády kvůli kauze Unipetrol
  • Levice protlačila zákon o VPD v Ruzyni včetně vyvlastňování pozemků
  • Vnitro odmítá kritiku Klause na adresu Bublanovy zprávy o CzechTeku
  • Vláda chce rozdat rodičům prvňáčků po tisícikoruně na školní pomůcky
  • Vondráčková se kvůli Rejžkovi obrátila na štrasburský soud
  • Za vraždu 17leté kamarádky dostali tři mladíci 20 a 18 let
  • Počasí v Praze: slunečno a poměrně teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Soudnost jako politický jev
    Jsou to nepochybně napínavé závody. Sociální demokracie dotahuje ve výzkumech voličských preferencí ODS. Ta už má jen pětiprocentní náskok a lidovci klesají k osudné pětiprocentní hranici. Sociální demokracie zřejmě ujídá hlasy komunistům a lidovcům. Politologové nás zítra budou živit učenými rozbory, proč to tak je. Kdyby byli upřímní, asi by museli říct: ve veřejné náladě se nikdo nevyzná. Zřejmě je na tom dobře ten, kdo dovede davy hlučně oslovit, a to se momentálně daří více Paroubkovi než Topolánkovi. S tím, jestli se budeme mít v příštím období líp nebo hůř to nemá vůbec nic společného.

    Tyhle průzkumy, to je vypečený prvek v demokratickém systému. Je to něco jako výzkum sledování televize. To také nevypovídá nic o kvalitě programu, jenže o vysokou "sledovanost" stojí i ty televize, které tvrdí, že o něj nestojí.
    V politice je to mnohem složitější. Kdyby se výzkumy dělaly někde v skrytu, v laboratoři, byla by to věda. Ony se ale dělají veřejně a tudíž je to politika, protože ovlivňují zpětně další vývoj. Věcné argumenty zřejmě nehrají roli. Hlavní argument pravice proti sociální demokracii je život na dluh. Ten dluh někdo jednou bude muset zaplatit. V dobách tučných je dobře dluhy platit a ne je zvyšovat. Toto jsou věcné argumenty, avšak nehrají, jak se zdá, roli. Sociální demokraté jsou teď na nejlepší cestě ve spojenectví s komunisty schválit zákoník práce, který bude mít pro hospodářský vývoj efekt torpéda pod čarou ponoru. Soudný člověk se přece musí vyděsit, že odbory diktují zákoník práce.
    Soudný člověk se jistě děsí. Ale víte, v čem je potíž?
    Soudných lidí je málo. Řečeno vědecky,soudnost je statisticky bezvýznamný prvek.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - EXPO 58
    Další díl mého seriálu vzpomínek na dobu dětství, celý seriál je zde. EXPO58je název světové výstavy, která se konala v roce 1958 v Bruselu. Do té doby propaganda komunistického režimu představovala Západ jako bezútěšnou krajinu bídy, utrpení a hysterických příprav na válku (ostatně, ono to trvalo až do koce režimu - nikdy nezapomenu na úryvek dokumentárního filmu, který jsem zahlédl v televizi - ukazovali les na Šumavě a komentátor děl: Tady končí svět. O půl kilometru dál je západní Německo.). PO Stalinově smrti nastalo jakési tání a režimu bylo povoleno z Moskvy zúčastnit se národní expozicí světové výstavy v Bruselu - té výstavy, z níž dodnes Bruselu zůstalo Atomium, obdoba Eiffelovky v Paříži. Mimochodem, Atomium... Dovedete si představit, že by v dnešní době politické korektnosti a ekoteroru se někdo odvážil zvolit jako symbol světové výstavy atom?

    Režim tenkrát nasadil nejlepší výtvarníky a architekty a ti opravdu vytvořili Potěmkinovu vesnici, obraz svěžího ducha a zábavných nápadů, tedy něčeho, co v komunistickém režimu fakticky neexistovalo, jen v mála izolovaných kontrolovaných enklávách a ovšem i v undergroundu, který ale neměl šanci se dostat na povrch.

    Nicméně režim za to zaplatil. Tím, že prorazil díru do plotu z ostnatého drátu a připustil, že Západ může být v jistém smyslu nějak snad i trošku pozitivní, vyvolal zvědavost a chuť na prorážení dalších děr. Brusel, to byl najednou pojem. Vliv bruselské výstavy na životní styl komunistického Československa byl dlouho patrný. Lidé si začali všímat designu - do té doby něco takového bylo absolutní tabu. V obchodech se objevily první moderně stylizované nábytky. Začalo se experimentovat s barvami do módy přišly "pastelové barvy", i moje maminka nechala přemalovat byt na pastelové barvy a marně jí nabízel malíř pan Kvíčala své služby mistra ve válečkovém dekoru!. A přestože uplynulo od té doby skoro půl století, dodnes vidíte mříže a ploty ve stylu "brusel" - to jsou ty naskládané trojúhelníky, svařené z armovacího drátu a podobných podřadných materiálů. Brusel nám přinesl i příbory - mělké lžíce, jimiž nešlo nabírat polévku a nože ve tvaru skalpelu, jimiž se nedalo nic krájet, ale bylo to moderní, byl to prostě "brusel".

    PSÍ PŘÍHODY: Maska hlubokého bolu
    Žrádlo nebývá příčinou bolu, leda břichabolu - leč bolem míníme bol spíš duševní. Někdy ale tomu tak je. Jako se to stalo dnes ráno.Dal jsem Bartovi do misky jeho porci. Opravdu to není decentní jedlík. Vrhá se na misku a chce ji sežrat celou, pokud možno i s mou rukou. Chvilku to trvalo, než se mi ji podařilo ustálit a opatrně jsem se vzdálil, abych nepřekážel.
    Nastala chvilka, kdy se musím věnovat Iris. Ta nedostává plnou porci z rána, dávám jí jen hrst Propeska, aby jí to nebylo líto. Obvykle už stojí u dveří do kuchyně a čeká,až na ni přijde řada.
    Tentokrát na prahu nikdo nestál. Trochu mě to zaskočilo. Copak se asi stalo?
    Šel jsem se po ní podívat. A našel jsem ji.
    Seděla v pokoji na svém pelechu, záda namířená ke slunci, aby ji hřálo a aspoň něco pozitivního tedy aby ji potkalo v této hodině upřímného žalu. Tvářila se tragicky. Neříkala nic, ani pohybem nedala najevo své emoce.
    Jenom slinty jí kanuly po obou stranách tlamy, táhlé, tragické.
    Jistě že jsem v nejbližších chvílích příčinu jejího žalu odstranil, ale vzpomínka na ty slinty mě provázela celý den jako němá výčitka.