2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 12.9. 2005,
  • 11. září - čtyři roky od zločinů arabských teroristů v USA
  • ODS a ČSSD představily lídry krajských kandidátek do voleb 2006
  • Ministr Němec trvrdí, že personální audit na NSZ prokázal chyby Benešové
  • Nejvyšší státní zástupkyně Benešová označila výroky ministra Němce za lži
  • Dva policisté pojedou na Seychely poptat se po zdraví uprchlého Krejčíře
  • Klaus na konferenci společnosti PepsiCo přirovnal NGO ke komunistům
  • Odletěla první část české humanitární pomoci obětem hurikánu Katrina
  • Počasí v Praze: oblačno, teplo, s bouřkou i deštěm

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Lidské pochopení
    Lidsky se to dá pochopit. Paní Šárka Grossová nechce sedět doma a čekat s rukama v klíně, až jejího muže odeženou od stranického kormidla a pak aby se mohla vrátit k podnikatelské činnosti. Mnohem těžší je pochopit to politicky. Aférou kolem svého bytu získal Stanislav Gross špatnou pověst a bohužel, aktivity paní Šárky k ní nemalou měrou přispěly. Grossova myšlenka "aktivity mojí ženy budou transparentní, ale nic vám k nim neřeknu" mohou vyvolat u někoho smích, u jiného hněv, avšak sotva u někoho souhlasné přitakání - ano, tak to má být, taková je norma chování a smýšlení předsedy vládní strany. Šárka Grossová už zase chodí se zapálenou svíčkou kolem sudu s prachem a její muž nedělá nic pro to, aby plamen sfouknul. Ze stínu se opět noří siluety domů, zakoupených za podivné peníze k účelům ne zcela jasným. "Můžu ručit za manželku," tvrdí v této souvislosti Gross. "Ta s tím projektem určitě skončila."

    Je to bohužel grossovská upřímnost. Po tom, co se stalo, budou spíše převládat pochyby. Jeho paní to jistě ví. Proč si tedy, u všech železničářských čepic, nedá ta ženská pokoj, když je odchod jejího muže tak jako tak nevyhnutelný?

    Možná,ž e právě proto. Je to chytrá paní a ví, že s nevyhnutelným je nejlépe naložit tak, že to uspíšíme.

    I to se dá lidsky pochopit.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Krajina plná motorek
    Na motorce jezdím pořád, jel jsem na ní v pátek, jel jsem na ní v neděli - jen v sobotu ne. A to byla chyba. Bylo mi to hodně líto, že jsme jeli s Ljubou autem do Zvole!
    To se jede od Zbraslavi podél řeky do Vraného po úzké silničce přes Jarov, a najednou proti nám džíp či náklaďáček zřetelně vojenského původu s americkou vlajkou a za ním někdo na motorce, na harleyi. Tím to začalo. Ze zatáčky se vynořovali noví a noví motorkáři. Zastavili jsme, já vystoupil a co mi zbývalo jiného, než mávat!
    Nebyl to sraz harleyistů, protože tu a tam se mezi harleye připletly i nějaké "pořádné motorky" (harleyisté mě teď budou kamenovat) a dokonce jsem zahlédl i chlápky na historických jawách. Bylo jich několik desítek, těžko odhadovat, ale sto jich bylo určitě a kdyby se u kázalo, že dvě stovky, nebudu překvapený.
    Jeli pomalu, nikdo nikoho nepředjížděl - a nikdo nepředjížděl je. Tím jak jeli pomalu, vytvořili za sebou docela slušnou kolonu automobilů - ale zkuste předjet na úzké silnici dvě stovky pomalu jedoucích motorkářů!
    Nakonec kolona přece jen přejela a Ljuba mi slíbila, že se mnou někdy na nějaký takovýhle výlet pojede. Odjeli jsme do Zvole, kde jsme celé odpoledne pracovali na domečku, hlavně uklízeli, protože v jedné jeho části nás čeká malování a kladení podlah. Vozil jsem na kolečku haraburdí do kontejneru... a z krajiny se ozýval hukot motocyklových motorů. Byli všude kolem, motorkáři, jako když se někde rojí včely, tak sem tam nějakou tu zatoulanou dělnici uvidíte. Říkal jsem si v tu sobotu,m že až sem pojedu v neděli na Sůze, nebude po nich památka.
    Přesně tak se to přihodilo.

    PSÍ PŘÍHODY: Když dáma nemá náladu
    V sobotu jsme pracovali ve Zvoli v našem domečku a Iris asistovala. Pro pejska to není nejzábavnější zaměstnání a marno jí vysvětlovat, že i my bychom daleko rádi jezdili s ní po volné krajině přírodou!
    Odpoledne bylo nutno zaskočit za přáteli něco vyřídit. Žijí nedaleko, v Olešku. Nejen že mají psa, oni mají pět psů, pět, ale malinkých, psici a čtyři pejsky. Psici zavřeli domů a pejskové zůstali venku. Iris se chovala velmi spořádaně, jak se slušní dámě na návštěvě. Jeden sice za ní chodil a nadával jí, ale pak ho to omrzelo a přestal ňafat. Iris objevila zapomenutou psí hračku (zahrada je jimi poseta, jak jinak, když tam žije pět pejsků) a zaměstnala se, zatímco jsme seděli pod vysokánským kaštanem a probírali s pány domu a pány pejsků radosti si strázně světa.
    Pak jsem se musel zvednout, šel jsem pro něco do auta a jak jsem se vracel, pejskové mysleli, že jsem nová návštěva a začali štěkat a jeden zaštěkal na Iris a to právě byla ta chybka.
    Už toho bylo dost, pomyslela si Iris. A ještě - jak by se zachoval Bart?
    Takhle!
    A vyjela po ňafajícím pejskovi a popadla ho za krk.
    Byla to soft akce a trvala vteřinku. spíš to bylo varování,než cokoli jiného, ale i tak - Iris dala najevo, že si do polívky foukat nenechá. Což se na vlastní kůži o půl hodinky později - už venku, na procházce, přesvědčil jeden volně ložený, přidrzlý kokršpaněl, když se k ní přiblížil v úmyslu zjevně nemravném. Dámy, když nemají náladu, je lépe nechat na pokoji.