2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 9.8. 2005,
  • Írán obnovil činnost v jaderném provozu na zpracování uranu
  • Klaus si pozval Bublana a znovu požádal vládu o vysvětlení CzechTeku
  • Začal audit obsazování vedoucích funkcí na Nejvyšším státním zastupitelství
  • Údajně je 22 státních zástupců, kteří za komunistů aktivně pronásledovali disidenty
  • Paroubek v BBC vytkl Bublanovi, že podcenil politické důsledky akcí kolem CzechTeku
  • Druhým Paroubkovým kandidátem na ministra kultury je herec Vítězslav Jandák
  • Míra nezaměstnanosti se v červenci podle očekávání zvýšila na 8,8 procenta
  • Svoboda a Snopková si stěžují na odsouzení u Nejvyššího soudu
  • Počasí v Praze: oblačno, skoro zima, občas déšť

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Hledání zákona
    Iniciativa ministra vnitra Františka Bublana by se dala charakterizovat slovy „já nic, to nedostatek zákona“. V tomto smyslu se dá s porozuměním vnímat poznámka Václava Klause v jeho posledním dopisu ministru vnitra, že hledání nového zákona je odváděním pozornosti. Jistě by to platilo, kdyby byl Bublan jediný, kdo by si přál nový zákon, na míru šitý akcím typu CzechTek. Problém je v tom, že letošní CzechTek nebyl jedinou problematickou akcí tohoto typu. Ne nadarmo už před třemi léty Přemysl Sobotka načrtnul obrysy zákona, který by mohl legislativní vakuum zaplnit.

    Ministr Bublan přišel zatím jen s mlhavou představou o změně zákona o obcích nebo zákona o shromažďování. Posílení pravomocí obcí je očividně sympatičtější projekt, než regulace práva občanů shromažďovat se. Do konce srpna by mohlo vzniknout něco určitějšího. Je to zároveň i příležitost pro občanskodemokratickou opozici, aby se očistila od tachovského bláta. Svázanost s anarchistickými a aktivistickými skupinami je jí jistě nepříjemná. I na prezidenta Klause se lepí lidé, s nimiž by tenis hrát nešel. Náznak pozitivního myšlení ve smyslu „právo a pořádek“ lze vystopovat v poznámce předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého, že by se o změnách příslušných zákonů mělo uvažovat. V jakém směru? Především by měl být u každé akce hromadného charakteru identifikovatelný odpovědný organizátorský tým. Na tom by se mohla vláda s opozicí shodnout, aniž si jeden nebo druhý zadal.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Je to pravda? Není to pravda?
    V psích příhodách uvádím povídání pod stejným názvem. Není to přehmat. Nejdřív jsem si totiž napsal onu neuvěřitelnou psí příhodu a pak teprve jsem si vzpomněl na tuhle historku, kterou prý někde - kdysi - vyprávěl Werich.
    Stalo se v jedné rodině, že chovali drůbež. Paní si usmyslela, že upeče kachnu. Chytla ji, zabila, oškubala a už byl večer, tak ji dala do ledničky, že ostatní úkony provede nazítří.
    Pán nebyl doma. Pán byl v hospodě. Pán se v hospodě trochu prdnul, jak už to pánové v hospodách dělávají. Vrátil se domů podroušen, pozdě, paní už spala. Pán se podíval do ledničky, jestli tam není něco k snědku. Kouká - a z ledničky na něho koukala kachna.
    Ona ji ta paní málo zabila a jak ji dala do ledničky, kachna se tam vzpamatovala a ožila.
    Pán tedy vytáhnul kachnu z ledničky. Kachna capkala po podlaze a bylo vidět, že jí je zima, jak byla chudák oškubaná. Pánovi se jí zželelo, svléknul pulovr, obléknul kachnu do pulovru a šel spát.
    Spal a spal spánkem opilcovým, až ho ráno probudil jekot a temný pád:
    Paní šla do kuchyně a v kuchyni se špacírovala kachna v pulovru!
    Je to pravda? Není to pravda? O nic víc pravda nepravda, jako příhoda o maltézáčkovi, kterou vyprávím v psích příhodách.

    PSÍ PŘÍHODY: Je to pravda? Není to pravda?
    Některé historky znějí neuvěřitelně. Natolik neuvěřitelně, že se asi stát musely, protože by si je těžko někdo vymyslel. Tuhle mi vyprávěl přítel Zhouf.
    Přátelé jeho přátel chtěli mít zvláštního psa, jakého má málokdo. Koupili si za drahý peníz maltézského pinče. Malézáček se kolem nich pořád motal, dávali na něho pozor, aby na něho nešlápli a on si o to koledoval.
    No, nešlápli na něho.
    Jenomže jednou, když otevírali ledničku, maltézáček se náramně zajímal o to, co je uvnitř a paní ho odháněla a jak ho tak odháněla, bum, vypadla půlka mraženého kuřete maltézáčkovi na hlavu a bylo po maltézáčkovi.
    Rodina zaplakala a aby zahnala žal, opět uchopila drahý peníz a koupila dalšího maltézáčka. Když šla paní do lednice, maltézáčka uvazovala k topení. Jenže ho neuvazovala, když šla rodina na procházku. Rodina šla, maltézáček capkal vzadu a najednou pán kouká a volá:
    "Podívejte, děti, káně lesní. Něco nese. To bude kořist."
    "Ale ne, tatínku. To není kořist," volaly děti. "To je náš maltézáček Pepa!"
    Je to uvěřitelná historka? Nebo není uvěřitelná? Jenom mi připomněla historku, kterou uvádím v rubrice Rodina a přátelé.