2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 5.8. 2005,
  • Zavahrí, druhý muž al-Kajdá, varoval Velkou Británii a USA před dalšími útoky
  • Policie zřídila zvláštní tým, který se zabývá postupem policistů proti CzechTeku
  • Senát posvětil jmenování Formánkové ústavní soudkyní, bude jmenována již dnes
  • Podle Paroubka způsobili účastníci CzechTeku majitelům pozemků statisícové škody
  • Ombudsman Motejl prošetří postup policie a dalších orgánů v souvislosti s technoparty
  • Obvinění Kulínského bylo zpřísněno, dvě dívky utrpěly těžkou psychickou újmu
  • Senát odmítl novelu církevního zákona a vrátil ji do Poslanecké sněmovny
  • Počasí v Praze: oblačno, relativně teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jsme tu, Zn. Všichni
    Jsme tu, čilí, odpočatí a činorodí, to je hlavní smysl inzerátu, kterým se Občanská demokratická strana přihlásila po prázdninové odmlčce k životu. Politická prohlášení mají jednu zajímavou vlastnost. Kdyby měly tisíc a jednu stranu moudrého textu a na straně 812 byla jednořádková piškuntálie, všichni budou omílat a rozebírat onu piškuntálii a zbytkové moudro ustoupí do pozadí. Takže evokace dvou démonů minulosti, Husáka a Jakeše, v souvislosti s Paroubkovou vládou, se bude teď připomínat, jako se připomíná Topolánkův úletný výrok o noci dlouhých nožů, která nastane, až Občanští demokraté vstoupí do Strakovy akademie.

    Inzerát je směrován jednak na veřejnost, jednak do stranických řad. Ty byly zneklidněny bohorovnou ztučněností vedení strany, z doby, kdy Grossova aféra měnila sociální demokracii ve sněhuláka na Sahaře. Bohorovnost to byla pošetilá, jelikož sněhulák tál nikoli proto, že by občanskodemokratické ideje měly tak vysokou kalorickou hodnotu. Tál proto, že zatápěl sám sobě.

    Jsme tady a hodláme do toho šlápnout, oznamuje inzerát stranickým řadám. A voličům připomíná všechny hlavní hříchy sociální demokracie, některé skutečné, závažné, jiné diskutabilní.

    Krach pokusů o důchodovou reformu je bezpochyby hlavní hřích Paroubkovy vlády. Lidsky lze pochopit, že se jí nechce rok před volbami otevírat téma sice závažné, avšak běda nepopulární. A právě Paroubek má svůj populimetr vždy při ruce a jakmile se změní vítr, hned kouká, kam se postavit, aby mu plášť tvořil heroickou figuru Muže Který Se Nebojí. ODS sice propásla příležitost, když Paroubkovi neomáchala nos v louži nepravdivých a zavádějících výroků, kterou si pod sebe nadělal, ale je rozhodně správné, že hřích připomíná aspoň v inzerátu. Poněkud lichá je výtka, že Paroubek hledí na preference. Bodejď by nehleděl, když mu rostou! Nicméně i něco přirozeného a lidského lze vhodně prohlásit za chybu a je tudíž přirozené a lidské, že to ODS udělala.

    Aktuální inzerát je jen jakýsi předkrm. Hlavní chody by se měly servírovat až nedlouho před volbami, v druhém kvartále. Modrá šance byla upozaděna a prohlášena za podklad k diskusi poté, co z ní začali sociálnědemokratičtí vrabčáci vyzobávat rozinky. Po této zkušenosti bude ODS opatrná, aby vykládala všechny karty na stůl. S něčím pozitivním ale přijít bude muset i v mezidobí. Až na toho Husáka a Jakeše není v aktuálním inzerátu nic, co bychom už nevěděli a neslyšeli.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - rock´n roll
    V padesátých létech mi bylo pět až patnáct let. Ale už v raném věku jsem - aspoň trochu - s muzikou přišel do styku. Myslím tím muziku pro mladé srdce, nikoli tedy klasiku devatenáctého století, kterou si přehrával na gramofonu můj otec.

    Časově to nedovedu zařadit. Jistě jsem byl kluk školní docházkou povinný, když jsem se dozvěděl o existenci americké úpadkové hudby. Dozvěděl, to znamená dočetl: v novinách otiskli fotografii zloducha jménem Bill Halley, jak hraje na kytaru - opřen o paty a temeno, v mostu! U fotky komentář v tom smyslu, že americká úpadková hudba připravuje mládež k imperialistické válce proti táboru míru, nebo tak něco.

    Co se vysílalo v oficiálním rádiu si moc nepamatuju. Jako hity byly považovány písničky Kristýnka, Plují lodi do Triany (?) a Cestář. Hlavním zdrojem hudebního potěšení bylo tehdy rádio, zvláště pak vysílač zvaný Laxík. K občasnému zachycení byl taky vysílač pro americké vojáky v západním Německu. Poslouchání Laxíku bylo spojeno s útrapami - Laxík se dal chytit na střední vlně a signál byl velmi kolísavý a zachrchlaný.a
    Někdy na sklonku padesátých let se v Praze dal koupit první rock´n roll na desce! Na Příkopech tehdy stála dřevěná budova, spíš pavilon, a v ní bylo maďarské kulturní středisko. A tam za desetikorunu prodávali desku se skutečným autentickým rokáčem! Vystál jsem si frontu a desku si odnesl. O něco později s e objevila deska s rokáčem v polském kulturním středisku. Ten maďarský rokáč byl jenom hraný, polský zpívaný, polsky. Písnička s e jmenovala nějak jako Arizona.
    Rokáč a jemu příbuzný boogie woogie byly samozřejmě přísně zakázané a nesměly se veřejně provozovat. Později, na začátku šedesátých let, když už jsem chodil tancovat, bylo přísně zakázané "volné držení partnerky", ale to už patří jiné epoše. Komunismus je tedy ve mě zakotven ve spojení s buzerací kolem hudby. Přiznám ale, že jsem po mnoha letech s úžasem zjistil, že rokáč to neměl lehké ze začátku ani v Americe padesátých let, i když, dovedu si představit, úroveň tamní buzerace byla zcela jiného řádu, než u nás.

    PSÍ PŘÍHODY: Irando Lotrando
    Jak známo, loupežník Lotrando přepadal pocestné. Dnes se tomu bohunelibému řemeslu věnovala Iris za Bartovy asistence. To šla paní po cestě a nesla si dvě tašky s nápisem Albert. Irando si ji vyčíhala, šikovně ji oběhla a pěkně odzadu, tedy po loupežnicku ze zálohy, se začala zajímat o obsah těch tašek.
    Přísně jsem na ni křikl a to přilákalo Bartovu pozornost. Bart ví, že když jsem přísný, je nějaká legrace a chce se taky zúčastnit. Křikl jsem ještě přísněji a to znásobilo atraktivitu obou tašek.
    Paní se tomu smála.
    "Nezlobte se, že vás ta pakáž obtěžuje," omlouval jsem se.
    "Však ona by mě obtěžovala víc, kdybych v těch taškách nesla něco jiného, než v jedné bačkory a v druhé trička a zimní čepice!"
    Iris je Lotrando začátečník. Lotrando pokročilý dobře ví, který dostavník veze soldáty s nabitými puškami a který plukovní kasu.