2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 25.7. 2005,
  • Výbuchy v Egyptě si vyžádaly nejméně 88 mrtvých, zranily 160 až 200 lidí
  • Ministr Pavel Dostál v neděli ráno podlehl po téměř ročním boji rakovině
  • V noci na neděli se z Egypta po sobotních atentátech vrátila stovka turistů
  • Po teroristických útocích v Egyptě naváže BIS styky se státy severní Afriky
  • Dostálova bezpartajní náhradnice Hamplová bude v PS podporovat vládu
  • V Praze během víkendu proběhlo úspěšně protipovodňové cvičení
  • Dodávka narazila do stromu - dva mrtví a dva těžce zranění
  • Počasí v Praze: oblačno, postupné oteplování

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Pravý důvod k pýše
    Čistě technicky vzato, dopadlo pražské protipovodňové cvičení v základních parametrech velmi dobře. Dva a půl kilometrů zábran bylo postaveno za třetinu potřebné šestatřicetihodinové lhůty. Také kompletace se zdařila, přinejmenším z pohledu přihlížejícího Pražana. Impozantní je uzávěra ústí Čertovky do Vltavy, právě tato partie jistě byla jedním z nelehkých oříšků, jež museli projektanti díla rozlousknout. Pražané mají v dobré paměti, jak se hliníkové bariéry osvědčily při povodních v srpnu 2002 a je třeba jen vyjádřit politování, že to, co stálo v Praze o víkendu, tam nemohlo stát o tři roky dříve.

    Při pohledu na monumentální rozsah zábran přihlížejícího napadne, zdali to někdy bude zapotřebí. Nicméně, jakmile jsou ochranné prostředky k disposici, odpovědné vedení města je povinno je obstarat, přichystat a také prověřit, tak, jak se to stalo o víkendu. Je tedy dobře, že se cvičení konalo, že proběhlo bez zmatků a konfliktů. Pokud si někdo stěžoval na "nedostatek informací", musel si sedět na uších, protože při cvičení se prověřil i městský pouliční rozhlas.

    Magistrát si tímto výkonem udělal u veřejnosti dobré oko a bezpochyby bude vystaven podezření, že právě to byl hlavní "smysl cvičení", řečeno vojenskou hantýrkou. Veřejnost viděla, že zábrany existují a dají se v limitu postavit. Nicméně až povodeň by prověřila, že opravdu fungují. Ta možná nepřijde nikdy, nebo až za padesát let, nebo za sto. Projekt počítá s pětisetletou vodou. V tom tkví ošidný bod celé věci. Teď totiž půjde o to, aby systém byl trvale držen v použitelném stavu po dlouhá léta, doslova desetiletí, když už si netroufnu dohlížet za limit stovky let. Na této práci nebude nic velkolepého na pohled, nic, čím by se magistrát mohl chlubit. Uzávěra Čertovky, to je pýcha. Ale zřízenec, který jednou za rok natře ochrannou vrstvou gumová těsnění, a bude to dělat v roce 2050 i v roce 2100, ten se do zpravodajství nedostane. Pokud magistrát skutečně zajistí trvalou údržbu a trvalou provozuschopnost komplexu (nepatří do něho jen hliníkové moduly, ale i technika a také lidé, schopní moduly sestavit a upevnit), pak teprve to bude důvod k obdivu a pochvale. Na pochybnosti máme právo právě po zkušenostech z roku 2002. Tehdy neselhala jen technika ochrany metra, ale hlavně lidský faktor, tedy odpovědnost lidí, kteří měli zabezpečení kontrolovat a prověřovat. A to, že právě jim se nic nestalo a je ticho po pěšině a nikdo za nic nemůže, v nás budí pochyby nad tím, co se stane s funkčností protipovodňových zábran v toku času, až řeka tiše poplyne a příroda bude trpělivě čekat na to, aby nás zase přistihla s rukama v kapsách.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Povodňové cvičení
    Dva a půl kilometru hliníkových zábran vyrostlo v Praze po obou březích Vltavy při protipovodňovém cvičení. Objeli jsme si je s Ljubou a Annou na kole.
    Je to velkolepé dílu, dva a půl kilometrů zábran, postavili je za 12 hodin, všechna čest. Dopustím se tedy něčeho nečeského a budu chválit! To s e u nás nenosí, neboť povinností novináře je konstatovat, že je všechno špatně, ba dokonce, že je všechno ještě hůře.
    Jeli jsme tedy kolem těch zábran. Konstatování první: i policajti byli vlídní a nekušnili, když jsme u výjezdu zpod Jiráskova mostu i s koly bariéru přelejzali.
    Konstatování druhé: je zajímavé, jak nás oči klamou. Například Janáčkovo nábřeží vypadá jako rovné a je ve skutečnosti do konce směrem k mostu Legií.
    Konstatování třetí: Nevíme, kde nasosává Čertovka vodu! Až pak jsem zjistil, že je přiváděna rourou od Dětského ostrova, to je opravdu hodně daleko, až za zmíněným mostem Legií.
    Konstatování čtvrté: Lidi jsou závistivé bestie a byli jsme u toho, kdy se lidi radovali, že dům Mládkové, tedy Sovovy mlýny, není chráněný. Vysvětlení pro nezasvěcené. Mládková je paní, která žila většinu života v Americe, s manželem tam nadělala jmění a místo aby ho rozfofrovala, nakoupila obrazy, zvláště pak Františka Kupky, a věnovala sbírku svému národu. Ta je umístěna v řečených Sovových mlýnech. Něco takového Češi těžko snášejí, však taky pan Knížák kvůli tomu skáče dva metry padesát do vzduchu. Takže: ať si ta Mládková svůj barák ochrání sama. Bariéra je tudíž vedena za Sovovými mlýny, přestože je kolem nich zeď a ta by se snadno dala do ochrany zabudovat. Ať žije uprděná česká mrzkost.
    Konstatování páté: zajímavé je řešení ochrany jádra Kampy, kde jsou dvojí bariéry, jedny nižší, druhé vyšší, ta nižší u řeky, vyšší na náměstí, takže celá pravá strana náměstí je víc ohrožena, než levá. Asi to má nějaký technický důvod.

    Konstatování šesté: Vypadá to všechno dobře, ale stejně bych si moc přál, aby se to nikdy nemuselo vyzkoušet, jak to funguje. Není o co stát. Povodeň je hnusná.

    PSÍ PŘÍHODY: Jak se vyhnout blamáži
    Nebráním se podezření, že jednám jako strýc Podger, ten potrhlý poděs z románů J.K.Jerome. Bart dbá mnohem víc na svou důstojnost. Nesnese, abych se mu pro jeho podgerovství posmíval. Ale i on JE Podger, a bude hůř!
    Viz příhodu ze včerejška.
    Vraceli jsme se z procházky vyhlídkovou ulicí Mrázovka. Po pravé ruce jsem měl zábradlí, za ním svah vedoucí k Bertramce. Je pokrytý vysokými stromy. Bart se zastavil, podíval se vzhůru, naježil se a začal burácivě štěkat.
    Podíval jsem se nahoru, jestli tam nesedí veverka nebo kočka. Nesedělo tam nic. Nad námi byla lampa, v tu dobu samozřejmě zhasnutá, tedy temný tvar v koruně stromu.
    "Barte, nic tam není, nedělej tu kravál," napomenul jsem ho.
    Ohlédl se po mně, pak se podíval nahoru. To asi byl ten moment, kdy si uvědomil, že šlápnul vedle a jedná jako Podger.
    "Tak pojď," vybídl jsem ho.
    Jenže Bart nehodlal na sebe převzít roli Podgera.
    Popošel o kus dál, díval se nahoru z jiného úhlu a štěkal ještě víc. Nic tam nebylo. Díval jsem se velmi pozorně. To jenom Bart mě chtěl utvrdit, že má pravdu, že štěká důvodně a že hanba je na mně, protože to nevidím.
    Co? Kdybych se ho na to zeptal, odpověděl by se záhadným výrazem ve tváři:
    "Tys to opravdu neviděl, pane? Tak to je s tebou opravdu moc špatný!"