2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Sobota-neděle 16.-17.7. 2005,
  • Pákistánská provincie schválila zákon o dodržování práva šaría
  • Paroubek se s hejtmany o tvorbě sítě nemocnic dohodnout nedokázal
  • Premiér ale "dohlédne" aspoň na zdravotnictví Prahy a Středočeského kraje
  • Parlamentní strany se neshodly na důchodové reformě, pouze na její nutnosti
  • Armáda se definitivně rozhodla pro nákup terénních nákladních automobilů Tatra
  • Zaorálek chce diskusi o EU v zastupitelských sborech, nikoliv jenom s Klausem
  • Euroústava je v Praze k dispozici - s textem obráceně a stránkami od konce
  • Přestaly vysílat televizní stanice TV Praha a TV Hradec Králové
  • Počasí v Praze: krásné, vlahé, inu letní

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Hrátky s čertem
    Premiér Jiří Paroubek pojede o víkendu na Vysočinu za Milošem Zemanem, svým předchůdcem na postu ministerského předsedy. Cestu předcházejí více či méně divoké zvěsti. Například ta, že se Gros chce omluvit za zkaňhanou prezidentskou volbu. Mlhavé fámy předestírají jakýsi projekt vtažení Zemana do předvolebního boje na straně sociální demokracie.
    Návštěva starého harcovníka nemusí být nutně škodlivá a v jistém, ohledu může přinést i užitek, ostatně jako každá konfrontace.
    Je ovšem víc než pochybné, že by Zemanovo "vtažení" přineslo víc užitku, než škod.
    Vtažení Zemana totiž znamená riziko vtažení odpudivých figur, kterými se Zeman obklopil. Právě tato tlupa pod jeho taktovkou přivedla do řad stoupenců soc dem voliče, kteří by "normálně" volili komunisty a sládkovce a řekli si, že"tenhle člověk stojí za podporu". Stojí Paroubkova (vlastně stále ještě nominálně Grossova, jakkoli to zní směšně) sociální demokracie o návrat této "podpory"?
    Vize, s níž Paroubek jede na Vysočinu, je pochopitelné ,je to vize Zemanova volebního vítězství a vstupu do Strakovy akademie, sídla vlády, předním vchodem. Bohužel je to zároveň vize Bambergu, vize estébáckých poradců, vize Kavana a jeho pravé ruky, z níž se vyklubal korupčník a strůjce vraždy, vize prudce se zhoršujících mezinárodních vztahů, vize třikrát zahajované stavby "dálnice do Ostravy", kde se korupci "nepodařilo dokázat". Navíc, Zeman ve své knize pamětí ukázal, co je on za ducha, co on je za myslitele. Magie jeho moudrého pohledu by neměla zastřít fakt, že je to chrapoun opírající se o sobě rovné. Paroubkovi se nyní daří vyzvedávat sociální demokracii z hlubiny, kam ji dokopal právě Zeman svou škůdcovskou činností, v níž mu jeho spřeženci vydatně pomáhali. Strana má šanci se stát moderní stranou s velkým nábojem přitažlivosti pro činorodé, inteligentní lidi se sociálním cítění. Ostatně, mnoho jich je mezi zklamanými příznivci někdejší Čtyřkoalice, kteří dnes nemají koho volit a sní o jakési iluzi vzniku nové liberální strany. Ti by mohli sociální demokracii podpořit v situaci, kdy opravdu už není žádná jiná volba, protože v úvahu připadají jen komunisté (a ti v úvahu nepřipadají), lidovci se vším, co lidovci znamenají, a ODS, která vede systematickou protievropskou politiku a tím zasazuje mocné rány základním zájmům naší země.
    Podpora z této strany ano, ale bez Zemana.
    Paroubek by si měl uvědomit, že námluvy na Vysočině jsou hrátky s čertem a že jed za člověkem, který v zájmu svého ega nejednou poskytl sociální demokracii medvědí služby.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Premiér Paroubek to zařídil
    Nebude to o politice. Bude to o billboardech podél dálnice D1. Ty se vysmívají Paroubkovi coby muži odpovědnému za to, že je dálnice taková, jaká je. Upřesním. Dálnice je stará - více méně, ona se dlouho stavěla a během stavby se na dokončených úsecích se jezdilo (jako po dálnici do Hradce, která utkvěla na mrtvém bodě kvůli skupince ekologických fanatiků, kteří sabotují její dostavbu a stát je neschopný proti tomu něco udělat).
    Nicméně Paroubek je premiér nyní a nyní jezdíme po dálnici a ta je v děsném stavu a denně jsou tam nehody a zácpy a probíhají tam příšerně pomalé a jistě že i předražené (jak to tak bývá) opravy. Proto ty billboardy. Podrobnosti i s fotkou mají kupř. na iDnesu.
    Je to zajímavá novinka. Začalo to "styděním za premiéra", to byl Paroubkův nejapný předchůdce Gross, který také díky posměšným billboardům propadl až na samo dno směšnosti a dnes by mohla sociální demokracie vyvěsit billboard na Lidový dům STYDÍM SE ZA SVÉHO PŘEDSEDU. No a teď je to cílený politický billboard. Není jediný, na cestě mezi Prahou a Humpolcem jsem před třemi nedělemi zahlédl, myslím, tři kusy. Ale hned jsem si jich všiml a utkvěly mi v paměti. Funguje to výborně. Kdybyste si vzali do ruky transparent a šli protestovat před úřad vlády, dohromady si toho nikdo nevšimne. Této akce si všimnou postupem času statisíce lidí.

    A teď - po vzoru Miroslava Macka: vsaďte se, že - pokud akcí tohoto typu bude přibývat - si naši politici všimnou, že "na Západě" jsou billboardy kolem dálnic zakázané?

    Mimochodem, informace o dálnicích a rychlostních komunikacích v ČR získáte zde, na serveru dalnice.com.

    PSÍ PŘÍHODY: Ema hraje fotbal
    V rodině máme už nějakou dobu dalšího pejska. Je to fenka hladkosrstého foxteriéra a jmenuje se Ema. Když se řekne foxteriér, vytane mi na mysli slovo rapl. Ema se nesnaží mě o tuto asociaci připravit. Je jí pět měsíců a chová se úměrně věku i úměrně svému rodu.

    Nicméně i ve svém raplovství dokáže vyvinout značnou míru racionality. Jak s tím fotbalem. Dva chlapečkové hrají fotbal s míčkem z měkké hmoty, míčkem takové velikosti, že ho Ema dokáže vzít do huby. Chlapečkové hrají, Ema běhá mezi nimi a překvapivě často se stane, že jim míček sebere.
    Čekal bych, že se Ema dá na úprk a oni že ji budou honit kolem baráku a nakonec to vzdají a Ema zaleze někam do kouta a bude tam míček hryzat. Kdepak Ema! Ta běhá,kličkuje mezi chlapečky, kličkuje s úžasným přehledem, má je oba v merku a úspornými pohyby dokáže změnit směr, zastaví se, pak se otočí, na tuhle taktiku nemají chlapečkové protitaktiku. Hodinu by mohla běhat mezi nimi a to by nebyla zábava. Takže Ema míček odloží, chlapečkové do něho kopnou a hra začíná nanovo.
    Pro Emu ten míček není kořist, nesnaží se ho zmocnit a urvat pro sebe. Je to skutečně předmět hry a ke hře patří pravidla i hřiště. Toto ona sama pochopila ve svých pěti psích měsících.
    Leckterý člověk to nepochopí do lidské smrti.