2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 14.7. 2005,
  • Start raketoplánu Discovery byl kvůli poruše senzoru zrušen
  • Diplomacie potvrdila, že obětí teroristů v Londýně se nestal žádný občan ČR
  • Podle návrhu, který schválila vláda, by nájmy měly ročně růst o 9,3 procenta
  • Majitelem Vítkovice Steel bude ruská skupina Evraz, která nabídla 7,05 miliard
  • Lidovci na svém návrhu určení platů politikům zvláštním soudním senátem trvají
  • Ministerstvo obrany si bude možná dopravní letadla pronajímat od ČSA
  • Vláda odsouhlasila informační kampaň o Evropské unii za 60 milionů
  • Rozsudek nad Barkovou byl odložen na srpen
  • Počasí v Praze: krásně a teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: O nich bez nás
    Porada ministrů členských států Unie o protiteroristických opatřeních se konala bez českých ministrů. Ministr vnitra František Bublan ani ministr spravedlnosti Pavel Němec nepokládají mezinárodní teroristickou agendu za natolik závažnou, aby se obtěžovali účastí na schůzi.Bylo by dobré, kdyby veřejnosti vysvětlili, jaké vnitrostátní priority měly přednost před úkolem zajistit bezpečnost obyvatel kontinentu za současné situace. A ta je jasná. Nedávné útoky "představují popření všeho, co EU představuje," charakterizoval ji britský ministr vnitra Charles Clarke.

    Zvláště od ministra Bublana je tato absence krajně nešťastný krok. Připomeňme, že právě on byl v nedávné době předmětem útoků ze strany opozice ve věci odposlechů. Kontrola elektronických komunikačních prostředků se nyní stává jedním z nejzávažnějších témat dne. Jak to udělat, aby byla účinná a přitom aby se týkala jen teroristů a nezatěžovala životy občanů? Poněkud znepokojivá jsou například slova slovenského ministra spravedlnosti Daniela Lipšice: "Mám-li si vybrat mezi ochranou osobních údajů a lidského života, pak si vždy vyberu účinnější a důraznější ochranu nevinných lidských životů," řekl doslova. To je velmi diskutabilní formulace. Jednání o bezpečnostních krocích se od madridského vraždění pomalu táhne, londýnské bomby je urychlí. Až se občané na ně budou Bublana tázat, on odpoví: "Nevím. Já tam nebyl."

    RODINA A PŘÁTELÉ: Ostravak bloguje
    Zkušenějším brouzdalům po internetu neuniklo, že se na netu objevil už před několika lety útvar, jemuž se říká blog. Je to něco jako internetový deník jedné konkrétní osoby. Konec konců, moje Hyena je taky takový blog, jenže vznikla dřív, než se tomu říkalo blog. Onehdy mi poslal svoji knížku Ostravak. Měl jsem z ní radost, protože vyprávění "o jednym cypovi z Ostravy" patří k tomu nejlepšímu, co na našem webu je.
    Ono totiž nejde jen o to, že je to psáno tou úžasnou ostravskou - co je to? Čeština? Moravština? Ostravština je to! Ostravak dokáže vyprávět o těch nejobyčejnějších věcech... já vám to ukážu, co tam namátkou měl, když jsem psal tyto řádky. Cituji z povídání o tom, jak byl na chalupě a sekačkou tam sekal trávu:
    Dal sem sy pauzu a šel sem se do chajdy uklidniť a najsť cosyk proti slunku, bo mě jaksyk začinal paliť řbet. Naša familija asy moc něvěřy minysterstvu zdravotnictvi, že slunko zabija, bo sem nic něnašel. Prolez sem aji šopu a v rohu sem našel kališek s napisem Nubian. Kura, to se už něvyrabi, no ni? Faktor dvě, tuž to je idealni na dněskaj. Akurat mě trošku zněklidnil rok spotřeby 1987. Chvilu sem rozvažoval, ale lepši než špilku do ucha, tuž sem se tym napatlal.
    A tak dál, jen to bych chtěl vědět, jak může dělat opravy chip? Já na to mám udělátor opravátor, jenže ten chytá chibi jenom v koretňý češtině, kdežto z hantecu jakéhokoli druhu si zoufá (nezoufá, snaží se hantec likvidovat a zlobí se, když napíšu v prdely).

    Uzavřu: Ostravski Ostravak píše výborně a jeho knížka Denik Ostravaka je v žebříčku prodávaných knih koncem června na třetím místě po Pratchettovi a Danovi Brownovi. Tak dobry, Ostravaku, dělaš fakt dobrou fachu, jen davej pozor na Nubiana rok vyroby 1985, aby tě neslezla koža, děti by se ťa bali.
    Tady je informace, kde se knížky (už jsou dvě!) dají koupit.

    PSÍ PŘÍHODY: Není myš jako myš
    Občas věnuji tuhle psí rubriku i jiným zvířatům, než jsou psi. Ještě nikdy to nebyly myši. Nu, toto je premiéra. Ne snad, že bych myši přehlížel, ale prostě proto, že s nimi nepřijdu do styku. U sousedů žije tolik koček, že se myši přestěhovaly jinam a nebydlí u nás, přestože se Bart a Iris poctivě snaží kočičí pokojení pronásledovat a pokud možno vyhubit.
    Byli jsme na návštěvě. Dům za Prahou, les nedaleko, pole nedaleko. Do sklepa vede okénko zvané světlík, chráněné mříží. Občas mříží propadne myš a zůstane vězet v malé prostoře před sklepním oknem. Momentálně byly ve světlíku myši tři. V domě přebývají krom jiných bytostí i chlapečkové. Nabídl jsem se, že myši pomůžu vylovil, odchytit a vypustit do přírody. Chlapečkové byli nadšeni.
    Vzal jsem si pracovní rukavici, což byl,jak se brzy mělo ukázat, šťastný nápad. Myši jsem hodlal přemístit do plastového kbelíku. A teď jsem, u jádra věci.
    Myši byly tři, jak jsem už uvedl. Dvě se choulily v koutě světlíku a podařilo se mi je po jedné lapit dřív, než by řekl "několik ševců". Ale ta třetí, to byla nějaká statečná myš. Ta se rozhodla, že se chytit nedá a proměnila se v cosi, co se podobalo kuličce rulety těsně po roztočení stroje. Kmitala sem a tam a já se bál. že proskočí oknem a vletí dovnitř a to pak narazím na něco horšího, než je rozlícená myš, totiž na rozlícenou paní domu.
    No, trvalo to "mnoho ševců", myš jsem nakonec taky lapnul a chlapečkové mohli odnést kbelík do pole, kde ho vyklopili a myši se vrátily na svobodu. Obávám se, že právo na hrdinské vyprávění doma má jenom jedna z nich.