2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 24.6 2005,
  • Ondřej Neff s Krbulkou byli na dovolené
    a těší se na shledání se čtenáři.

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: O zdravém rozumu
    Kdo má mít právo na byt po zemřelém? I takovou otázku řešil ústavní soud. Řešil až vyřešil:
    právo na byt po zemřelém mají mít blízcí příbuzní, kteří s nebožtíkem byt sdíleli a měli s ním pevnou vazbu. Kupříkladu vdova po zemřelém. Nebo jeho děti. Nikoli však - jak tomu bylo v konkrétním případě který řešil ústavní soud - vnučka po zemřelém, která v bytě nežila.
    Chtělo by se říci, že to bylo vítězství zdravého rozumu. Jenže nějak to nejde ze rtů. Zdravý rozum by napovídal, že majitel domu by měl mít zájem na tom, aby v jeho domě, v jeho bytě, žil nájemník a platil mu činži. Proč tedy tahanice se soudy nižší a pak vyšší a pak nejvyšší instance, až nakonec kauza zcela banální doputuje na soudní nebesa, k soudu ústavnímu? Protože existuje cosi, čemu se říká regulované nájemné. Toto "cosi" vytvořilo speciální kategorii bytu. Komu by se chtělo platit víc, když může platit méně, třebaže pro majitele bytu neplatí žádné regulované "opravné střechy", například? Právě toto, co je proti zdravému rozumu, žene kauzu více méně banální k ústavnímu soudu. Ústavní soud ostatně vyjádřil svůj názor na regulované nájemné. Ne, že je proti zdravému rozumu, ale proti ústavě. Jenže se nic nestalo a regulované nájemné vesele vytváří absurdní situace dál. Což je absolutně proti zdravému rozumu.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Chrousti
    Navazuji na vzpomínkový cyklus na dobu mého dětství, jak se zachovala v děravém sítu paměti.
    Za chvilku budou prázdniny. Moje vzpomínání na prázdniny je neodmyslitelně spojeno se sbíráním chroustů. Už léta letoucí jsme neviděl brouka zvaného chroust - teď na výletě do Francie jsem zahlédl cosi, co jsem se domníval, že by chroust mohl být.
    Připomenu, že chroust je brouk dosti veliký, s tvrdými hnědými krovkami. Živí se listím, jeho název snad pochází od chroustání. Byl tedy chápán jako bytost zlovolná, jako "škodlivý hmyz". Tenkrát byla příroda důsledně dělena na přírodu "škodlivou" a "užitečnou", přičemž "škodlivá" byla vystavena nelítostnému šikanování. Všechny šelmy byly vnímány jako "škodlivé" a samozřejmě i chrousti. Děti byly nabádány, aby chrousty sbíraly, tedy lapaly a zabíjely. Hnusno přiznat to, ale dělo se tak. Děti rády uposlechnou pokynu "znič toho" a "zahub ono".
    Chlapečkové letory zlobivé dělali s chrousty dvě alotria. Jednak házeli chrousty holkám do vlasů a radovali se, jak strašně holky vřeští. Bodejť by nevřeštěly, chudák chroust, zamotaný do vlasů, se chtě vymanit a protože měl ve svých nožkách dosti značnou sílu, dělal to vehementě a postiženou musely jeho únikové pokusy značně tahat.
    Druhá pochybná zábava se jmenovala "rádio". Chroust uzavřený v krabičce na sirky lomozil a bzučel a vydával zvuky.
    A pak najednou šlus a šmytec, chrousti zmizeli. Nevím, jak komu, ale mně se po nich stýská.
    Nestýská se mi po sviluškách ani jiných hmyzích hnusácích, kteří ubližují kytičkám, po všelijakých těch obalečích, likvidujících celá stromořadí kaštanů čili jírovců. Ale třeba se bude stýskat někomu, kdo bude za padesát let vzpomínat na "zlatá nultá".

    PSÍ PŘÍHODY: Vítáme vítáním
    Na návratech z ciziny je nejlepší psí vítání. Máme dvojí, ze strany Iris a ze strany Barta.
    Třebaže mě Iris uznává jako "skoropána", Ljuba je pro ni hlavní a základní a neopominutelná paní a proto ji vítá přednostně a ke mně se chová odměřeně. Jo, až budem spolu, to jí budu dobrej, potvoře! Ale neudělám to, že bych jí to vyčítal, věci jsou takové, jaké jsou a tak je to správné, jako je všechno správné v psí říši, i to, co nám může připadat nesprávné: je to správné, protože přirozené a nezáludné.

    Bart vítá mnohem přimočařeji a rozdílí přízeň rovnoběžně. Kdyby se nad námi vznášel ufoun na neviditelném ufu a sledoval scénu z ufí perspektivy, viděl by, jak nejdřív se zmítá plešatá postavička - to Bart vítá mě. Pak se plešatá postavička stabilizuje a začne se zmítat vlasatá postavička, to Bart vítá Ljubu.

    Etapa vítání trvá jen krátce. Pak už nastává všední život. Dej mi nažrat, pane, káže Bart. Házej mi míček, káže Iris. Dávám nažrat a kdybych dal stokrát, Bart by žral a žral, dokud by nepuknul. Dám mu tedy jenom jednou, žádný návratový nášup nebude!
    A Iris?
    Ta by se dokázala uběhat k smrti, ona, pro kterou třicetikilometrový běh je předvečeřová procházka!
    Tak dobře, Iris, hodím ti míček. Ale jenom stokrát, víc ani ťuk.