2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 25.5. 2005,
  • Polský poslanec obvinil Minsk z porušování práv polské menšiny v Bělorusku
  • Klaus pro německý Focus prohlásil, že nepřijetím ústavy EU se vůbec nic nestane
  • Miloš Zeman si myslí, že Gross by neměl být lídrem pro parlamentní volby v roce 2006
  • Nová adeptka na ústavního soudce v r. 1980 odsoudila hostinského za nadávky komunistům
  • Za vymáhání koncesionářských poplatků byla ČT mediální komisí vesměs pochválena
  • Rozloučit se Stellou Zázvorkovou se ke strašnickému krematoriu přišlo na tisíc lidí
  • Počasí v Praze: oblačný, už trochu teplejší den

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Postdemokracie a hodně křiku
    S nepříliš velkou dávkou fantasie si lze představit ranní poradu na Hradě, kdy si prezident Klaus svolá svoje věrné a položí jim každodenní otázku:

    "Tak koho si dnes znepřátelíme?"

    Přihlásí se Jakl s nápadem, že by to mohli být Američani, že se Bush při posledním setkání málo mračil. Klaus vrtí hlavou, že ne: Bush je pořád ještě dostatečně navztekaný. Byrokrati z Evropské unie, ti jsou jako hejno sršňů. Že by katolíci? Měli úmrtí v rodině, no, snad příští týden. Někdo navrhne disidenty. Klaus se rozzáří.

    "To je ono! Ty jsme si už dlouho nepodali k snídani!"

    A zrodil se útok proti "postdemokraům" a občanským iniciativám, útok, který bez prodlení přinesl ovce. Disidenti se ozvali a Klaus i nadále může zastávat tu pozici, jakou veřejnost oceňuje nejvíc, tedy velikána obklopeného štěkajícími nepřáteli.

    Ve skutečnosti to tak nebylo a z Hradu s dozvíme, že varšavské poznámky o "post-demokracii" jsou součástí neměnného, po léta pěstovaného páně profesorova náhledu na svět. Což jistě jsou. Klaus neměl nikdy sympatii ke speciálnímu statutu "občanských aktivistů" a to ho rozkmotřilo především s jejich patronem Václavem Havlem. Varšavské vystoupení tedy vskutku není nic nového v souboru postojů Václava Klause. Navíc, Klaus není zdaleka jediný politik a politický myslitel, který varuje před přemrštěným vlivem aktivistů na chod státu. Zde ale je třeba zvýrazňovat akcenty a držet se pravého významu slov. Přemrštěný, to neznamená jakýkoli, a pokud se hovoří o státu, není tím myšlena společnost jako celek. Z praxe západních demokracií jsou známy varovné příklady skutečně nemístného vlivu ideologických minorit na chod státu. Jako příklad za všechny uveďme, jak levicové aktivistické skupiny ve jménu ekologismu zasahují do energetické politiky států, a také - u nás je to obzvlášť bolestné a škodlivé - do výstavby dopravní infrastruktury.

    Je pochopitelné a čekalo se to, že se naši někdejší disidenti proti Klausovu vystoupení ohradí. Možná, že to nemuseli udělat tak brzy, byl by čas na rozvahu. Slova o diskreditaci, která znamená "přímý útok na základní principy demokracie, zaručené ústavou" jsou zřetelně přemrštěná a proto v důsledcích nejspíš kontraproduktivní. Diskutabilní je ale závěr otevřeného dopisu dvanácti někdejších disidentů. Smí se prezident vyjadřovat ke stavu společnosti nebo nesmí? Tyto otázky padají už v souvislosti s jeho extrémním postojem k evropské ústavě. Nesmí se kriticky vyjadřovat ani k míře vlivu nevládních organizací a aktivistických skupin? O tom diskutujme. Ovšem nepochybujme, že v diskusi se bude argumentovat i otevřenou občanskou zaujatostí, jakou projevoval v době svého úředního angažmá na postu hlavy státu Klausův předchůdce Václav Havel, tehdy ovšem z opačných pozic.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jak to ti zloději dělají?
    Ztracené klíče? Vydolování vložky? Pro zloděje by to byla otázka vteřin. Pro mě otázka titánské námahy. Přitom nejde o zámek trezoru Národní branky - je to zámek nejjednoduššího typu v zahradní brance, pravda, zámek patentní.
    Už jednou jsem ho vydoloval, řekl jsem si, podruhé to půjde snadno. Stačí k tomu vrtačka, pár vrtáků. Teoreticky vzato, jeden vrták.
    Vím, jak zámek funguje, že z vložky kouká takový ocelový čudlík a ten zapadá do ozubů v zámku. Jenže tenkrát, před lety, to šlo jak po másle.
    Tentokrát to nešlo jak po másle. Vrtákem jsem se dostal dovnitř, pak začala vrtačka kvílet a zmítat se. Zlomený vrták. Nastoupil druhý vrták. Kvílení a cukatura. Popadl jsem kladivo. Bušil jsem z jedné, bušil jsme z druhé strany. Napůl umučená vložka se zmítá v zámku jako tělo svatého Šebestiána připoutané k mučednickému kůlu.
    Dostal jsem se do časového presu a musel jsem to vzdát. Dnes odpoledne se do toho pustím znovu.
    A vzpomínal jsem, jak před lety jsem ztratil klíč od škodovky sto dvacítky a pokusil jsme se "utrhnout volant", jak radili rozumprdi (nebyl zamčený, prej: škubni a utrhneš to). No, škubnul jsem a neutrhnul jsem to.
    Jak to ti zloději dělají? Jak vylamují vložky? Jak kradou auta?
    O tom budu dumat odpoledne, až budu zalamovat další vrták.

    PSÍ PŘÍHODY: Čím hůř, tím líp
    Takové heslo se nerado poslouchá. Pejskům je však, jak to pozoruji, velmi blízké: čím větší čurbes, tím větší mají radost! A čurbesu je u nás na plácku "u laviček" několik habadějů. Obec poskytla občanům kontejner, aby do něho mohli naházet staré krámy. T je chvályhodný počin a je dobře, že se to děje pravidelně, přinejmenším každých čtvrt roku. V těchhle dnech ale občanové zjistili, že toho čurbesu mají doma víc než kdy jindy (čurbes se rodí!) a nanosili ho už ne do kontejneru, ale ke kontejneru.
    K té šílené hromadě se sbíhají bezdomovci - a pejskové. Bezdomovci z ní tahají, co by mohli použít a pejskové, ti mají radost, že se něco děje. Bart je nadšený, Iris obíhá v širokých kruzích. Možná čeká, že se z té hromady vynoří něco, za čím by se mohla honit. Barta musím držet na vodítku. Jasně na něm vidím, o co mu jde.
    Rád by obečůral celou tu hromadu, zleva doprava, shora dolů a naopak. Ne, nestojím o to, mít totálně dehydrovaného psa, v téhle době ubrečeného, pršlavého počasí.
    Doufám, že dneškem ta snůška skončí a Bart bude obečůrávat tradiční objekty, jako je lampa, keř, a vyzývavě vystrčený kámen.