2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 16.5. 2005,
  • Íránský parlament přijal zákon zavazující vládu k výrobě jaderného paliva
  • V ČSSD vznikla levicová frakce Jana Kavana, která údajně nechce stranu rozbíjet
  • Paroubek tvrdí, že jeho vláda má tu výhodu, že předchozí vlády za tři roky něco udělaly
  • Lékaři stále trvají na slibu ministryně Emmerové, že jim od července zvýší příjmy
  • Do Prahy dorazila většina účastníků automobilového závodu Gumball 3000
  • V příštím roce by podle Jahna mohla nezaměstnanost klesnout na 8 %
  • Na mistrovství světa ve Vídni získali naši hokejisté zlatou medaili
  • Počasí v Praze: střídavě oblačno, s přeháňkami

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Pojem zrady ve slovníku novořeči
    Pojem "zrady" má v našich politických souvislostech jakousi přízračnou přitažlivost. My Češi se necháváme často a rádi zrazovat. Zradil nás už Praotec Čech, když vylezl na Říp, místo aby se usadil v Bibione, to jsme museli udělat za něho. Zradil nás Fridrich Falcký, ujel, místo aby vítěze od Bílé hory porazil, což by udělali všichni čeští bojovníci, kteří přišli poté, co bylo dobojováno. Západní mocnosti nás zradily v Mnichově, Američané s Brity na Jaltě, a celý svět v roce 1968. Čech rád poslouchá, jak je zrazován a teď si to užívá, když slyší od hlavy státu, jaké zlo se kuje v Bruselu, kde vzniká cosi horšího než RVHP a komunistická federace dohromady.

    Termínu "zrada" rád používá i Miloš Zeman, který stojí v pozadí vzniku levicové frakce v rámci sociální demokracie. Všechna vedení strany kromě toho jeho zradila levicové směřování. A navíc, strana radila jeho, podrazila mu nohy při volbě prezidenta, takže se na Hrad dostal Václav Klaus. Mýtus o zradě, nebo přinejmenším o "existenčním ohrožení" nabízí veřejnosti euroskeptický Václav Klaus, mýtus o zradě nabízí jeho antipod Miloš Zeman. Klausovo strašení očividně zabírá. Čech rád věří, že na něho někdo někde šije boudu, protože až dosud na něho vždycky někdo někde šil a ušil nějakou boudu. Zabere i Zemanova pohádka o zradě v rámci sociální demokracie, a později, při volbách, v zápase o poslanecká křesla?

    Úspory na "důchodcích, na nezaměstnaných, na nemocných", na všech, kteří se nemohou bránit, to by byl - pokud touto cestou půjde sociální demokracie - "další důkaz zrady jejího volebního programu", řekl Zeman loni v prosinci. Stejně mluvil letos v dubnu, mluvil tak všude, kde se ho na sociální demokracii ptali. Vedení strany, to jsou zrádci. Mučednickou svatozáří zrazeného světce se ověnčil i Zeman sám. A vida, zabírá to. I Pavel Dostál, které dopodrobna zná vnitřní příběh sociální demokracie, hovoří o zradě Miloše Zemana při prezidentské volbě. Přitom bezděky a jistě v dobré úmyslu pomáhá utužovat mýtus zamlžující skutečný příběh iracionálního chování důchodce z Vysočiny, který nebyl schopen se jasně vyjádřit a skrze své nohsledy nastrčil coby kandidáta Jaroslava Bureše, člověka sice slušného, ale vahou osobnosti hluboce podměrečného pro klání o nejvyšší úřad ve státě. Zde je pojem "zrada" součást sociálnědemokratické novořeči, která prosakuje i mimo zdi Lidového domu. Vždyť tezi o "zradě Miloše Zemana" papouškují i jinak rozumní lidé, kteří nemají se sociální demokracií nic společného. Co na tom, že nesmysl s konstrukcí "nejdřív Bureš, pak jeho pád a nástup Zemana na bělouši" se odehrál před užaslýma očima veřejnosti a pokud na tuto politickou konstrukci pasuje jednoslovné označení, pak je to spíš pitomost. Rozhodující je to, co vysloví novořeč, a v novořeči je to "zrada".

    Orwellovská novořeč, kdy zvuk slova je v rozporu s obsahem, je -zdá se - blízká nejen Zemanovi, ale i jeho následovníkům. Založili teď frakci.Samo slovo "frakce" znamená oddělování, štěpení. Mistr novořeči je její vůdce Jan Kavan, který mimo jiné proslul tím, že se veřejně pídil o tom, zdali se dá z NATO vystoupit ještě dřív, než nás do NATO vzali. Frakce, tedy odštěpená skupina, tady není proto, aby stranu rozbila, ale proto, aby ji stmelila. To, že v ní jsou lidé s očividnými sympatiemi pro komunisty a spojenectví s nimi je pouhé zdání. Tak to může připadat jen hlupákům a zrádcům, jak se možná dozvíme od Miloše Zemana. Pravda je taková, že frakce je zde proto, aby zabránila komunistům stát se nejsilnější levicovou stranou. Ouha, komunisté nejsilnější levicovou stranou už jsou, jak tedy rozumět tomu, že sociální demokracie, která je už dlouho slabší než komunisté, bude silnější, když se v sobě rozštěpí?

    Tak přízemní otázky si nikdo nesmí ve světě novořeči klást. Lež je pravda, nesmysl skutečností. Rozštěpení upevňuje, svár posiluje. Na sjezdu byla Kavanova skupina v demokratickém hlasování poražena. V novořeči by se mělo mluvit o vítězství. A když pak poražená a na vedlejší kolej odsunutá skupina vytvoří odštěpeneckou strukturu, je to "posílení a prohloubení vnitrostranické demokracie". Připomínají vám slova o "prohloubení vnitrostranické demokracie" něco? No ovšem, to je slovník komunistické novořeči před listopadem 1989.

    Přestaňme sledovat novořeč, pak lépe pochopíme, oč tu jde. Vedení strany by měli volit všichni členové ČSSD, to je dávná Zemanova teze. Frakcionáři doufají, že se jim podaří významnou část ze šestnácti a půl tisíce členů ČSSD oslovit a s jejich pomocí se dostat na volitelná místa kandidátky strany v příštích volbách. Jenže tahle myšlenka se nedá v novořeči vůbec vyslovit.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem kupoval zubní pastu
    Není to žádná příhoda podgerovského typu, neudělal jsem skandál, nenapatlal jsem si pastu na pleš. Jenom jsem se zadumal, a na tom nic moc legračního není.
    Bodejť bych se nezadumal, když jsem tu pastu kupoval v Carrefouru čili v Cafouru včera odpoledne, při velkém nákupu. Ljuba mě pověřila nákupem pasty zřejmě proto, abych se jí nepletl pod ruce při nakupování dalších položek, jako je chleba, sejra a podobně.
    Chvilku mě hřála naděje,že v Cafouru pastu nemají, až jsem došel k regálu, tedy k regálové stěně, kde měli na výběr snad dvě stě past.
    A zde jsem se zadumal. Stejně jako - pravděpodobně - vy, myslím si i já, že mě neovlivňuje reklama, že se rozhoduju podle vlastní vůle, že mě nikdo a nic nikam nepostrkuje a nenechávám se nikým a ničím manipulovat. Jak se teď mám rozhodnout pro volbu téhle pasty a ne její sousedky?
    Nejdřív jsem se rozhodl pro značku Colgate prostě proto, že jsme ji měli až dosud doma. Problém svobody vůle tím řešen nebyl, pouze jsem ho odsunul, jelikož netuším, proč máme doma zrovna Colgate a ne třeba Signal. Ale budiž, tak tedy Colgate. Jenže jaký Colgate? Měli tam dvacet druhů past téhle značky. Napadlo mě, že bych měl volit druh v modré krabičce, protože mám rád modrou barvu. Ale touž je určitě manipulace. Měla by tam být ochutnávka, nějaké umyvadélko a tam by si lidi čistili zkusmo zuby. No to by v Cafouru zaplakali nad výdělkem! Ne, zubní pasta se racionálně koupit nedá.
    Takže jsem skočil do studené vody komerce rovnýma nohama. Koupil jsem krabičku, na které bylo napsáno SUPERCENA a s jakýmsi pochmurným potěšením jsem si ověřil, že stojí stejně, jako její sousedka, která nápis o superceně na sobě nemá.

    PSÍ PŘÍHODY: Malé setkání bez následků
    V pátek jsem se vracel na motorce domů. Zastavil jsem před brankou, slezl, branku otevřel a pod rukama mi proběhl Bart. On využije každé příležitosti, aby se dostal ven. Předpokládám, že kdybych měl zahradu o rozměrech parku u zámku v Průhonicích, stejně by obejdoval u branky a vyběhl by "ven", sotva bych otevřel. Říká se tomu touha po svobodě.
    Strčil jsem motorku dovnitř a hned šel za Bartem, abych ho zahnal dovnitř.
    Čmuchal kousek od branky a nedělal žádnou neplechu. Ale o kousek dál šla nějaká paní a doprovázeli ji dva pejskové. Jeden byl velký, druhý malý. Ten velký byl, dejme tomu, knírač,ten malinký, to nevím, nějaký podvraťáček to byl. Knírač byl na vodítku, podvraťáček volně ložený.
    Knírač se otočil a přísně na Barta hleděl. Podvraťáček se za něho schoval, ale chtěl na Barta taky vidět, takže si stoupnul na zadní a přední tlapky opřel kníračovi o záda a koukal na něho jako přes zeď!
    Trvalo to jen chvilku, Bart zajel domů a dvojice psů s paní pokračovala svou cestou. Musí to být skvělé, moci se ukrýt za mohutného ochránce. Bart dělá ochránce Iris. Však ona toho jak se patří využívá. Je až k nevíře, jak si dokáže troufat a foukat, když ví, že má Barta někde poblíž! Ale dát mu tlapky na záda by si netroufla. To by musela mít za zády ještě nějakého většího ochránce, nějakého Superbarta a dobře, že to tak není, to by byla polízanice monumentálních rozměrů.