2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

prosinec / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.-17.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 13.5. 2005,
  • Němečtí poslanci velkou většinou schválili ústavní smlouvu Evropské unie
  • Oběti okupace z roku 1968 budou moci požádat o jednorázové odškodnění od 30 do 150 kKč
  • Zástupce EU je zděšen kauzou Sání, kritizuje ministerstvo a chválí nejvyšší státní zástupkyni
  • Hejtman Šulc je přesvědčen, že zákaz převodu nemocnic na akciovky neprojde Senátem
  • VZP kritizuje lékaře požadující zvýšení mezd, pojišťovnám by chybělo 24 miliard
  • Řada lidí se cítí dotčena dopisem, který dostala od ČT, a hodlá ji zažalovat
  • Začíná 60. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro
  • Počasí v Praze: oblačno, konečně se otepluje

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Opomenutý faktor života
    První pohroma na neplatiče koncesionářských poplatků se už převalila, aniž si jí veřejnost pozorně všimla - to když byly hotely donuceny platit za každý přijímač v každém pokoji a který hoteliér zaváhal a nevšiml si toho a prasklo to na něho, doslova zaplakal nad výdělkem. Nyní má tvrdá ruka dopadnout i na prosté občany-

    Jako každá socialistická organizace, chová se i Česká televize jako slon v porcelánu. Vymyslela konstrukci, která na papíře bude skvěle fungovat. I to je v duchu socialismu, ten taky funguje, když zůstává ve schématu, jenom když se promítne do života, začne katastrofa.

    Tady začala katastrofa ještě dřív, než se akce pořádně spustila.

    První krok, který ČT udělala, byl rozumný. Místo aby se sama s dlužníky tahala, prodala dluhy i s dalšími poplatky ve stoprocentní výši společnosti BSP Lawyer Partners. A ta udělá "všechny právní kroky", jak se pěkně v televizním dopise dlužníkům píše, aby se peněz domohla. Zároveň televize správně předpokládala, že dopisem postižení dlužníci budou telefonovat. Také tuhle ne horkou, ale žhavou linku prodala další soukromé společnosti a ta si na ni uvalila zvláštní tarif ve výši 38 korun za minutu. Potud tedy byly kroky České televize přinejmenším racionální a její vedení se už mohlo těšit na prémie za to, jak to pěkně zařídilo.

    Jenže život se vymyká socialistickým schématům. Ne každý občan označený za neplatiče byl skutečně televizi dlužen. K socialismu přece patří nejen skvěle fungující papírová schémata, ale také šlendrián, nepořádek, lajdáctví a chaos. Šlendrián je už v tom, že televize žádá zaplacení dluhu, aniž by údajnému dlužníkovi doložila, za jaké období je dlužen. Na nic se neptej a plať a když se zeptáš, plať ještě víc, to je zásada, kterou si vzala za svou. Její dopis je asi tak vlídný, jako drábův karabáč. Pan Krafl, mluvčí veřejnoprávní televize, bude teď těžko vysvětlovat, že přísný dopis přichází po dlouhé sérii upozornění a proseb, aby lidé svoje dluhy platili-. Postiženi totiž jsou i lidé, kteří po léta platili přes SIPO, ani neměli reálnou možnost platby kontrolovat a najednou jsou v roli zločinců.

    Celý případ má i rozměr politický. Česká televize nemá svoji pozici skálopevně jistou a zejména ODS, pravděpodobný vítěz příštích vole, není přesvědčena, že by se měl kolos na Kavčích horách držet při životě ve stejném rozsahu a objemu, jako dosud. Na parlamentní půdě se o těchto otázkách diskutuje už dávno a pachuť z televizní rebelie v ústech ještě nevymizela. Rozhořčení postižených občanů je oprávněné a dá se čekat, že ho využijí i ti, kterým leží ČT v žaludku. Zdá se tedy, že se na Kavčích horách nad přípravami akce přemýšlelo, v některých směrech i rozumně. Přípravy se ale nedotáhly do konce a hlavně, opominul se faktor, nad kterým socialisticky uvažující mozky nerady přemýšlejí. Říká se mu realita života.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Dobytčáky
    Posledně jsem se tu zmínil v mém vzpomínkovém seriálu o přehlídkách na Letné. Vojáky jsem jako dítě vídal i při jiných příležitostech. Bydleli jsme totiž u nádraží, v prvním patře, na rohu dnešní Seifertovy ulice, s okny na úrovni kolejí. Vojáci tehdy jezdili dle starého vojenského způsobu - v dobytčích vagónech.
    Tyhle vagóny dnes už neexistují. Byly to svými rozměry malé, tedy krátké vagóny,myslím že měly barvu červenou, ale přísahat bych na to nechtěl. Měly dveře či vchod uprostřed, široký, aby se tam dobytčata hnaná na porážku vešla. Dnes si lidé spojují tyto vagóny s transporty Židů do plynu. Po desítky let jich používaly armády všech států světa k dopravě svých lidských dobytčat hnaných na válečná jatka.
    Vídal jsem vlaky s těmito vagóny, vojáci sedávali v otevřených dveřích a kývali nohama do prostoru - dveře byly jištěné snad jen řetězem. Vojáci mávali a křičeli a zpívali a lidé jim odpovídali. Byl jsem dítě, nenapadlo mě, jaká symbolika je právě v těch dobytčích vagónech převážejících lidi, jak hluboko ty lidi ponižují, do jaké kategorie je přeřazují. Tehdy prostě bylo zvykem mávat vojákům a vojáci mávali a křičeli na lidi -byla to jakási podivná euforie, bůh ví, kde se vzala v souvislosti s něčím tak hnusným v míru a příšerným v době války, jako je doprava mladých lidí někam, kde nechtějí být.

    PSÍ PŘÍHODY: Není to náhoda
    Pozorujete psa, kde a kdy k čemu čmuchá? Vypadá to jako Brownův pohyb. Pes pobíhá, zde se zastaví, tam se zastaví, tu poběhne. Dnes jsem si na to dával pozor. Zapamatoval jsme si několik markantních bodů, kterým Bart věnoval mimořádnou pozornost. Od některých jsem ho musel odvléct.
    Na zpáteční cestě jsem byl zvědav, jak se bude chovat. A on opravdu - vrátil se tam, odkud jsem ho odháněl. Není to tedy svévole, není to okamžité hnutí psí mysli. Na tom šutru, na tom trsu trávy, na té kopřivě je nějaký zajímavý vzkaz.

    Kdyby někde nahoře na vysokém sloupu stála kamera a snímala - selektivně - počínání jednotlivých psů a vznikly by časové snímky a ty by se pak sloučily do jednoho, třeba by před našima očima vyvstalo písmeno sdělující nějakou nám dosud neznámou pravdu. Posloucháme mimozemské civilizace pomocí radioteleskopů a máme program SETI a kdo ví co ještě a třeba se nám tu odehrává něco před očima a my to neumíme číst.
    Až prozřeme, pochopíme, zrušíme teleskopy a budeme si víc všímat pejsků.
    A bude dobře.