2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 9.5. 2005,
  • Bush označil sovětské ovládnutí části Evropy za jednu z největších křivd
  • Skořepová požádala Paroubka o uvolnění z funkce mluvčí Úřadu vlády ČR
  • Rekonstrukci bojů o Český rozhlas v sobotu odpoledne zhlédlo v dešti zhruba 8000 lidí
  • Oslavy výročí konce války vyvrcholily v Plzni a Praze ukázkami historické vojenské techniky
  • Při nepřijetí euroústavy přijde podle Hybáškové Francie a Německo se socialističtějším návrhem
  • Pro Havla a další signatáře otevřeného dopisu jsou moskevské oslavy konce války parodií
  • Několik stovek lidí se sešlo na pražské Letenské pláni při akci za legalizaci marihuany
  • Počasí v Praze: velmi chladno, občas s deštěm

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Čert z elektriky
    Jako čert z elektriky vyletěla z Paroubkových služeb jeho mluvčí Veronika Skořepová. Byla tam jen pár hodin, ale už se hodně naučila - mlžit a zastírat skutečnosti. A všechno svést na média. Na ta zlá média, která odhalila, že Skořepová uvedla nepravdivé údaje do svého profesního životopisu. Přispěchal jí na pomoc i její krátkodobý šéf. Spolupráce byla vynikající, nepřesnosti v životopise nejsou rozhodující. Vyhodili ji prý kvůli rozhovoru v magazínu MFD, kde uvedla:
    "Angličtinu beru od nuly. Sice jsem z ní maturovala, ale mám mezery. Přiznávám, že vzdělání je mým nedostatkem. Mám praxi, zkušenosti, ale vzdělání mi chybí. Platí to obecně i v jazycích. Ale slibuju, že si z angličtiny dodělám státnice."
    Tam kde nehovoří cizími jazyky vysocí politici, tam ovšem jazyková negramotnost mluvčí nevadí. Ledaže to na ni praskne.

    Diskuse po klausovsku
    Tak dlouho se tvrdilo, v médiích našich i zahraničních, že Klaus coby euroskeptik nemá žádného diskusního partnera, až mu Lubomír Zaorálek nabídl veřejnou debatu. Hrad odmítl "bombastickou debatu". Co by na ní mělo být bombastického, to jsme se nedozvěděli. Debaty politiků s různým názorem jsou v civilizovaném světě obvyklé. Navíc je Lubomír Zaorálek předseda parlamentu, takže je ústavním činitelem na stejné nadoblačné výši,jako prezident republiky.
    Jenže Klaus si představuje debatu jinak. Tak, že bude psát články - ve kterých mu samozřejmě nemůže nikdo oponovat. Kdyby ale někdo před televizními kamerami mu jeho argumentaci vyvrátil, to by bylo smutné a trapné. Proto ono odmítnutí "bombastické debaty".

    RODINA A PŘÁTELÉ: Pomoc! Pomoc! A pomoc stála zády
    Dnes vypíši, jak jsem málem spadl do spárů nemravné ženštiny. A začalo to tak jednoduše, cestou na Knižní veletrh. Na stánku Mladé fronty jsem tam v sobotu odpoledne podepisoval mou novou knížku Jules Verne a jeho svět. Ljuba po poledni cvičila ve Stromovce a domluvili jsme se, že na mě počká u viaduktu. Sám jsem jel k Výstavišti autem. Drobně, zato hustě pršelo. Vylezl jsem z auta, na rameni jsem měl fotoaparát a spěchal jsem pustou zapršenou ulicí. V dálce už jsem viděl Ljubu. Stála na rohu, mně zády, a telefonovala.
    Najednou, kde se vzala, tu se vzala, ženština a začala do mě vandrovat. Nejdřív jsem nevěděl, o co jde, třeba se mě chce zeptat, kudy se jde na poštu, nebo tak něco. Jenže ona měla sluneční zrcadlové brýle (v dešti) a najednou si je sundala a měla obrečené oči a usmívala se a jestli bych s ní nešel domů ji utěšovat a že když mám ten foťák, že bychom spolu mohli nafotit porno.
    Můjtytondo prokristapána!
    Já na to neřekl nic, věren zásady žádný oční kontakt, žádný dialog a značně jsem prodloužil krok. Jenže ženština za mnou. Upíral jsem zrak na Ljubu. Doufal jsem, že se otočí, uvidí mě, já jí zamávám, ona mi zamává a ženština zmizí!
    Neotočila se.
    Doběhl jsem k Ljubě, aniž bych přišel o panický pel.
    "Co jseš tak udejchanej?" divila se.
    Obrátil jsem se. Jenže ulice byla už zase pustá, zapršená. Ženština zmizela, plakala teď někde jinde do svých zrcadlovek a za rohem čekala na utěšovatele, který jí skočí na její triky.

    PSÍ PŘÍHODY: Den začal šťastně
    Ranní procházka nás přivedla na starou Mrázovku, do končin za hotelem Mövenpick. Pokračují tam parkové úpravy, mám z toho velkou radost - opravují se další schody, které tu zbyly, po létech rozpadlé, z dob, kdy zde byla dělnická kolonie postavená ještě baronem Ringhoferem v rámci sociálního programu v dobách "vlčího kapitalismu". Tady pouštím Barta z vodítka, aby se trochu proběhl.
    Pustil jsem ho, on chvilku pobíhal a počmuchával a najednou se rozběhl. Lekl jsem se, že někde vidí jedlého psa a že nastane rvačka. Nikde nikdo. Bart vběhl do lesíka za hranicemi pozemku hotelu a uprostřed, v houštině mladých javorů, které tam od jara vyrazily, začal na cosi dorážet.
    A bylo to jasné. Bart nalezl svůj první letošní tenisák.
    V takovém případě mu sundávám košík a připínám mu vodítko a Bart jde s tenisákem v hubě domů. Nutno podotknout, že když má tenisák v hubě, nevypadá moc chytře.
    To je možná tím, že kdo je moc šťastný obvykle nevypadá moc chytře. Ono se štěstí a chytrost nějak spolu nesnášejí.