2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 20.4. 2005,
  • Ústavní soud v Polsku umožnil tamním majitelům domů zvyšovat nájemné
  • Předsednictvo ČSSD schválila dohodu o vládě, Gross navrhuje premiérem Paroubka
  • Jan Kohout po zkušenostech nabytých v poslední době definitivně odmítl post premiéra
  • Všichni lidovečtí ministři se kvůli vládě vzdali funkcí místopředsedů KDU-ČSL
  • Lídři US-DEU Němec a Kühnl se svých stranických funkcí vzdát nehodlají
  • Vedení ODS nehodlá měnit kritický postoj k evropské ústavní smlouvě
  • Svoboda a Snopková musí do vězení, výmluva na zdraví nepomohla
  • Moderátor diskusního pořadu Václav Moravec dal v ČT výpověď
  • Počasí v Praze: hezky a teplo, k večeru zamračeno

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jen aby nás nečekalo v sobotu překvapení
    Skončila přinejmenším kapitola v našem vládním trápení: tři lidovečtí ministři neministři, Ambrozek, Svoboda a Šimonovský, se vzdali funkce místopředsedy a tím vyhověli podmínce sociálních demokratů, že v příští vládě nemají být stranické špičky.Kdyby to udělali už minulý týden, mohli jsme si jeden ostudný kotrmelec ušetřit. Ostatně, až vychladnou hlavy,m přijde čas na hodnocení lidoveckých postojů a přes všechnu Kalouskovu rétoriku hodně čertovského puchu v této andělské straně zůstane.
    Na to rozhodlo socdemácké předsednictvo, že není proti obnově vlády na koaličním půdorysu a že do jejího čela navrhne Jiřího Paroubka. Čímž se dotvrzuje, že premiérministrem může u nás být každý. Předtím ale Gross nabídl funkci Kohoutovi a ten ji s díky odmítl, po tom, co si v Praze při svém odskoku z Bruselu užil.
    Což samozřejmě neznamená, že máme vládu. V sobotu zasedne ústřední výbor a může zase být všechno jinak - vždyť už jednou cupkal Gross na Hrad a ujišťoval, že je dohoda na světě a to už mu v kapse tikala bomba, kterou dohodu vlastnoručně odprásk. Čím přesvědčil i hlavu státu, že prolhanost je jeho výrazná vlastnost. Nebylo by zas tak moc k divení, kdyby teď Gross pletichařil proti Paroubkovi, kterého sám jmenoval. Fantastická představa? Poté, co provedl na Hradě, se dá od tohoto člověka očekávat všechno. Vždyť i komunisté dali najevo rozladění. Šňůrky od loutkové vlády už měli na dosah ruky a teď že by měli hmátnout do prázdna? Pořád ještě mají v sociální demokracii věrné spojence a ti jistě nad¨sadí v ústředním výboru svoje páky.
    Doufám, že zde maluju straky na vrbu a že to tak nedopadne. Pokračující tahanice má devastující dopad právě na sociální demokracii - a její osudný propad není nic, co by si měl soudný člověk přát. Do opozice by měla odejít poražená, ale zdravá a silná, koncepční - až od ní odpadnou paraziti, jak to předpovídá Miloš Zeman.
    Krize se přinejmenším zmírnila. Rozhodnutí padne v sobotu. Pak teprve uvidíme,zdali Paroubek naplní představy Stanislava Grosse a stane se jeho maňáskem, anebo zda půjde svou cestou. Paroubek zatím hrál menší role, soustřeďoval se spíš na ekonomické záležitosti, ať už jako finanční náměstek pražského primátora nebo jako ministr pro vnitřní rozvoj. Média chtivá po dramatu zaujaly hlavně jeho nedávné výroky o "politické pornografii" médií a o spiknutí zaměřené proti sociální demokracii. Byla by ale chyba se nad ním ošklíbat ještě dřív, než se do funkce vůbec dostal, natož aby v ní udělal první krok. Doufejme jen, že se jeho manželka nekamarádí s...
    Ale to už tu bylo.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Všude jsou policajti
    Takové houfy policajtů jsem opravdu už dlouho neviděl. Jen před Cafourem u nás na Smíchově jsem jich napočítal čtrnáct. Ono je to logické, že jich tam bylo tolik. V čem ta logika spočívá?
    Na křižovatku Anděl ústí jeden z hlavních dopravních tahů v Praze, tah od Plzně. Ulice Vrchlického s e motá kolem dolní části hotelu Mövenpick. Měla tu být mimoúrovňová křižovatka, která by dopravní kolaps (je zde permanentní) odstranila, jenže úsilím aktivistů byla stavba zrušena ještě za komunistů (už tehdy tyhle tlaky existovaly, byť v tehdejší specifické podobě). Ulice pak pokračuje třemi proudy. Ten pravý odbočuje doprava do Radlické, střední rovně a levý doleva. No a vtipné je, že ten rovný má svoji zelenou a ten , kdo to nezná a jede ve středním pruhu a vpravo od něj dejme tomu autobus, nevidí nic jiného, než tu zelenou a jede rovně a tam na něho čeká těch čtrnáct policajtů, aby si na něm smlslo, protože porušil zákaz vjezdu.
    Že je to slabomyslné?
    No ovšem, vždyť Praze po stránce dopravní vládnou kridioti, kříženci kriminálníků a idiotů!
    No nic, nechci chraňpánbu snižovat význam téhle velkolepé akce, kdyby měla zachránit jen jeden život, stála by za to.
    Já ale vytáhl kolo z garáže a jezdím na velocipédu, pěkně vedlejšími uličkami.
    Ať se ti policajti s řidiči vzájemně třeba sežerou, já mám svoje pedály a jedu si v klídku.
    Dokud mi někdo neukradne pumpičku, v horším případě kolo.

    PSÍ PŘÍHODY: To já o své vůli
    Když se vracím na motorce domů, Bart s Iris mě vítají u vrátek. Oba mají radost, že mě vidí. Ovšem jsou to oba osobnosti.
    Iris zkracuje vítání na minimum a pak předstírá, že má nějakou práci v nejzazším koutě zahrady. To bys nevěřil, pane, co je tu všude kocourů, nebýt mne, nebylo by kvůli kocourům kam šlápnout. Celý den se s nimi tady trápím. Zrovna teď je ta nejhorší kocouří hodina, takže mě, prosím, nech pracovat.

    Bart pokračuje ve vítání, zatímco Iris pracuje. Jenže já znám svého Barta. Sotva bych nasedl na motorku, šup a už by proklouznul ven a koukal, kde je nějaký jedlý pes k snědku. Takže ho zavedu k buku a ukážu mu prstem, tady si sedni a čekej, ani se nehni!
    Bart poslechne, já nasednu, vjedu dovnitř a jdu zavřít bránu.
    Bart ovšem předstírá, že si pod buk sedl o své vůli. Tak mě napadlo, Iris, že bych si mohl sednout. Je tady pěkně, nemyslíš? Tady je takové zajímavé křoví a tam zas uschlý list. Bart se rozhlíží a když zavřu bránu, nonšalantně vstává a volný krokem odchází.
    Jestlipak Bart ví, že Iris svoji zaměstnanost jenom předstírá?
    Jestlipak to ví Iris, že si Bart honí triko když jí chce nakecat, že si pod buk sedl o své vůli?
    Buď to vědí nebo nevědí. Pokud nevědí, já to práskat na toho druhého nebudu. Každý má nárok na svoji klamnou osobnost.