2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 19.4. 2005,
  • Před padesáti lety zemřel fyzik Albert Einstein, autor teorie relativity
  • Klaus čeká na odpověď ČSSD, nikoliv na Grossovu žádost o přijetí demise odvolaných ministrů
  • Gross odpoví Klausovi na jeho výzvu nejdříve dnes, musí se poradit se svými stranickými kolegy
  • Prvních šest nových stíhaček JAS 39 Gripen pro českou armádu přistálo na základně v Čáslavi
  • Podle STEM vede ODS (33,6%), následuje KSČM (17,6), ČSSD (11,9) a KDU-ČSL (8,3)
  • Vědci objevili při sanaci uranových dolů unikátní technologii, kterou vzniká kamenec
  • Policie zahájila na silnicích dopravně-bezpečnostní akci, tentokrát nazvanou "X"
  • Moderátor Václav Moravec odchází z důvodu ztráty motivace z České televize
  • Počasí v Praze: zataženo, odpoledne s krátkou a vydatnou přeháňkou

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Gross v plotě
    Zahraniční tisk někdy píše o tom, co se u nás děje, jako o zhroucení demokratických institucí. Spíš je to zhroucení soudnosti vedení sociální demokracie. Jestliže se Stanislav Gross ve funkci ministerského předsedy opovážil oklamat hlavu státu, tedy prezidenta republiky, není to zhroucení systému. To je prostě úlet jednoho nezodpovědného politika. Vážnější je, že ho jeho vlastní strana většinově drží nad vodou. Ale ani to není zhroucení systému. Volby se blíží a dá se čekat, že voliči budou na toto lavinové hroucení reagovat. Propad důvěry v Grosse a volební preference sociální demokracie zatím naznačují, že soudnost a slušnost si zachovali aspoň voliči, takže o demokracii nemusíme mít starosti. Momentálně jsou preference sociálních demokratů na dvanácti procentech. Už jen málo, maličko a budou na jednociferné bázi, tam, odkud kdysi zvedal stranu Miloš Zeman.
    Poučení? Takových propadů a zániků jsme už zažili několik, vzpomeňme na příběh ODA a nyní sledujme Unii. Za katastrofu vždycky mohou osob ješitnosti předáků, kteří žijí v domnění, že se někdo o jejich osobní postoje živě zajímá. Na současné krizi samozřejmě nese velký podíl strana lidová, která najednou udělala novou podmínku buď a nebo: už ne odchod Grosse z postu premiéra, ten je jasný, ale návrat Milana Šimonovského do křesla ministra. Na tomhle furiantském naschválu se otočil Gross, bohužel podle svého zvyku hůř než nešikovně: obelhal prezidenta, podrazil vlastní vyjednavače a stal se živoucí politickou mrtvolou.
    Je to Jakeš, který neví, že už je taky kůl v plotě. Ten Jakeš to aspoň tušil.
    A ještě něco: to, že je mediální poklid a ticho kolem faktu, že Kalouskův byt původně patřil zbrojaři Hávovi, to je politováníhodné. Čistě profesně to chápu. Mohu napsat jen to, že je mi příběh bytu krajně podezřelý a že výměna bytu za směnku je v této souvislosti důvěryhodná jako třiadvacetikorunová bankovka. Nic víc napsat nemůžu, protože nemohu nic dokázat. Bohužel, proti Kalouskovi nevyvstal žádný další "brilantní řečník", který by Kalouskovi řekl, že koalice je těžší na váze, než Kalouskova osoba doplněná váhou bytu po Hávovi.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Melinda a Melinda
    Originální je už název nového filmu Woody Allena. Originální na něm je i to, že něm Woody nevystupuje. Přímo, osobně. Napsal ho a režíroval ho a vtiskl mu svoji osobnost a osobitost, to ano, to stoprocentně.
    Je to vyzrálé dílo komediálního mistra. Příběh má rámec: ve vinárně sedí společnost, v ní dva dramatičtí autoři, jeden píše tragédie, druhý komedie. Společnost si povídá o příběhu, který se stal: do společnosti přišla znenadání nečekaná návštěva, mladá žena, osamělá, s manželským krachem na krku. Co z toho bude? Tragédie, nebo komedie? Může to být námět na jedno i druhé - a tak se filmem prolínají dva příběhy, spředené kolem hlavní postavy Melindy.
    Není to ale žádný Most Ludvíka krále, příběh totožný, jen jinak nahlížený. Jsou to opravdu dva příběhy, společnou mají jen Melindu, a tu hraje Radha Mitchell. Klobouk dolů, dokázala figuru pojmout dvojím způsobem, bez přehrávání a laciných gest.
    Film je pochopitelně Allenovský, tedy o neurotické lásce, o nevěrách, o citových zvratech. Allen v něm nevystupuje přímo, ovšem jeho figury jsou někdy tak allenovské, že si říkáme, sakramente, není topřevlečený Woody ?
    Sympatičtější nám asi bude komediální linie, kde Melindina protějška hraje Will Ferrell - roztěkaného neurotika, který svým počínáním věrně kráčí Woodymu v patách, aniž by Ferrell předlohu napodoboval.

    Filmy Woodyho Allena nejsou pro každého a znám lidi, kterým jdou na nervy a zásadně na ně nechodí. Ono je to na pováženou, dívat se sto minut na pošuky, jak spolu žvaní a žvaní a pro změnu zase žvaní. Asi musíte být taky trochu máklí, aby se vám to líbilo.
    Připouštím, že se mi film velmi líbil.

    PSÍ PŘÍHODY: Odpoledne bylo krásně
    Odpoledne bylo krásně a proto jsme se rozhodli, že vyrazíme s pejsky na podvečerní procházku. Kam? Někam za Prahu, kde je klid a kde je hezky. Vracel jsem se na kole z centra (tolik policajtů jsem naposledy viděl v nějaké grotesce Charlie Chaplina) a koukám, že se na západním obzoru jaksi chmuří. To mě přimělo ke změně plánu. Nepojedeme za Prahu, ale jen na okraj Prahy, třeba do Prokopského údolí. Když jsem dojel na Smíchov, obloha potemněla natolik, že jsem usoudil, že bude lepší volit bližší lokalitu, třeba Dívčí hrady.
    "Půjdeme jen na Šalamounky," pravila Ljuba, když zhodnotila densitu oblohy.
    Nakonec to dopadlo tak že jsme se dostali asi dvě stě metrů od baráku. Padaly pak kapky jak štamprlata a pejskové byli celí splihlí a ze mě stoupá pára ještě teď.
    Doběhli jsme domů a Iris se na mě vyčítavě dívala.
    Jak jsi to mohl dopustit, pane?
    Bart to bral klidněji. Snažil se ji uklidnit.
    Pán dělá občas chyby, s tím se musíš smířit.
    Já vím, že nikdo není dokonalý. Ale udělat takovou chybu? Tohle nepochopím.
    Vítr hnal lijavec proti oknům a já si připadal jako profesor Arronax, když sledoval mořský svět hlavním oknem ponorky kapitána Nema.
    Trochu jsem se styděl. Tak tohle byl liják opravdu pořádný. Trochu jsem ho přepísk.