2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 13.4. 2005,
  • Irácký prezident Talabání je proti rychlému odchodu jednotek USA
  • ČSSD prý lidovcům neustoupí, chce navíc kontrolu nad klíčovými ministerstvy
  • Odbory a zaměstnavatelé souhlasí se zavedením zdravotních knížek pro pacienty
  • Kvůli úmyslně způsobené škodě 2,4 GKč byl obviněn bývalý šéf Aera Vodochody
  • Člen ÚVV Kus oklamal ČSSD, ke spolupráci s StB se zavázal sám a dobrovolně
  • Odborové sdružení železničářů hrozí kvůli propouštění pro změnu stávkou
  • Mlynář převzal obvinění kvůli firmě Testcom servis a hned podá stížnost
  • Státní veterinární správa potvrdila 18. případ BSE v Česku
  • Počasí v Praze: oteplilo se, oblačnost prořídla

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Politici v akváriu
    Neschopnost, bezradnost, nekoncepčnost, taková slova se nabízejí, když přemýšlíme o roli sociální demokracie v závěrečné fázi frašky, která se bůhví proč nazývá vládní krizí. Člověk,kvůli kterému celá komedie vznikla, tedy Stanislav Gross, je politická živá mrtvola. Teď jde o to, aby stát normálně fungoval, tedy aby vláda, placená z daní občanů, pracovala ve prospěch občanů, místo aby političtí předáci marnili čas nesmysly a mlácením prázdné slámy. Vladimír Mlynář v zajímavém (protože upřímném) interview pro Týden přirovnává politickou scénu k akváriu: jinak se jeví zevnitř a jinak zvenčí. Mlynář to pochopil a proto odešel. Ti co tam zůstali netuší, jak pitomě z vnějšku vypadají. Tezi o jednorázové dohodě si mohl vymyslet jen somnambul. Samozřejmě že jediná schůdná varianta je koaliční vláda: to je druh vládnutí známý od počátků parlamentní demokracie. Něco jako smlouva pro jedno hlasování a pak si dělejme co chceme je nesmysl, který mohl vzniknout jen v mozcích lidí odtržených od reality. Právě tak jedinou schůdnou variantou byl odchod Grosse. Jenže jaké úsilí bylo vynaloženo, aby se toto prostinké řešení dostrkalo do stádia realizace!
    Poloúřednická vláda je hloupost jako je hloupost polopanna. K takovému řešení neexistuje žádný rozumný důvod, a navíc, je totálně nerealizovatelný, prostě proto, že neexistuje partajně zcela lhostejný odborník. Je dobře, že Václav Klaus, tento mistr nestandardních řešení, tlačí ve prospěch standardnímu řešení.
    Do švestek se ho možná dočkáme.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Božská Julie
    Ano, šel jsem do kina na film, který vůbec není sci-fi. To proto, že jsem před lety viděl báječný film Julie, ty jsi kouzelná a četl knihu Somerseta Maughama, podle níž byl tenkrát ten film i ten nový natočen. Je to film o milostném troj a víceúhelníku, postavený na osobnosti herečky zralého věku, která se zaplete s mladíkem a ten ji zklame. Julii hraje Annetta Bening, film režíroval István Szabó (je to britsko - kanadsko - maďarská koprodukce).
    Annetta Bening je ve skvělé formě, je to opravdu ta okouzlující herečka, trochu pózérka s ohromně silnou lidskou stránkou. Ta vyniká skoro stoprocentně, když je Julie se svou garderobiérkou Evie (Juliet Stevenson). Tahle vedlejší role je tak skvěle zahraná, že skoro stojí jít do kina se podívat na Juliet! Oklamaný manžel, takto ředitel divadla v němž Julie hraje, je v podání Jeremy Ironse, milence Toma hraje mladý, nikterak mužný (prý je to naschvál) Shaun Evans.
    Srovnání s původní černobílou verzí (nikde jsem nenašel na webu ani stopy po ní a nevím, jak se jmenovala v anglickém originále) vychází v neprospěch verze nové. Ta stará, to bylo čisté milostné drama (či komedie, nikdo se tam nezabije, neoběsí, neskočí z mostu) o herečce, kterou zklame milenec a ona mu to pak dá sežrat.
    Tento příběh je mnohem košatější, nebo rozplizlejší. Vyskytuje se tu duch - fantóm, stín starého herce, který Julii učil hrát. Jeho role je nepochopitelná až do závěrečné scény, kdy Julie podrazí svoji mladičkou sokyni. Ona se totiž zachová jako podlá podraznice (Julie) a laskavý divák by byl zmaten a nechápal by, co ta ženská blbne, jenže je tu ten duch, který se tváří mazaně a pomrkává, takže se z toho dozvíme, že je všechno v pořádku. V původní verzi nebylo potřeba ani duchů, ani podrazů: Julie prostě byla kouzelná a utřela sokyni i bez podpásových ran! To pak bylo čisté vítězství bez pachuti neslušnosti, která je zde víc než výrazná. Aby film byl peprnější, je sem zanesen neústrojný homosexuální motiv. Ve staré verzi se Julie rozhodne dát svému letitému platonickému ctiteli, jenže on je na platoniku za ta léta tak zvyklý, že si nevšimne, kolik uhodilo! V nové verzi se platonik přizná, že je gay a Julie "se vesele směje". Buééé. No a když se tam pak naznačuje, že zteplal i její synek, pak nezbývá než kroutit hlavou. Do toho pak Szabó přimísil politickou aktualitu z roku 1938, taky zhola zbytečně.
    Film špatný není, stojí za to na něj jít, zvláště pak je skvělá Annette Bening. Szabó ale zbytečně moc čaroval, kdyby příběh nechal tak, jak ho napsal, udělal by líp.

    PSÍ PŘÍHODY: Závody v mazlení
    Jsou to šelmy a přece se rády mazlí. Někdy z toho vyplývají obtížné situace. Jako dneska. Sedím u počítače a píšu. Tedy, vytvářím složitý multimediální projekt, chce to trochu soustředění (hodně soustředění), mám osm různých dílčích aplikací na dvou monitorech a z toho spřádám něco, co by mělo zaujmout lidi na Interkameře, výstavě fototechniky, která dnes začíná na Výstavišti v Holešovicích.
    Tuto chvíli volí Iris, aby se přišla pomazlit. Strčí hlavu pod opěradlo křesla a tiskne mi ji do klína. Musím ji hladit, ona se pokouší mi vylézt na klín. To samozřejmě neunikne Bartově pozornosti. Okamžitě přiběhne a chce se taky mazlit. Strčí mi do klína svou obrovskou lebku a odstrčí iris. Zhrzená Iris se pokusí odejít, ale nejde to jinak, než že ona podejde Barta, jako by šla pod mostem.
    Když odejde Iris, Bart ztrácí zájem o mazlení a odchází, čehož využívá Iris, přijde a mazlí se a hra se opakuje.
    Jak to, že jsem byl schopen zaznamenat toto svědectví?
    Je noc, Měsíc dorůstá a pejskové spinkají a zdá se jim, že jsou velcí lovci a loví mamuty na širých pláních a rvou se (vítězně) s tygry šavlozubými.
    Mulískové z nich budou zase až ráno..