2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 1.4. 2005,
  • Česká republika překonala ve svých dluzích bilión korun
  • Kalousek oficiálně odstoupil od koaliční smlouvy a lidovečtí ministři podali demisi
  • Gross předal prezidentovi rezignace tří ministrů KDU-ČSL, Klaus je zatím nepřijal
  • ÚV KSČM doporučil svým poslancům, aby se zdrželi hlasování o nedůvěře vládě
  • Poslanecký klub KSČM doporučil totéž, poslanci ještě vyčkají Grossova projevu
  • Sněmovní vyšetřovací komise konstatovala, že ČR v kauze Diag Human chybila
  • Novela zákona o volbách schválená Senátem umožní korespondenční volby
  • Za vraždu třebenického faráře byly uloženy výjimečné tresty
  • Počasí v Praze: krásně, slunečno, kolem deseti stupňů

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS:Pátek dá odpověď
    Bude to zajímavý pátek (psáno ve čtvrtek večer): jednak budeme zvědavi na Grossův projev. Zatím se Gross, pravda, jako velký Cicero neprojevil. V pátek má šanci. Může se z něho vyklubat velký politik, který dokáže svou výřečností a svou argumentací zvrátit proud dějin a šiky nepřátel přesvědčit o své věci, takže se stanou jeho stoupenci a pod jeho vedením dosáhne ČSD nejen třicetiprocentního, ale třebas i šedesátiprocentního výsledku ve volbách. Je to pravděpodobná varianta. Asi tak, jako že uplácáte dvoumetrového sněhuláka na Sahaře.
    Opravdu zajímavý bude postoj komunistů. Mají tři možnosti: buď Grosse otevřeně podpoří, pak dají voličům najevo, že jim šmejdy Standy a jeho vykutálené ženy nevadí, že jim je všechno jedno, že skočí na kterýkoli špek, který je postrčí zpátky na výsluní moci. Nebo Grosse nepodpoří, budou hlasovat proti vládě, ta padne a oni stanou po boku ODS a mohou se svým voličům pochlubit, že potopili levicovou vládu. Anebo zahrají plichtu, odejdou do bufetu, nebudou hlasovat ani tak, ani onak, vláda přetrvá, protože protivníci nedají dohromady sto jeden hlas. Čímž dají najevo,že jsou stejní přizdisráči, jako všichni ostatní.
    Nebudu spekulovat o tom, která varianta je pravděpodobnější, i když i na to mám svůj názor (mezi námi - ta třetí mi připadá typická). Pátek dá odpověď.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Dlažba a dlaždiči
    Jako obvykle se v pátek ponořím do nejistého vzpomínání na dobu padesátých let, kdy mi bylo mezi pěti a patnácti lety. Celé vzpomínání dosud vydané je k vidění zde.
    Inspirací k dnešnímu dílu mi byla včerejší jízda po lokální silnici kousek od Říčan (je to jedno, kde, všude je to stejné): silnice byla asfaltová, rozmlácená. Na silnicích se za patnáct let nezlepšilo nic, nepřiblížili jsme se k běžnému západnímu standardu ani o centimetr.
    Za mého dětství to jistě nebylo lepší, spíš horší. Mnohé silnice byly dlážděné kostkami. Zcela určitě byla dlážděná silnice ze Štěchovic k nám do Slap. Mám ale pocit, že jsem viděl dlaždiče dláždit silnici mezi Slapy a sousední Buší - klečeli, klepali kladívky a já na to koukal a říkal jsem si - není možné takto odklepat celou tu děsnou délku dvou kilometrů!Zcela určitě byla dlážděná silnice v Mníšku, ta nová, která vedla už kolem fabriky, nikoli centrem.
    Dlaždiče jsem pak vídal hodně v Praze, po roce 1954, kdy se naše rodina vrátila do města. Divil jsem se, proč se říká "sprostej jak dlaždič" - nikdy jsem žádného dlaždiče neslyšel sprostě nadávat. Mívali na kolenu chránič s kůže a taky velmi často z pneumatiky. Klečeli a ťukali.
    Pak se postupně začali vytrácet a mozaikové chodníky se začaly záplatovat asfaltem. Trvalo to dlouho, tento záhubný proces. Jednou jsem si kopal do dlaždičky cestou ze školy a jeden pán mě pokáral: "Víš, že jedna dlaždička stojí padesát halířů?" Měl pravdu, ten pán. Často jsem na něho vzpomínal, když jsem pozoroval, jak mizí mozaiková dlažba z pražských ulic, až po ní prakticky nic nezbylo.
    Vrátila se až když komunisti odešli od vesla. A já si říkám - kde se vzali ti chlapi, kteří dnes dovedou takovou dlažbu vyrobit? Kde byli schovaní? Skrývali se pod placatým kamenem v posledních třiceti letech? Mnoho placatých kamenů jsem odkryl, ale žádného dlaždiče tam nenalezl...

    PSÍ PŘÍHODY: Člověk se nezavděčí
    Je fakt, že psí příchylnost je někdy obtížná. Občas dokonce velice obtížná. Majitel psa s tím počítá a jen zanadává, když mu pejsek obtiskne mokrou tlapu na nohavici čistých kalhot. Pejsek to udělal z lásky.
    Ale vyprávějte to návštěvě!
    Řeším to všelijak. Ale jak praví čínské přísloví "je třicet šest způsobů, jak čelit nebezpečí, ale ten nejlepší je útěk", i já mám třicet šest způsobů, jak umravnit psa, ale ten nejlepší je někam ho zavřít. Proto se osvědčilo dělení zahrady na dvě části. Zde návštěva, pak plot a tam pes, to je ideální kombinace.
    Takto jsem to udělal i dnes. Návštěva v počtu pěti osob prošla bez úhony kalhot, sukní, uší, nosů, čehokoli. Ani si nevšimli, že Bart stojí dva metry od nich a civí na ně zpoza plotu.
    A nahoře, když se všichni uvelebili, jeden návštěvník poněkud udiveně povídá:
    Vy nemáte psa?
    Bože můj, mně říct, že nemám psa!
    Vysvětlil jsem, že pes je na obtíž a že jsem ho zavřel.
    A chudák malej! To jste nemusel! To jste neměl, nám pes nevadí! Unisono zněly výčitky.
    Ale já raději poslouchám unisonní výčitky, než abych poslouchal kvílení občanů, jimž Bart olízl ucho.