2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 28.2. 2005,
  • V Iráku byl zatčen Saddámův nevlastní bratr Sabáví Ibráhím Hasan Tikrítí
  • Prezident Klaus se ohradil, že by považoval předčasné volby za jediné řešení krize
  • Prezident by si přál, aby se východisko ze stávající napjaté situace našlo v řádu dní
  • Ministr Škromach připustil, že předčasné volby by pro jeho stranu byly nevýhodné
  • Stomatologická komora v sobotu pohrozila, že zavede hotovostní platby v ordinaci
  • Lidé z Horního Jiřetína odmítli v referendu rozšíření těžby uhlí a ohrožení obce
  • První Českou Miss se v sobotu večer v Praze stala Kateřina Smejkalová
  • Dva čeští snowbardisté strhli v Tatrách lavinu, jeden ji nepřežil
  • Počasí v Praze: v noci sněžilo, v neděli slunečno

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Skoncujte s tím nesmyslem
    Skoncujte s tím nesmyslem, vzkazuje aktérům Grossovy aféry prezident Václav Klaus. Odmítne přijmout demisi lidoveckých ministrů, už proto, že je to jeden nepříjemný precedent: prezident Beneš to udělal a komunisté se v důsledku toho přisáli k moci na pětačtyřicet let a následky toho poneseme ještě další desetiletí. Klaus se chová rozvážně, pomaličku zvyšuje tlak, takže to už ani nevnímáme. Když ale prohlásí, že se mi zdá evidentní, že krize je způsobena "výrazným zpochybněním dnešního předsedy vlády", pak je to zásadní stanovisko, které nelze opomíjet.
    Klaus vyzývá k řešení "v řádu dnů". Řešení může přijít v řádu hodin, pokud Stanislav Gross podá demisi, jak by to udělal v jeho situaci standardní demokratický politik ve standardní zemi. Takto si bude číst v pondělí v Respektu, že společnice jeho ženy prodává svůj nevěstinec a taky si bude číst, že k záhadám patří i záměr, kterak splatit eBance, čili společnosti zajímající se o koupi Telecomu, dluh milostivé paní premiérové.
    Prozření se dá těžko od Grosse čekat. A ještě hůř od sociální demokracie, aby pochopila, že špína Stanislava Grosse se přenáší na ni. Jenže ono to tak doslova je. Gross zmizí, jako zmizelo v naší politice už mnoho groteskních figur. Sociální demokracie nezmizí a pro naši zemi není dobře, že se v těchto dnech pomatlává špínou jednoho pofidérního kariéristy, který si myslel, že mu může projít všechno.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Velká doba sněhuláků
    Úžasná zima! Jedna z nejkrásnějších zimních nedělí, co pamatuju. Uvítat ji přišly roty sněhuláků. Sám jsem v životě postavil tolik sněhuláků, že by mohli tvořit záložní armádu čínského císaře. Připouštím ovšem, že jsem byl vždycky tradicionalista. Když klobouk, tak hrnec, když nos, tak mrkev, když knoflíky, tak kousíčky uhlí.
    Dnešní sněhuláci mají základní strukturu stejnou. Je fakt, že by se těžko dělal sněhulák jinak, než koulením po sněhu. Mimochodem - je to dojemný limit velikosti - koule je pak tak veliká, že se nedá dál kutálet, zajde a svoji velikost. Mnoho obchodních a výrobních firem takto skončilo. Mnohé říše zahynuly. Kdyby jejich vládcové stavěli více sněhuláků, věděli by, že nemá smysl vést tolik dobyvačných válek.Kdyby Napoleon stavěl sněhuláky, netáhnul by do Ruska. Jenže na Korsice se si moc sněhuláků nestaví.
    Zpátky ke sněhulákům. Zatímco já jsem stavěl tradiční, dnes sněhuláci vypadají jinak. Například v Prokopském údolí jsme viděli s Ljubou sněhuláka, který vypadal jako sněhulák, až na tu poslední kouli - a ta byla obrobena do podoby psa. Vypadalo to tedy, jako kdyby si pes vylezl na velikánský podstavec. Nebo: dnes ráno jsem viděl sněhuláka, který měl sněhové vlasy. Možná, že jeho tvůrce byl inspirován Sochou svobody, ty vlasy byly jaksi paprsčité. Vypadalo to ovšem náramně - byl to punk sněhulák až na to, že měl bílé číro, nikoli červené nebo modré.
    Pozdravil jsem ho a v duchu poděkoval jeho tvůrci. Tak to v životě chodí: lidé jsou stavitelé sněhuláků, a bořitelé sněhuláků. Ty bořitele sněhuláků by měli pochcávat psy, nikoli sněhuláky. Jenže jděte a vysvětlete to pejskům.

    PSÍ PŘÍHODY: Hodně ranní procházka
    Na jiném místě si pochvaluji úžasnou zimu. Například: je zima, pořád zimní období, s mrazem a sněhem, a ráno už je světlo! Vyrazili jsme v neděli ráno s Bartem hodně brzy, hned po sedmé, protože jsem měl v Institutu digi fotografie celý den seminář. Obzor byl lososový, nikde nikdo, bylo nedopsáno, jak nazývám tento stav, kdy široko daleko není ani jedlý, ani nejedlý pes.
    Bart pobíhal velmi pyšně a dával najevo, že celá ta zasněžená krajina mu patří. Nebo dokonce ho napadlo, že je to jeho dílo! V noci sněžilo a nikde nebyly žádné stopy, kráčeli jsme po staré Mrázovce jako první, já zanechával veliké šlápoty po botách pohorkách, Bart popisoval sněžnou pláň složitým zápisem svých ťapek. Kdyby tam někdo namaloval notovou osnovu a zahrál podle našich not, mým notám by asi odpovídal buben: bum, bum, bum. Hodně monotónní muzika. Navíc, snažil jsem se, abych monotónnost zachoval. Kdybych sebou někde říznul, musely by třísknout činely a někdo, kdo by na takovém koncerte podřimoval, aby s e mohl vzbudit.
    Hudba podle Bartových not by vypadala jinak. Musím se poradit se Stivínem, jak ji instrumentalizovat. Klarinet by byl dobrý, jenže na klarinet by se hodily stopy nějakého drobnějšího psa. Bart má přece jen pořádné šlápoty. Možná tedy, že by se hodil nějaký saxofon, hodně nízko zvukově posazený. Hrál by a hrál, pokud ovšem bychom nepotkali jedlého psa. Pak by musel spustit celý orchestr, něco ve stylu Čajkovského předehry 1812.