2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 21.2. 2005,
  • Na sobotní schůzce sociálních demokratů s lidovci došlo k roztržce - Kalousek vybízí Grosse k abdikaci, Gross totéž chce od lidoveckých ministrů a odjíždí na dovolenou
  • Poslanecký klub ČSSD podpořil Grosse a odmítl kritiku KDU-ČSL
  • Klub ČSSD o financování Grossova bytu ani o podnikání Grossové nejednal
  • Emmerová hrozí pojišťovnám kvůli platbám nemocnicím a ambulancím nucenou správou
  • Policie předběžně vyloučila cizí zavinění smrti policejního náměstka Janíčka
  • Český eurokomisař Špidla není schopen mluvit s novináři anglicky
  • Kalousek odmítl jakákoliv ultimáta kladená lidovcům Grossem
  • Kateřina Neumannová se stala mistryní světa v běhu na lyžích
  • Počasí v Praze: přes den pár vloček, večer opět sněžení

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Tak přece jen nevěstinec
    Jistě že jsem nebyl sám, kdo si lámal hlavu, co že to Kalouska v sobotu ráno popadlo, že se pochlapil a vyzval Grosse k odstoupení. A on vyplázl jazyk a odjel na hory. V neděli večer je tu obsah článku z pondělního respektu: ona totiž paní Grossová jela v holportu nejen s majitelkou domu, v němž je nevěstinec. Respekt dovozuje, že Barková je autentická bordelmamá a že peníze, jimiž obě dámy chtěly financovat jejich společný projekt, jsou velmi podivné.

    Když se Gross zapletl do lhaní kolem strýce Vika, kde se vzal, tu se vzal, objevil se Rod a s pomocí pana Simkaniče vytáhli Grosse z nejhorší bryndy: Rod to vzal na sebe a Simkanič zničil důkazy. Ovšem na šlamastiku s nevěstincem, na to by musel přijít celý pohotovostní pluk Rodů a Simkaničů. Půvabné je, že Gross to vše chce odbýt tím, že věc předá renomované advokátní kanceláři...

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsme jeli do divadla
    V pátek jsme byli večer v divadle, na Třech sestrách v Dejvickém. Čechov je proslulý zdlouhista, akční drama jsme si užili cestou tam.
    K pochopení je třeba něco topografie. Bydlíme s Ljubou v ulici U Blaženky, ta spadá dolů do Vrchlického. Tou se jede k Andělu. Nyní je to tam tak, že kopec vlevo je provrtán Strahovským tunelem, ten vede do Dejvic, kdeť ono Dejvické divadlo nalézá se; kopec vpravo provrtán tunelem Mrázovka, ten směřuje k Radlicům a ven z města.
    Takže jsem seděl v klidu u počítače a pracoval a pak Ljuba zavelela "náhlý odchod" a bylo tři čtvrti na sedm a já tedy skočil do štramáckého a v 18.46 jsme jeli naší ulicí dolů k Vrchlického a jedeme a jedeme a kecáme, abychom se neznervózňovali, že jedeme "naknap". No a když už jsme byli skoro u křižovatky, já ukázal prstíkem na nájezd do tunelu- enemže jsem si neuvědomil, že teďkon se jezdí jinak než dřívávějc, takže jsem Ljubu znavigoval do opačného tunelu co vede z města! Ona mi říká, že jsem kaučukovej dědek, když zuřím. To ona byla superkaučuková šťabajzna, vřeštěla jako stádo kočkodanů, když mu vítr setřepe kokosové ořechy do louže, to bylo keců, to bylo strašnejch keců celou cestu do toho Dejvickýho divadla (takový to "já nesnáším chodit pozdě" a "voni nás pozvali a my jdeme pozdě" atd.), až jsme tam dorazili a tam dohromady eště nikdo nebyl...
    ...ponivač voni hráli vod půl vosmý! To jsme mohli jet tím tunelem a furt pryč a otáčet se na Zbraslavi na náměstí a furt eště bysme tam přijeli včas!

    PSÍ PŘÍHODY: Bart dostal novej košík
    David koupil Bartovi nový košík. Ten starý už měl zpřelámané dráty a vytahaný řemen a Bart si ho uměl sundat. S tímhle novým to bude mít, pacholek, těžké.
    Byli jsme na procházce a Bart už dal košíkovi zatěžkávací zkoušku - používal ho jako radlici na sníh. Žádná další příhoda nebyla, protože pejskové, když vidí Barta s košíkem, tak se klidí - jako by prapodivně měli větší respekt ke košíku než k nekošíku.