2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 16.2. 2005,
  • Prezident Bush vyzval Kongres, aby prodloužil platnost protiteroristického zákona
  • Předseda ODS Topolánek je pro zkrácení mandátu stávající PS a vypsání předčasných voleb
  • Prezident je odpovědí Rychetského zklamán, předseda ÚS se podle něj nevyslovil k meritu věci
  • Lidovecký protidrogový expert Vacek nedoložil ani maturitu a odstoupil z funkce náměstka MV
  • Lidovci chtějí kvůli financování Grossova bytu jednání parlamentních stran kromě komunistů
  • Gross prohlásil, že nikoho k účasti ve vládě nenutí, že bude mít klidně menšinovou vládu
  • ČSSD odmítla zbavit mlčenlivosti advokáta Altnera, který chce stovky milionů korun
  • Dneškem vchází v platnost mezinárodní smlouva zvaná Kjótský protokol
  • Počasí v Praze: k večeru se sněžením, teploty na nule

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: V Grossově aféře končí legrace
    Tak tedy jděte, vzkázal Gross z Paříže lidovcům. Navrhují totiž jednání parlamentních stran s výjimkou komunistů. Předmět jednání - situace v zemi poté, co premiér Gross nevysvětlil finanční zdroje pro svůj byt a kdy se ukázalo, že jeho žena podniká společně s ženou stíhanou pro podvod. Kalousek si vybral špatně okamžik, kdy zaútočit na Grosse: cíl útoku je v cizině, jako byl Klaus, když si jeho protivníci všimli po dvou letech, že jejich strana má nějaké divné sponzory.
    Jenže ono je to trochu jinak, Kalousek není sociální demokrat, kdežto sociální demokraté za Grossem stojí a ministr Dostál dokonce uvažuje o zpřísnění dohledu nad tiskem, aby se tak nepěkně o premiérovi nepsalo. To je jeden rozdíl. A druhý, podstatný, je ten, že zde nejde o nic, co by se dávno vědělo a co spiklenci vytáhli zpod kanapete, když se to hodilo a kdy usoudili, že je vhodná chvíle vůdce sesadit. Na Grosse se valí nové a nové skutečnosti a to, co odhalil Respekt - viz jeho webovou stránku, to už přesahuje normální chápání. Cituji jen malý zlomek: "Veřejně dostupné informace ale vzbuzují podezření, že se Šárka Grossová podílí na stavbě financované z nelegálních zisků nevěstince. Jasněji řečeno: nelze vyloučit, že se v proseckém projektu perou špinavé peníze. Tuto verzi nepřímo potvrzuje premiér svým nedělním prohlášením, že za půjčku jeho ženě ručila její přítelkyně Libuše Barková." Zbytek si přečtěte sami.
    Tady už legrace končí. Pokud je to výmysl, pak by museli autoři a všichni, kteří se na materiálu podíleli, k soudu. To je podstata - udělá to Stanislav Gross? Troufne si postavit tyto lidi před soud? Už tím vyhrožoval, zatím skutek utek.
    Pak bude záležet na tom, zdali jeho spolustraníci budou chtít tuto figuru nadále krýt. Jestliže pomohou Grossovi tuto aféru "ustát", přeměna naší země na banánovou republiku bude dokonána.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Ohlédnutí za Valentýnem
    Včera jsem se k Valentýnovi nedostal - zabýval jsem se tou lapálií s pokutou. Ano, v pondělí bylo Valentýna, svátek zamilovaných. Koupil jsem Ljubě a Andulce každé kytku, Ljubě jsem do ní nechal zapíchnout srdíčko na špejli, Anně myšáka. Kupoval jsem kytky ve stánku na Václaváku. Když jsem tam stál, přišel nějaký chlapík a květinářkám uvnitř - byly dvě - dal každé jedno čokoládové srdíčko!
    Už jsem slyšel řeči, že je to "další kšeft". Proč se na všechno dívat takhle negativně? Každý den by měl být nějaký svátek. Je škoda, že třebas Masopust neslavíme tak, jako Němci a Rakušané. Vždyť by to bylo fajn, kdybychom kašpařili v maskách a veselili se!
    Zpátky k Valentýnovi. Ten svátek nemá u nás tradici, začalo se s ním, až když táhli ti nehumorní, nezábavní vládci k čertu (zanechali po sobě smrad a ten způsobuje, že se nedokážeme tolik radovat, jak by si to život zasluhoval). Ale to neměly Vánoce se stromečkem u nás taky tradici, stromeček k nám přišel až v devatenáctém století a někde na venkově ho začali strojit až ve dvacátém století.
    Valentýn že je cizácký zvyk? To byl vánoční stromeček taky, uvedli ho k nám Němci. Takže shrnu, těším se, že příštího 14. února bude těch srdíček zase víc a za deset, dvacet let nikoho nenapadne, že u nás nebyl odjakživa.
    Ještě něco - i to je dobře, že nevyhynul svátek zvaný "mdž". I když to duní jako kdy pochodují Lidové milice, taky je to svátek, a když někoho těší, proč by ho neměl mít?

    PSÍ PŘÍHODY: Slibný pokus o neviditelnost
    Víme, že se Bartovi nikdy nepodařil stát se neviditelným psem. Nyní se o to docela úspěšně pokouší Iris.
    Iris přespává v Annině pokoji. Má pelech na křesle vedle postele. Křeslo je proutěné, široké. Na sedáku je měkký pelíšek, dalo by se říct hnízdo. Až bych dovedl závidět, když se tak na Iris koukám, jak pěkně je na pelíšku stočená do klubíčka.
    Ranní rituál obvykle proběhne tak, že Anna vstává velmi brzy, odchází do školy a po ní vstáváme my. Iris leží na pelíšku a podřimuje.
    Dnes ale rituál nerituál, vstávalo se jinak, nejdřív Anna, ale pak Ljuba v rychlém sledu za í a pak i já, v podstatně, podstatně pomalejším sledu. Koupelna, snídaně, vše jak má být.
    Najednou padla otázka, kde je pes, jak to, že tu neomrzuje?
    Podíval jsem se do Annina pokoje.
    Iris ležela stočená do klubíčka, ale ne na svém pelechu, ale na Annině pečlivě ustlané posteli.
    Já tu nejsem, dávala najevo. Jestli něco vidíte, pak je to optický klam. Upozorňuji, že tento optický klam si důrazně nepřeje být osahává, pošťuchován, oslovován a nejméně pak ze všeho vyhazován.
    Zkrátka, byl to neviditelný pes par excelence.
    Neviditelný, avšak navzdory tomu přece jen vyhoditelný, jak se záhy ukázalo...